Kultura

Franz Kafka a pražské pomníky

18. listopadu 2013 v 0:12 | Denny

Když se Kafka stal slavným, tak se vyrojila řada lidí, kteří ho znali, byli jeho přáteli nebo s ním chodili do kavárny. O tom všem dnes existuje množství popsaného papíru. Většina z těch, co Kafku znali, ho snad jednou viděla v tramvaji nebo v budově "Úrazovky," kde Franz Kafka pracoval. Klaus Wagenbach hledal a našel 39 lidí, jejichž výpovědi o Kafkovi shrnul jím pověřený Hans-Gerd Koch do knihy, která dostala název "Als Kafka mir entgegenkam..." Erinnerungen an Franz Kafka. O autentičnosti některých příspěvků nikdo nepochybuje, o jiných ano, což je také v knize uvedeno.
Kromě těchto vzpomínek existuje řada dalších knih, které se Franzem Kafkou zabývají. Ty knihy mají různou hodnotu. Jednou z těch lepších je Da geht Kafka (Tudy jde Kafka, To byl Kafka), kterou napsal Johannes Urzidil. V knize Urzidil shrnul hlavně řadu důležitých informací o době, ve které žil v Praze a kdy zde také žil a tvořil Franz Kafka.
V červenci letošního roku začala oprava Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze a v této souvislosti mě napadlo podívat se do knihy Da geht Kafka, zda se Urzidil zmiňuje, jak se na Husův pomník, který je monumentální, díval Franz Kafka. Nechci tvrdit, že znám dokonale Kafkovy deníky, ale nepamatuji se, že by v nich Kafka vyjádřil svůj názor na pražské pomníky.

Refuge in Music. Neobvyklý film o Terezíně

22. října 2013 v 17:10 | Lanny

Když jsem šel na promítání filmu Refuge in Music (Musik als Zuflught) v rámci festivalu International Television Festival Golden Prague, měl jsem obavy, že to bude jen další z řady komerčních děl, které bude podávat zkreslené informace o místě, kde jsem se narodil, nebo že to bude hrůzostrašný dokument, na který se nevydržím dlouho dívat. Moje obavy byly naprosto zbytečné.

Spolek akademiků Židů vydal sborník z loňské konference

15. října 2013 v 11:43 | redakce


Spolek akademiků Židů vydal koncem září sborník z Druhého pražského semináře, který se loňského listopadu konal v prostorách parlamentu. Na 170 stránkách publikace s názvem Holokaust jako dávný příběh či morální apel? Výzkum, paměť a česká společnost čtenář nalezne příspěvky, reflexe i odborné texty od 23 autorů. Sborník, který vyšel s finanční podporou Fakulty humanitních studií UK, bude k dostání v Antikvariátu Judaica (Široká 7, Praha 1) nebo na akcích spolku.

Zajímavost z letošního frankfurtského knižního veletrhu

14. října 2013 v 14:36 | Denny

Nedávo zemřelý literární kritik Marcel Reich-Ranicki si nesmírně cenil Thomase Manna. Skoro v každém televizním Literárním kvartetu, měsíčním pořadu o knihách, se o tomto spisovateli pochvalně zmiňoval. Vladimir Nabokov si naopak Thomase Manna příliš necenil, pro něho byl tento literát ve srovnání s Franzem Kafkou sádrovým trpaslíkem. Každý nechť si vytvoří názor sám, v Německu je dnes Thomas Mann ikonou, o jeho životě byl natočen úspěšný televizní seriál, ve kterém je snad poprvé zmínka také o Mannově homosexuální orientaci. Autor se k ní mezi řádky sice přiznal v novele Smrt v Benátkách, kterou mistrně na filmové plátno převedl významný italský režisér Luchino Visconti, ale veřejně se to neuvádí.

Ticho kolem bran Židovského muzea

6. října 2013 v 20:40 | TJ

V březnu 2010 informovala média o brzké realizaci první fáze projektu sochaře Aleše Veselého Tři brány pro Pinkasovu uličku, na který se pražský magistrát rozhodl poskytnout Židovskému muzeu v Praze (ŽM) 8 milionů korun. Z těchto prostředků měly být do konce roku 2011 postaveny dvě brány. Celý záměr byl představen na tiskové konferenci za přítomnosti pražského primátora Pavla Béma, ředitele ŽM Leo Pavláta a autora návrhu Aleše Veselého. "Vstupujeme do posledního místa, kde je zachována charakteristika staré pražské uliční sítě z toho času pražského židovského ghetta. Je to jedno z výjimečných genií locí na území města. Vstupujeme mezi zahrady Uměleckoprůmyslového muzea, Pinkasovu synagogu a Starý židovský hřbitov…tímto projektem znovu otvíráme malou Pinkasovu ulici světu, židovské obci a návštěvníkům města," prohlásil před novináři Bém. Vedení města k projektu Tří brán dokonce vydalo velkoformátový inzerát a někteří novináři v této předvolební době spekulovali, že jde ze strany ODS o účelovou nápravu urážlivých protižidovských výroků premiéra Mirka Topolánka, což primátor Bém popřel. Do dnešního dne v Pinkasově uličce však žádná socha nestojí.

