Úvahy a komentáře

Gita Zbavitelová: John Kerry na Blízkém východě

11. dubna 2013 v 17:56 | Gita Zbavitelová, Český rozhlas

Americký ministr zahraničí John Kerry ukončil v úterý svou třetí návštěvu Izraele v posledních dvou týdnech, jejímž cílem bylo zjistit, jak obnovit už čtyři a půl roku zablokované izraelsko-palestinské mírové rozhovory. Sešel se proto s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Binjaminem Netanjahuem, aby zmapoval jejich postoje. Ambicióznější cíle jeho současná cesta neměla.

Jan Fingerland: Margaret Thatcherová ve světové politice

9. dubna 2013 v 18:13 | Jan Fingereland, Český rozhlas
Bála jsem se, že strávím svá premiérská léta řešením potíží s likvidací odpadků. Teď mám ale v rukou takovou úžasnou výzvu. Tato slova údajně vyřkla Margaret Thatcherová na adresu krize, která se v roce 1982 rozhořela kolem Falklandských ostrovů, jež obsadila tehdejší argentinská junta. Thatcherová navzdory pochybnostem svých kolegů poslala na tisíce kilometrů vzdálené Falklandy armádu a ostrovy znovu dobyla. Teprve dnes se mluví o tom, že právě premiérka ve snaze o snížení veřejných výdajů seškrtala i rozpočet na obranu.

Proč je třeba chválit Hitlera?

20. března 2013 v 17:09 | TJ

Dnešní vydání MFD přináší v publicistice Přímo k věci s Barborou Tachecí rozhovor s režisérem Zdeňkem Troškou. Pod titulkem "Hitler postavil Němce na nohy" si můžete přečíst, jak Tachecí grilovala Trošku na otázky především kolem jeho filmů. Ke konci však rozhovor nabral směr k obecnějším hodnotám. Když nebyla spokojena s Troškovou vstřícností k bývalému režimu, nastoupila s přirovnáním s nacismem.

Bývalý izraelský ministr zahraničí Liberman před soudem

23. února 2013 v 17:39 | ČRo 6, Gita Zbavitelová

Bývalý izraelský ministr zahraničí Avigdor Liberman se konečně dočkal zahájení svého procesu. Všechno ale trvalo a bude trvat déle, než si představoval, a slábne tak šance, že se vrátí do vlády.
Liberman byl obžalován v prosinci po 16 letech vyšetřování řady údajných trestných činů. Pro většinu z nich však generální prokurátor nenašel dostatek důkazů, a tak se Liberman nezodpovídá z praní špinavých peněz, zpronevěry, přijímání úplatků a nezákonných finančních prostředků na předvolební kampaň, neprůhledných převodů peněz ani vyhrožování svědkům, ale pouze ze zdánlivě nepříliš významného podvodu a zneužití důvěry. Měl se jich dopustit tím, že chtěl jmenovat bývalého velvyslance v Bělorusku do čela ambasády v Lotyšsku za to, že mu diplomat v minulosti prozradil důvěrné informace o Libermanově vyšetřování údajného praní špinavých peněz v Bělorusku, jeho původní vlasti.

Není připomínání holocaustu náhradním náboženstvím?

24. ledna 2013 v 14:59 | Tomáš Halík, Druhý pražský seminář SAŽ
Přinášíme čtenářům ŽL úvahu Tomáše Halíka, kterou přednesl na Druhém pražském semináři Spolku akademiků Židů v listopadu 2012.

Už z názvu mého příspěvku je patrné, že jde o téma velmi delikátní a nikdy bych se o něm neodvážil veřejně hovořit, kdybych k tomu nebyl povzbuzen svými židovskými přáteli. Ujistili mne, že otázku, naznačenou v názvu, kterou si i oni sami kladou a nalézají na ni podobnou odpověď jako já, smím vznést - a že ji mám vznést právě já, který se na toto téma může podívat jaksi zároveň zvnějšku i zvnitřku. Zvnějšku, protože sám nejsem Žid a proto také nemohu být ve svém vztahu k tomuto tématu natolik emocionálně vázán jako jsou pochopitelně ti, kteří holocaust sami prožili nebo v holokaustu ztratili své nejbližší; avšak zároveň zvnitřku, protože má úcta a láska k židovství je všeobecně známa (najdete ji v mých knihách a mnoha přednáškách a snad i čestný titul Člověk smíření, který jsem dostal ve varšavské synagoze za zásluhy o křesťansko-židovský dialog, jsem obdržel nikoliv bez důvodu), stejně jako můj odpor vůči všem projevům násilí, nespravedlnosti, rasismu a intolerance. Mnohokrát jsem hovořil na různých konferencích doma i v zahraničí o holocaustu, neboť mi naprosto není lhostejné. Avšak když jsem si přečetl, že i druhé setkání Spolku akademiků Židů má toto téma, napadlo mne: A co dál?

