Kultura

Za týden začína v Třebíči výstava o židovských památkách na Vysočině

28. března 2013 v 15:52 | MKS Třebíč

Vzpomínka na bratry Langerovi

19. března 2013 v 5:54 | Pavel Dymeš, ředitel Společnosti Františka a Jiřího Langerových, o.p.s.
Rok 2013 je prvním ze tří let, které jsou spojeny se jménem Langer. V neděli 3. března uplynulo 125 let od narození spisovatele, dramatika a legionáře Františka Langera a zároveň o devět dní později, 12. března, uplynulo 70 let od úmrtí jeho bratra, významného židovského učence, spisovatele a básníka Jiřího Mordechaje.

Generál MUDr. František Langer, spisovatel a dramatik, se narodil 3. března 1888 na pražských Královských Vinohradech. Většinu svého prvorepublikového života spojil právě s Vinohrady a se zdejším divadlem. Po studiích na pražské medicíně přerušila jeho literární činnost 1. světová válka. Langer byl odvelen na východní frontu, kde byl zajat a velmi záhy se přidal k československým legiím v Rusku, kde se stal v roce 1917 šéflékařem 1. pěšího pluku. Po návratu do Prahy zůstal v armádě, ale zároveň byl literárně činný ať jako redaktor Lidových novin, či jako dramatik. V roce 1935 se stal šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech, ale již v říjnu 1938, po Mnichovu, musel kvůli svému židovskému původu z divadla odejít jako nežádoucí osoba. Langer poslal rodinu do Anglie a sám emigroval přes Polsko do Francie, kde se připojil k formování československé armády. Druhou světovou válku, po pádu Francie, strávil v Londýně jako šéf vojenského zdravotnictva československé armády v zahraničí a zároveň jako předseda československého PEN clubu. Během války většina jeho příbuzenstva skončila v plynových komorách nacistických vyhlazovacích táborů. Mladší bratr Josef spáchal před nástupem do transportu sebevraždu, nejmladší bratr Jiří zemřel v Tel Avivu na následky strastí utrpěných na cestě z okupovaného Československa do Palestiny. Po návratu z Anglie se František Langer pustil opět do literární tvorby. Období bylo ale složité, jeho syn Jan i dcera Věra byli na počátku 50. let zatčeni Státní bezpečností a vězněni. Langerovi nebylo dovoleno publikovat a jeho hry se hrály, s malými výjimkami, jenom na západ od československých hranic. Poslední hru Bronzová rapsodie, napsal František Langer v roce 1962, ale dosud vyšla pouze knižně. Spisovatel zemřel v Praze dne 2. srpna 1965. Po listopadové revoluci se Langerova díla postupně vrací na prkna českých divadel. Prezident Václav Havel udělil Františku Langerovi Řád T. G. Masaryka in memoriam.

Philip Roth má 80 a spoustu literárních cen

18. března 2013 v 9:29 | Denny

Jen jedna mu chybí - NOBELOVKA. Před několika lety vždy koncem roku jsme si přáli, aby ji dostal buď náš Arnošt Lustig nebo Philip Roth. Nestalo se.
První knihy Philipa Rotha Sbohem město C (Goodbye Columbus) a Ať se děje co se děje (Letting go) zná český čtenář od roku 1962, resp. od roku 1968. Vyšly v nakladatelství Odeon. Pak nastala odmlka (komunistické cenzuře se asi nelíbila židovská tématika autora) do roku 1985, kdy v Odeonu vyšel překlad knihy Ghost Writer pod názvem Elév. Další Rothovy knihy v českém překladu vyšly až po sametové revoluci, převážně v Mladé frontě.

Izraelská filmová tvorba opět v Česku

2. března 2013 v 19:34 | Zdroj: Velvyslanectví Státu Izrael
Do České republiky se v nejbližších dnech a týdnech po roce vracejí tradiční filmové festivaly JEDEN SVĚT a FEBIO FEST. A ani letos nepřijdou fanoušci izraelské kinematografie zkrátka.