Bedřich Utitz: Kaleidoskop mého století

27. září 2013 v 17:04 | B.Š.

Válečný veterán a spoluzakladatel exilového nakladatelství Index Bedřich Utitz (nar. 1920 ve Vídni) vydal autobiografickou knihu s příznačným názvem Kaleidoskop mého století. Ve středu 25. září 2013 proběhla v Pražském literárním domě za přítomnosti autora její prezentace, která bezprostředním způsobem seznamuje čtenáře s Utitzovým mimořádně bohatým životem od dětství a mládí v německo-židovské rodině ve Vídni a v Praze, odjezdem do Palestiny v r. 1939 přes působení v československé zahraniční armádě a zajetí na frontě u Dunkerque v r. 1945, poválečnou činnost dopisovatele ČTK, redaktora Československého rozhlasu po nový exil v SRN a návrat do Prahy r. 2006.

Cenu sourozenců Schollových obdrží Otto Dov Kulka

27. září 2013 v 10:36 | Denny

Izraelský historik profesor na jeruzalemské univerzitě Otto Dov Kulka, syn Ericha Kulky bude letos vyznamenán Cenou sourozenců Schollových (Geschwister - Scholl - Preis) za své dílo Krajiny metropole smrti. Cenu uděluje Burzovní spolek německého knižního obchodu (Börsenverein des deutschen Buchhandels) se sídlem v Mnichově.

130. výročí narození Franze Kafky

3. července 2013 v 0:12 | Denny

Dnes je pražský rodák řazen mezi velikány světové litaratury 20.století. Jeho dílo dosáhlo popularity teprve po 2.světové válce. Dnes se to jen hemží těmi, kteří Kafkovo dílo hodnotí. Z těch lepších jsem si vybral Vladimira Nabokova, který je veřejnosti známý především svým románem Lolita.
Ten v roce 1980 vydal knihu Lectures of Literature, ve které hodnotí, recenzuje a doporučuje 7 děl 7 světových autorů. Těmi jsou Jane Austenová, Charles Dickens, Gustave Flaubert, Robert Louis Stevenson, Marcel Proust, Franz Kafka a James Joyce.

Z Kafky si Nabokov pro svou knihu vybral povídku Proměna a o autorovi píše: Franz Kafka se narodil roku 1883 jako dítě německy mluvících pražských Židů. Je to nejdůležitější německy píšící spisovatel našeho věku; ve srovnání s ním jsou lyrici jako Rilke nebo romanopisci jako Thomas Mann trpaslíci nebo sádroví svatí.

Rechnitz – anděl zkázy. Pozoruhodný čin Slovenského národního divadla

11. června 2013 v 5:46 | Denny

Ve dnech 8. a 9. června se na scéně Slovenského národního divadla konala premiéra hry Rechnitz - anděl zkázy. Autorkou hry je rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek, réžii hry převzal David Jařab ze zaniklého pražského Divadla komedie jako host, hru z němčiny přeložil Peter Lomnický.

"DNY JERUZALÉMA V PRAZE" se blíží

9. června 2013 v 21:48 | Zdroj: Velvyslanectví státu Izrael

Od 13. do 22. června proběhne v Praze unikátní festival divadla, tance, hudby, filmu, výtvarného umění a gastronomie! Rozsahem, šíří záběru, tematickou a žánrovou pestrostí mimořádný festival odehrávající se na několika místech metropole navazuje na loňské úspěšné Dny Prahy v Jeruzalémě a je vůbec první takto reprezentativní a ucelenou přehlídkou izraelské kultury a Jeruzaléma za hranicemi země. Pražané i přespolní návštěvníci se mohou těšit na tanečníky C.a.t.a.m.o.n Dance group, Sophia Krantz, a Maya Yogel, izraelskou kuchyni v Bar Baru, unikátní představení Paper Cut od Yael Rasooly, studentské i profesionální izraelské filmy a izraelské tanečníky a hudebníky vystupující v rámci festivalu Tanec Praha a United Islands.