Hurá na Fischera! Proč se má volit Karel

9. ledna 2013 v 14:11 | TJ

Prezidentské volby jdou do finiše a začíná se taktizovat. Pod největší palbou je momentálně Jan Fischer, kterému podle pondělních zpráv klesly preference o pár procent. Již koncem minulého roku začali příznivci Karla Schwarzenberga útočit na Fischera kvůli jeho členství v komunistické straně. Včera Schwarzeberga podpořil Vladimír Dlouhý s tím, že prý může pomoci nastartovat potřebné změny ve společnosti. Na internetu probíhá boj o sestřelení jednoho ze dvou favoritů prvního kole voleb, aby se "uvolnilo místo pro Karla". V protifischerovském tažení se však angažují jak upřímní příznivci Schwarzenberga, tak i to, co si přejí vítězství Zemana.

Bašár mezi operou a truchlohrou

9. ledna 2013 v 11:21 | Jan Fingerland, ČRo6
Syrský prezident Bašár Asad se objevil na veřejnosti poprvé po dlouhých sedmi měsících. Při té příležitosti přednesl napjatě sledovaný projev. V něm však nabídl jen velmi málo nadějí na svůj odchod anebo na smíření s opozicí, jak snad někdo doufal. Skutečnost, že hodinová řeč, prokládaná potlesky a skandováním, byla přednesena na půdě damašské opery, neunikla řadě médií. Projev měl v sobě skutečně cosi divadelního - včetně toho, že skutečnost v něm popsaná se od realitou za zdmi divadla podstatně lišila.

Prezidentská kandidatura "toho židobolševika" Fischera a český internet

28. prosince 2012 v 13:50 | TJ

Již v dubnu poznamenal novinář a sociolog Jan Jandourek, že nás čekají husté měsíce prezidentské kampaně. "Teď budeme na internetu číst mnoho slov o tom, že Jan Fischer je bývalý komunista a žid", napsal Jandourek ve svém komentáři v Reflexu. Přímá prezidentská volba je velkým experimentem pro českou společnost. Právní experti upozorňují na nedokonalý zákon o prezidentské volbě. Ústavní soud bude v příštích dnech řešit podání dvou prezidentských kandidátů, kteří se zatím nedostali na volební lístky. Vedle toho je s ohledem na kandidaturu Jana Fischera předvolební kampaň i testem antisemitských nálad v české společnosti. Co se o těchto náladách můžeme dozvědět z internetu v den, kdy proti Fischerovi začala "proti komunistická" kampaň?

Gita Zbavitelová: Neexistující Palestina nečlenským státem OSN

4. prosince 2012 v 17:28 | ČRo 6, Gita Zbavitelová
Přesně 65 let poté, co OSN schválila plán na rozdělení britské mandátní Palestiny na židovský a arabský stát a Arabové ten svůj odmítli, požádal ve čtvrtek předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás Valné shromáždění téhož orgánu, aby Palestinu uznalo znovu udělením pozorovatelského statusu nečlenského státu, i když Palestina tím opět nevznikne.
Udělal to, přestože mu to rozmlouval celý Západ. Uznání Palestincům v praxi nic nepřinese, ale bude mít nepříjemné důsledky pro samosprávu, OSN, vztahy s Izraelem i pokračování mírového procesu.

Nestárnoucí Henry Kissinger na stránkách Handelsblatu

4. prosince 2012 v 9:47 | Denny

Někde jsem četl, že Mládí není životní období, ale duševní stav. To rozhodně platí pro Henryho Kissingera aspoň soudě podle obsáhlého rozhovoru, který s ním vedly německé hospodářské noviny Handelsblat (víkendové vydání 23.-25.11.2012).