JEDEN SVĚT 4. - 13. brezna 2013, Praha

15. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmu o lidských právech Jeden svět, jenž uvede více než 100 dokumentárních filmu z celého světa, představí nejen dokumenty o lidských právech, ale také o médiích, zdravotnictví a životním stylu.Na pozvání festivalu přijede do Prahy izraelský režisér Yariv Mozer, aby zde osobně představil svůj snímek Neviditelnív soutěžní kategorii Máte právo vědet.

Výstava o králi Herodovi

20. února 2013 v 8:00 | ČRo 6, Gita Zbavitelová

Unikátní výstavu o judském králi Herodovi otevřelo Izraelské muzeum v Jeruzalémě. Herodes patřil k nejkontroverznějším a nejkrutějším panovníkům v historii Židů - ze strachu z proroctví o příchodu mesiáše dal údajně zavraždit všechny prvorozené chlapce v okolí Betléma, ale také dal popravit svou manželku Mariamne a děti i její příbuzné. Herodes se však rovněž proslavil monumentálními stavbami - rozšířil jeruzalémský Chrám, z něhož dodnes stojí nejposvátnější místo judaismu, Zeď nářků (Západní zeď), opevnil Jeruzalém, rozšířil přístav v Caesareji a postavil několik paláců v poušti, včetně pevností Masada nebo Herodium. To vzniklo v letech 23 až 15 před občanským letopočtem a nalézá se tam i králova hrobka, která byla objevena teprve před šesti lety.

Fredy Hirsch jako hrdina doby holocaustu a gay

19. února 2013 v 6:29 | redakce

Charlie, queer sdružení vysokoškolských studentů, zve na komponovaný večer o Fredy Hirschovi, který se uskuteční v úterý 26. února od 20h v Café Therapy (Školská 30, Praha 1). Na programu večera bude promítání dokumentu ČT od režisérky Olgy Sommerové z cyklu Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy a krátká prezentace knihy Lucie Ondřichové s názvem Příběh Fredyho Hirsche. Hlavním bodem programu bude beseda se dvěma pamětníky. Cembalová virtuoska Zuzana Růžičková poznala Fredyho jako dítě. Dnešní průvodce Terezínem Pavel Stránský pod Fredym pracoval jako vychovatel v Terezínské ghettu. Turistům zdůrazňuje, že právě jemu vděčí za svůj život. Pamětníci pohovoří i o tom, že Fredy byl gay a měl partnerský vztah.

Poslové míru v Českém centru Praha

5. února 2013 v 15:08 | tz
Dnes večer záčíná vernisáží v Českém centru Praha výstava uměleckých děl ze sbírky "Art for Peace" Eliho Fischera, která tematizuje touhu po míru na Blízkém východě. Když v roce 1979 uzavřel Egypt s Izraelem mírovou dohodu, přes sto umělců z obou států bylo vyzváno, aby na tuto přelomovou událost reagovali skrze výtvarno. Vznikla tak kolekce dopisních obálek vydaných k této příležitosti a ilustrovaných či přetvořených výtvarníky. Sbírku s vizí jejího rozšiřování a zviditelnění koupil Dr. Eli Fischer a jeho žena Dvora.