Všechny informace najdete na www.dnyjeruzalemavpraze.cz

Prestižní klavírní Soutěž královny Alžběty vyhrál Boris Giltburg z Izraele

3. června 2013 v 14:04 | D.T. podle zahr. a dom. zdrojů
Vítězem letošního ročníku mezinárodní Soutěže královny Alžběty , jedné z největších, nejstarších a nejtěžších mezinárodních hudebních soutěží na světě, která se konala od 6. května do 1. června v Bruselu v oboru klavír, se stal osmadvacetiletý izraelský pianista Boris Giltburg. Do soutěže se letos přihlásilo 283 mladých klavíristů, do semifinále postoupilo 75 kandidátů, z nichž pak odborná porota vybrala 12 finalistů. Podle předsedy poroty přesvědčil Boris Giltburg svou originálností, dokonalou technikou, mimořádnou souhrou s orchestrem a procítěnou interpretací.

Památník ŠOA zahajuje svou činnost výstavou Kadiš

28. května 2013 v 11:12 | redakce

VERNISÁŽ JE PŘELOŽENA NA ÚTERÝ 11. ČERVNA

Již počátkem února jsme čtenáře ŽL informovali o projektu Památník ŠOA Praha, jehož iniciátorem je dokumentarista Pavel Stingl. Ke svému záměru chce využít objekt bývalého nádraží Bubny, odkud odcházela většina pražských transportů. Židé se tehdy museli nejprve shromáždit v prostorách Radiotrhů (dnes zde stojí Parkhotel a většinu místa zabírá stavební jáma pro nový obchodní dům), kde odevzdávali své doklady, klíče od bytu a soupis majetku. Právě v těchto prostorách má v úterý 4. června začít první akce Památníku ŠOA Praha. Více nalezte zde.

Mimořádný koncert ve svatovítské katedrále Defiant Requiem: Verdi v Terezíně

28. května 2013 v 10:43 | TZ

Katedrálou sv. Víta na Pražském hradě se 6. června od 20 hodin rozezní Verdiho melodie. Koncert Defiant Requiem: Verdi v Terezíně je vzpomínkou na uvedení Verdiho Requiem v terezínském ghettu během 2. světové války. Operu tehdy pod vedením dirigenta Rafaela Schächtera nastudovali židovští hudebníci, sbor a sólisté, kteří byli v tomto ghettu internováni, a prostřednictvím hudby se nacistům symbolicky postavili na odpor. Pod taktovkou maestra Murryho Sidlina zahraje Pražský symfonický orchestr. Sólisty Jitku Burgetovou (soprán), Veroniku Hajnovou (mezzosoprán), Stevena Tharpa (tenor) a Romana Vocela (bas) doprovodí Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasileka a Kühnův smíšený sbor vedený Markem Vorlíčkem. Součástí více než dvouhodinového monumentálního koncertu budou filmové sekvence připomínající každodenní život v terezínském ghettu a doprovodné slovo Murryho Sidlina (překlad do češtiny je zajištěn).

Před 130 lety se narodil Otokar Fischer

19. května 2013 v 16:45 | TJ


(20. 5. 1883, Kolín - 12. 3. 1938, Praha)

Před 130 lety se v Kolíně narodil literární vědec, germanista, divadelní kritik, básník, dramatik a překladatel Otokar Fischer. Pocházel z českožidovské rodiny, která se zapsala do dějin města. Otec Pavel vlastnil továrnu na oleje a umělá hnojiva, byl činný v tamním spolkovém životě (včetně divadelních ochotníků). Patřil mezi podporovatele Spolku českých akademiků židů. Jeho podnikání nebylo nakonec úspěšné a musel továrnu prodat. Rodina se v roce 1895 přestěhovala do Prahy, kde otec o tři roky později umírá.

Otokar vystudoval vinohradské gymnázium a po maturitě (1901) se zapsal na filozofickou fakultu pražské university, kde studoval germanistiku a romanistiku. V Berlíně získal roku 1905 doktorát a nastoupil do Univerzitní knihovny v Praze. V roce 1909 se stal docentem, v roce 1917 mimořádným profesorem dějin německé literatury na pražské univerzitě a roku 1927 zde byl jmenován profesorem řádným. V letech 1933 - 34 byl děkanem filosofické fakulty. V květnu 1937 se stal šéfem činohry Národního divadla. Veřejně vystupoval proti nastupujícím hrozbám nacismu a fašismu. Zemřel na srdeční mrtvicí poté, co se dozvěděl o tzv. anšlusu Rakouska hitlerovským Německem. Byl třikrát ženatý. Ze druhého manželství se mu narodil syn a z dalšího pak tři dcery.