Představovat Henryho Kinssingera je zbytečné, přesto několik dat. Narodil se v bavorském Fürthu v roce 1923, v 15 letech emigroval s rodiči před nacisty do New Yorku, kde bydlí dodnes. Německého akcentu se nikdy nezbavil, někteří Němci říkají, že "jeho němčina je hrozná," což vůbec není prfavda. V druhé světové válce byl vojákem americké armády. Po válce studoval polititologii.

V letech 1969 až 1977 hrál rozhodující roli v zahraniční politice USA, nejdříve jako poradce prezidenta Nixona pro národní bezpečnost, od roku 1973 jako ministr zahraničí. Byl zastáncem tzv.tvrdé reálné politiky. Vyjednal ukončení války ve Vietnamu. Za to obdržel on a zástupce vietnamského komunistického režimu Le Duc To v roce 1973 Nobelovu cenu míru.

Nicht leicht zu sein a Jid. Těžko se mi počítá kolik válek jsem v Izraeli za 63 let prožila

18. listopadu 2012 v 12:01 | Maud Beerova

Když jsme žili v Evropě, nenáviděli nás do té míry, že pro nás vymysleli plynové komory. To v lidské historii do té doby ještě nikdy nebylo a doufejme, že už nikdy pro nikoho nebude. V oné době když v Evropě začali vládnout nacisté se říkalo, že máme jít do Palestiny. Když naši lidé do Palestiny přišli, tak je tu nikdo nevítal. Připlula jsem lodí do Izraele na cestě z Československa v roce 1949, potom co jsem přežila holokaust. Skoro celá má rodina a členové naší náboženské obce byli vyvražděni. Tehdy tu ještě všude byly přítomné dozvuky války za samostatnost. V mém prvním bydlišti kolem kibucu Ginegar byla ještě minová pole s "živými" minami. V kibucu byli mladí muži s čerstvými zraněními z války, žilo tam i několik mladých válečných vdov s malými dětmi, jejichž otcové dali své životy, abychom konečně mohli žít v Izraeli.

Naše různé volby

1. listopadu 2012 v 13:46 | TJ

Česko má za sebou krajské volby. Malá volební účast pomohla nárůstu komunistů. Volí se letos i v židovských obcích do obecních orgánů a do Federace židovských obcí (FŽO). Na volby se chystá i Židovská obec v Praze (ŽOP). Vždy se říkalo, že její členstvo od roku 1989 roste a má tak zajištěnu budoucnost. Nyní se zdá, že dochází v jejím vývoji k významné kvalitativní změně.

Každý pátý Němec je antisemita

29. října 2012 v 14:01 | Richard Seemann, ČRo6
Politici všech stran zastoupených v německém Bundestagu vydali společné prohlášení, ve kterém vyzývají k rozhodnému nástupu proti antisemitismu. Jak prohlásil spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich to není jen téma pro židovské společenství, ale týká se základů demokracie. To byl hlavní závěr debaty ke zprávě expertů k tomuto problému, kteří již v listopadu minulého roku došli k závěru, že dvacet procent německého obyvatelstva jsou latentní antisemité.

Léčba a výzkum pomocí embryonálních kmenových buněk z pohledu etiky judaismu

21. října 2012 v 21:05 | Samuel Abramson, Izrael

Nepřiměřený nárůst rakovinných onemocnění v posledních letech přivedl moderní medicínu ke zcela převratným poznatkům v odhalování vlivů, které tato onemocnění vyvolávají, jako jsou například průmyslové zplodiny znečišťující životní prostředí, v zemědělství používaná hnojiva kontaminující potraviny, sluneční UV-záření a samozřejmě genové mutace. Jednou z nadějí v léčbě této zákeřné nemoci se stala léčebná terapie pomocí tzv. kmenových buněk neboli buněk prvotních.

Judith Butlerová a „Frankfurtská škola“

16. října 2012 v 22:53 | Michael Wiener, editor Petr Weber

Nedávné udělení ceny Theodora Adorna kontroverzní americké filosofce Judith Butlerové (1956 Cleveland), viz např. Židovké listy, vyvolalo živou polemiku v některých židovských kruzích, krom jiného o její údajné spřízněnosti s t.zv. "Frankfurtskou školou". Tak např. Michael Wiener (1940 New York, do roku 1968 Praha, nyní Los Angeles) na internetovém fóru Děti Maislovky formuloval některé své postřehy.

Co přinesl islám civilizaci?