Opomíjený expresionistický básník Jakob van Hoddis

31. ledna 2013 v 9:54 | Zlata Kufnerová

Jakob van Hoddis (vlastním jménem Hans Davidsohn) patří spolu s Georgem Traklem, Georgem Heymem a Ernstem Stadlerem k nejvýznamnějším představitelům německo-jazyčného literárního expresionismu. Narodil se 16. května 1887 jako první z pěti dětí berlínského lékaře Hermanna Davidsohna. Jako mimořádně nadané dítě ho rodiče zhýčkali, a tak dvakrát přerušil studium na gymnáziu kvůli konfliktům s učiteli a těžce hledal předmět studia, který by ho zaujal. Po maturitě začal studovat architekturu na Vysoké škole technické v Berlíně-Charlottenburgu. V roce 1908 přestoupil na klasickou filologii na univerzitě v Jeně, o rok později pak na stejný obor na berlínské univerzitě. Právě tam se dostal do intelektuálního prostředí, jež se bouřilo proti buržoaznímu myšlení a maloměšťáctví vilémovského Německa. Zde vznikaly různé diskusní skupiny, kluby a časopisy, které hledaly nové cesty ve výtvarném umění i literatuře. V jednom takovém literárně-filozofickém studentském spolku se Hans Davidsohn seznámil a spřátelil s Erwinem Loewensonem, s nímž se pak stal spoluzakladatelem diskusního fóra zvaného Nový klub. V tomto prostředí ho zaujala literatura natolik, že přerušil studium a pokoušel se žít jako spisovatel na volné noze, v čemž ho zřejmě povzbuzovaly úspěchy při recitaci vlastních básní v Novém klubu a od června 1910 také v Neopatetickém kabaretu. Právě v té době začal vystupovat pod literárním pseudonymem van Hoddis (což je anagram jeho příjmení), uveřejňoval recenze, krátké prózy a básně. Patřil k úzkému okruhu kolem levicového poltického týdeníku Die Aktion, který vydával Franz Pfemfert , publikoval však také ve Waldenově časopise Der Sturm a ve vídeňském kulturním časopise Karla Krause Die Fackel. Léta 1911 a 1912 mu však nepřinesla jen úspěchy. Počátkem roku 1911 byl pro dlouhou absenci vyloučen z univerzity, v dubnu mu zemřel otec a počátkem následujícího roku se při bruslení smrtelně zranil jeho přítel i básnický rival Georg Heym. Tato smrt otřásla v kruhu Heymových přátel některými pracně vykonstruovanými koncepcemi o podstatě skutečnosti vilémovského Německa a vyvolala intenzivnější zájem o fenomén zla. V Hansi Davidsohnovi však především vzbudila pocit, že Heymova smrt nebyla nehoda, nýbrž že ji mohl magicky způsobit sám.

Kafkův rok 2013. Jedno výročí v lednu

25. ledna 2013 v 12:10 | Denny

130. výročí narození Franze Kafky je teprve v červenci, avšak jeho dílem se v tomto roce chceme zabývat častěji. Franz Kafka napsal tři romány, všechny jsou nedokončeny. Román, který Kafka napsal jako první, byl uveřejněn v roce 1927 Maxem Brodem pod jménem Amerika. V mnoha dalších vydáních dokonce ještě v 80. letech se román stále ještě jmenoval Amerika. Z dopisu, který Kafka napsal své snoubence Felicii Bauerové dne 11.listopadu 1912 je o románu ale zmínka jako o Nezvěstném. Tento název je také uveden v Kafkových denících, konkrétně v záznamu ze Silvestra 1914. V dopise Felicii Kafka uvádí, že píše příběh, který se jmenuje Nezvěstný a odehrává se výlučně v USA. V té době bylo z díla hotovo 5 kapitol, šestá byla právě před dokončením.

Pražský Ulpan zahajuje od ledna serii přednášek o izraelské kultuře a společnosti

23. ledna 2013 v 10:55 | Ulpan TZ
Ulpan od ledna 2013 zahajuje nový projekt nazvaný Ulpan uvádí... Bude se jednat o sérii přednášek přibližujících posluchačům izraelskou kulturu i různé aspekty života v Izraeli. Každý měsíc jiné téma a jiný přednášející. Přednášky ohlášené na tento semestr se budou zabývat mimo jiné těmito tématy: izraelská literatura, film, izraelská kuchyně, problematika překladu z češtiny do hebrejštiny. Přednášky jsou určeny pro zájemce z řad široké veřejnosti a probíhají v českém jazyce. První se uskuteční již v úterá 29. ledna.