Divadlo v Řeznické chystá Vražedný pátek

17. května 2013 v 16:12 | red + TZ

Divadlo v Řeznické začíná připravovat zářijovou premiéru divadelní hry Benjamina Kurase "Vražedný pátek". Původní inscenace The Friday Murder byla poprvé uvedena v roce 1977 v londýnském divadle Soho Poly a vysloužila si od kritiků epiteta jako "teatrálně strhující" (Times), "absurdní ale napínavé, zcela mimořádné, hrozivé, propletené, se směsicí patosu, černého satirického humoru a napjatého stylu odvozeného ze střídání fantazie a reality" (Time Out), "skvělý dialog, nabitý dějovými detaily" (Financial Times). Pozdější rozhlasové verze inscenovala BBC, Izraelský rozhlas a několik německých stanic. Roli Solomona Freitaga v londýnské premiéře vytvořil anglo-český herec George Pravda, pro něhož byla hra napsaná.

Před 40 lety zemřel Egon Hostovský – spisovatel, diplomat a exulant

7. května 2013 v 0:48 | Denny

Dnes je tomu 40 let od smrti Egona Hostovského, významného českého spisovatele, který velkou část svého života strávil v exilu. Nejdříve utíkal před nacisty, po "Vítězném únoru" před komunisty. Pochován je na židovském hřbitově v Montclair ve státě New Jersey v USA.


Hostovský po maturitě na gymnáziu v Náchodě studoval filozifii v Praze, v roce 1929 ale universitu opouští, aby se zapsal ve Vídni. Ale ani zde studium nedokončil. Vrací se do Prahy, pracuje v Melantrichu jako editor. V letech 1931 - 1937 se spolupodílí i na vydávání českožidovského kalendáře. Následně se uchází o místo na ministerstvu zahraničí, kde je přijat. V roce 1939 pracuje na velvyslanectví v Bruselu. Po okupaci zbytku Československa nacisty 15.března se Hostovský přes Paříž a Lisabon dostává do USA. Zde pracoval až do konce války na československém konzulátu v New Yorku.

Joseph Heller psal o válce jinak. Před 90 lety se narodil autor Hlavy XXII

1. května 2013 v 22:20 | Denny
Joseph Heller by se letos 1.května dožil 90 let. Někde jsem slyšel, že židovských spisovatelů je nekonečné množství, ale jen někteří z nich jsou vynikající a Joseph Heller mezi ně určitě patří. Narodil se v Brooklynu v roce 1923 v židovské rodině přistěhovalců z Ruska.

Před sto lety se narodil Stefan Heym. Spisovatel, který nikdy nemlčel

10. dubna 2013 v 0:54 | Denny
Narodil se jako Helmut Flieg (jméno Heym přijal až v emigraci v ČSR) v židovské rodině 10.4.1913 ve městě Chemnitz (Saská Kamenice). Heym byl židovský, německý, ale také americký spisovatel, své knihy psal v angličtině. V roce 1933 emigroval do Československa, které v té době bylo útočištěm uprchlíků z Německa před nacistickou hrůzovládou. V roce 1935 se pomocí stipendia židovské organizace dostal do USA, získal zde občanství, v roce 1943 narukoval a byl zařazen do skupiny Ritchie Boys, která se specializovala na psychologické vedení války. Vedoucím této skupiny byl jiný židovský emigrant Hans Habe (János Békesy). Po skončení války v roce 1945 zůstal Heym jako voják americké okupační armády v Německu. V Mnichově byl redaktorem Neue Zeitung, která byla nejdůležitějším deníkem americké okupační správy. Vzhledem k tomu, že nikdy netajil svůj levicový a tehdy i prosovětský postoj, byl na konci roku 1945 odvelen zpět do USA a z armády propuštěn.

Kafkův kufr má předpremiéru v CFK

3. dubna 2013 v 9:46 | CFK

Egon Erwin Kisch zemřel před 65 lety v Praze

2. dubna 2013 v 9:24 | Denny

Jmenoval se Egon Kisch, to mu ale nestačilo, proto si jméno doplnil o Erwina a tak ho známe ho (nebo spíše neznáme?) jako Egona Erwina Kische. Vzhledem k tomu, že psal německy a že celý život byl přesvědčený komunista, byl oslavován a jeho dílo vydáváno především v NDR, kde v roce 1985 k 100. výročí jeho narození dokonce vydali poštovní známku s jeho portrétem, která navíc byla doplněna kupónem, na kterém je vyobrazen dům U dvou zlatých medvědů v Praze, kde se Kisch 29.4.1885 narodil a jak některé německé prameny zdůrazňují "a byl jako Žid obřezán."
 
 

Reklama