15. října 2012 v 17:18 | Arie Gillon

Několik poznámek o Arabech, Íráncích, Židech a křesťanech

Arabové a Peršané dali civilizaci přinejmenším jednu důležitou hodnotu, nulu. Nula byla vynalezena Araby kolem roku 500 n.l. a publikována perským matematikem v 8. stol. Evropská civilizace ji přijala až kolem 13. stol. a to způsobilo rozmach matematiky a následně i dalších věd. Ve Zlatém věku, kdy Arabové opanovali iberský poloostrov, jejich kultura a věda převyšovala Evropany v každém směru. Byl to naopak Temný věk pro Evropu, a to díky křesťanství. Později křesťanství v Evropě oslabovalo a islám dominoval se všemi z toho vyplývajícími a zřejmými důsledky.

75 let od smrti T.G. Masaryka

17. září 2012 v 9:45 | Věra Dvořáková


V pátek 14. září uplynulo 75 let od úmrtí prezidenta T.G. Masaryka bez většího zájmu českých medií a veřejnosti vůbec. Vzpomněla jsme si při té příležitosti na prof. Kolomana Gajana, velkého ctitele a znalce Masarykova díla a jeho doby. Jistě by napsal zajímavou úvahu k tomuto kulatému výročí a jistě bychom si ji se zájmem všichni přečetli. Prof. Gajan však již mezi námi není. A tak s velkým ostychem a vedena pocitem odpovědnosti, že toto téma je potřebné zmínit, jsem si dovolila sepsat tento laický text.

„V úzkosti hľadania“ – O Sudáncoch v Izraeli

9. září 2012 v 20:43 | Hana Neufeld

Sedíme s kamarátom v telavivskej kaviarni na fancy ulici Dizengof a popíjame kávu. Zrazu k nám prikročí chlapec afrického pôvodu a vypýta si od môjho kamaráta cigaretu. Daniel mu podá cigaretu, ale chlapec neodchádza. Váhavo prekračuje z nohy na nohu a žmolí nezapálenú cigaretu v ruke. Zrazu sa lámavou hebrejčinou spýta: "Nemáte nejakú prácu? Hľadám prácu." Môj kamarát mu americkým akcentom odpovie, že sme študenti a o žiadnej práci nevieme. Chlapec sa však nenechá odbiť a spýta sa znova, tento krát anglicky. Naša odpoveď je rovnaká. O žiadnej práci nevieme. Chlapec pri nás ešte nerozhodne postáva a o chvíľu pomalým krokom odíde, prejde cez ulicu a sadne si na najbližšiu lavičku. Zrejme šlo o sudánskeho, alebo eritrejského utečenca.

Hledání a útěky Moshe Chaima Kollera

11. července 2012 v 7:08 | Tomas Jelinek

Punker, student evangelické fakulty, rabín, psychoterapeut…

Je málo profesí, kde se očekává, že osobní integrita bude ještě významnějším základem pro povolání, než je tomu u duchovního. Není žádná funkce v rámci židovské obce, která navenek požívá větší prestiže, než rabín. Ale je to zřejmě jen výraz naivity všech, kteří tak smýšlejí. Realita totiž může být velmi žalostná.

Moshe Chaim Koller byl v letech 2003 - 2007 brněnským a následně do roku 2011 i pražským rabínem. Osm let byl duchovním představitelem židovské pospolitosti. Počátkem minulého roku však z pražské židovské obce (ŽOP) odešel bez jediného slova, bez jediné zmínky v Obecních novinách, které obyčejně neopomenou přinést alespoň poděkování. Jako rabín v Brně měl na starost celou Moravu, kde zastupoval po linii Federace židovských obcí rabína Karola Sidona. V Praze mu byl později zástupcem v rámci pražského rabinátu. Byl oporou specifické domácí ortodoxie, kterou v Česku pod záštitou pražského rabínského soudu již 20 let utváří rabín Sidon.

Proč můj otec nestojí Eisenovi za odpověď?

3. července 2012 v 9:49 | Taťjana Lukešová

Můj otec František Lederer jako novinář psal proti Hitlerovi od jeho nástupu k moci, a tak nebylo překvapením, že byl gestapem zatčen okamžitě po okupaci Prahy německou armádou. Podařilo se mu však uprchnout a v Anglii se zapojil do exilové práce.
 
 

Reklama