V Byšicích zítra začíná výstava protinacistické tvorby Josefa Čapka a Zmizelí sousedé

9. ledna 2013 v 17:22 | redakce
Ve čtvrtek 10. ledna bude 17 hodin v obřadní síni Obecního úřadu Byšice zahájena vernisáž výstavy děl z protinacistické tvorby Josefa Čapka "Dějiny z nedaleka". Herečka Miriam Kantorová bude mimo jiné recitovat i Čapkovy básně z koncentračního tábor Bergen Belsen. Záštitu nad akcí převzala senátorka Veronika Vrecionová a starostka obce Byšice Jana Poláková. Akce se zúčastní i Egon T. Lánský. Ve stejný den je od 15 hodin připraveno setkání v ZŠ Byšice, kde bude představen projekt "Zmizelí sousedé", jehož autory jsou místní žáci. Ti se postarali i o opravu místního židovského hřbitova, který bude možné navštívit. Židovské osídlení v Byšicích se datuje již od konce 16. století. Vźdyť Byšický či Byšická patří mezi jména českých Židů.

Výročí v roce 2013

3. ledna 2013 v 12:27 | Denny

Rok s 3 na konci je bohatý na řadu kulatých výročí. V Německu tento rok bude ve znamení Richarda Wagnera, tohoto kontroverzního hudebního skladatele, který se před 200 lety narodil v Lipsku. Město Bayreuth v Bavorsku, pravděpodobně pro nedostatek peněz, nechal řadu staveb spojených s osobou Richarda Wagnera chátrat. Některé z nich jsou ve stavu podobném stavu řady domů za vlády Antonína Novotného, kdy v Praze padaly římsy.

Vzácný dopis Franze Kafky v aukci

21. prosince 2012 v 8:07 | Gita Zbavitelová, psáno pro pořad Svět viděný internetem, foto Wikipedia
Jistá aukční síň v Německu začátkem prosince prodávala dopis Franze Kafky, ve kterém spisovatel popisuje svou panickou hrůzu z myší, píše britský deník Telegraph. Nemocný Kafka v něm popisuje, jak se ho zmocňuje strach, když mu do ložnice vniknou myši, a stěžuje si, že mu kočka znečišťuje pantofle. Majitelem dopisu byli tři němečtí sběratelé, kteří ho nabídli k prodeji aukčnímu domu Kaupp za vyvolávací cenu 42.000 eur. Největší německý literární archiv oznámil, že tolik peněz zaplatit nemůže, a tak se očekávalo, že dopis skončí v nějaké další soukromé sbírce. Zpráva však podnítila zájem několika bohatých anonymních příznivců Franze Kafky, kteří nabídli finanční podporu.

Kontroverzní Knut Ahnlund zemřel ve věku 89 let

2. prosince 2012 v 20:37 | Denny
Asi nevíte, kdo to byl a my bychom o něm též nepsali, kdyby tady nebylo... toto: v posledních letech jsou čtenáři krásné literatury často nespokojeni s tím, že Nobelovy ceny za literaturu jsou udělovány autorům, kteří jsou čtenářské veřejnosti neznámí a jejichž dílo "se nedá číst." Knut Ahnlund, literární historik, publicista a člen grémia pro udělování Nobelových cen za literaturu od roku 1983 to také tak viděl, ale jinak, než to vidíme my.

Jazzová khonspirace v úterý V lese

9. listopadu 2012 v 17:37 | redakce, JS
Jazzová khonspirace pro milovníky freejazzu se odehraje v úterý 13. listopadu v café V lese ve 20h. Khonspirace nemá nic společného panem Kohnem, a i kdyby, tak je každému po tom pendrek. Jde o ten přízvuk, nejde o Kohna, ale komu to dnes vysvětlíte? Khonspirace je tudíž společné dýchání, ale takové jiné, kavárenské, nebo co. Jeho součástí je především saxofonista Míša Hrubý, kontrabasista Petr Tichý, který je občas alternován Jirkou Matysem,a bubeník Jan Schneider. Jako hosté s Jazzovou khonspirací už hráli saxofonisti Mikoláš Chadima, Vráťa Brabenec a Jirka Durman, a na piano hostoval Jirka Schneider. Jazzová konspirace je zajímavostí.

Karel Poláček – fotbal, licitovaný mariáš a svátek Sukot

19. října 2012 v 6:26 | Denny

Jelikož se uvádělo a někde dosud uvádí, že Karel Poláček zahynul 19. října 1944 v Osvětimi, připomínáme toto výročí kratičkou vzpomínkou.
Karel Poláček je jedním z nejlepších českých humoristů, což mimo jiné dokumentují též filmy natočené podle jeho románů. Nezapomenutelný je výkon vynikajícího herce Hugo Haase ve filmu Muži v offsidu, kde hraje skalního příznivce Slavie pana Načeradce. Již dlouho se traduje, že se Karel Poláček živě zajímal o fotbal, to je ale omyl.

Der Prozess aneb Komu patří Kafka?

16. října 2012 v 7:57 | Jan Fingerland, psáno pro pořad Názory a argumenty ČRo6, foto Wikipedia

Když pražský spisovatel Max Brod v roce 1939 narychlo opouštěl Prahu, místo pár košil nebo bot navíc si do emigrace vzal kufr písemností. Šlo o pozůstalost jeho nejbližšího přítele Franze Kafky, který zemřel patnáct let před tím, v roce 1924. Příběh Kafkových rukopisů je dobře známý: perfekcionistický Kafka vydal tiskem za svého života jen malou část toho, co napsal. Když se blížila jeho smrt, už nemohoucí spisovatel požádal své přátele, aby jeho nepublikované texty, zápisky, deníky a dopisy zničili. Kafkova přítelkyně Dora Diamantová Kafku poslechla a ty dokumenty, které byly v jejím dosahu, skutečně spálila. Ne tak Brod, který žádost svého nejlepšího přítele nevyslyšel a zachoval tak budoucnosti velkou část manuskriptů. Byl přesvědčen, že Kafka je génius, a jak se ukázalo, z Kafkových románů a povídek se skutečně stal jeden z úhelných kamenů moderní světové literatury.

V Praze zazní "Rekviem za Osvětim"

7. října 2012 v 22:12 | D.T. podle www.slovo21, Literární noviny

V pražském Rudolfinu se 4. listopadu 2012 uskuteční unikátní koncert klasické hudby pod názvem Rekviem za Osvětim věnovaný všem obětem holocaustu. Tato unikátní skladba, jejímž autorem je nizozemský romský komponista Roger Moreno Rathgreb, zazní v podání Frankfurtského romského orchestru, v němž účinkuje 75 profesionálních romských umělců z Nizozemska, Čech, Maďarska a Rumunska. Spolu s nimi vystoupí Kühnův smíšený sbor a sólisté Národního divadla Martin Bárta, Martin Šrejma, Jana Wallingerová a Pavlína Matiová. Orchestr bude řídit romský dirigent Riccardo M. Sahiti.










Kdy skončí naše utrpení

19. září 2012 v 14:27 | Richard Seemann

Pod tímto titulem vyšla nedávno konečně kniha v českém překladu za podpory Goetheho instutu a německého ministerstva zahraničí z pera Ilse Weberové, narozené v roce 1903 , "Wann wohl das Leid ein Ende hat", vydaná v roce 2008 mnichovským nakladatelstvím Carl Hanser Verlag. Trvalo čtyři roky, než díky usilovné snaze překladatelky Zlaty Kufnerové bylo nalezeno nakladatelství, které vydalo knihu naší občanky, jež zahynula v roce 1944 v plynové komoře. Zdá se neuvěřitelné, jaké úsilí si vyžádalo přesvědčit některého vydavatele, aby vydal knihu, jež je v zahraničí stavěna na úroveň Deníku Anny Frankové.

Izraelská přítomnost na filmovém festivalu v Benátkách

5. září 2012 v 21:07 | D.T. podle haaretz.com, ynetnews, screendaily, juedische allgemeine, obr. Wikipedia
Na letošním 69. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách je - na rozdíl od kinematografie české, která v hlavní soutěži zastoupená není, - izraelská filmová tvorba zcela nepřehlédnutelná. Izrael zde reprezentuje celkem šest snímků, které soutěží v různých kategoriích této historicky nejstarší filmové přehlídky, která probíhá od 29. srpna do 8. září.



 
 

Reklama