Kultura

Pražský literární dům: Fotbal v literatuře

9. června 2014 v 10:25 | PLD
Fotbal a jeho společenská role v zrcadle pražské německé a české literatury je název přednášky Stefana Zwickera, kterou na 18 hodinu v úterý 10. června připravil Pražský literární dům (Ječná 11). Fotbal byl v pražské německé a české literatuře důležitým tématem. Egon Erwin Kisch o něm píše často ve svých reportážích a fejetonech. Karel Poláček a Eduard Bass o fotbale napsali úspěšné romány. Také Friedrich Torberg, rodák z Vídně po léta žijící v Praze, se o fotbale často zmiňuje. A konečně Ota Pavel, který po druhé světové válce pro sport v literatuře sehrál klíčovou roli.

Franz Kafka stále aktuální

3. června 2014 v 5:58 | Denny
Dnes 3.června 2014 uplynulo 90 letech od smrti tohoto literárního velikána, kterému je věnováno nepřeberné množství knih a článků, jejichž počet se stále zvětšuje a kterému jsme se také my několikrát věnovali.
Právě včas k uctění památky Franze Kafky pořádá Pražský literární dům autorů německého jazyka ve spolupráci s nakladatelstvím Odeon diskuzní večer 94 let českých překladů Franze Kafky. V Odeonu právě vychází román Zámek v novém překladu Jany Zoubkové.

Mezinárodní konference o Maxi Brodovi

2. června 2014 v 17:00 | BŠ, fotografie Věra Koubová
130. výročí narození Maxe Broda bylo impulzem pro uspořádání mezinárodní konference s názvem Max Brod. Die Erfindung des Prager Kreises, která ve dnech 26.-29. května proběhla v Praze za účasti odborníků z Německa, České republiky, Francie a Izraele.

Úvodnímu večeru dominoval sám Max Brod, především díky dvacetiminutovému televiznímu interview z r. 1968, ve kterém tehdy čtyřiaosmdesátiletý charismatický spisovatel vzpomínal na každodenní schůzky se svým přítelem Franzem Kafkou, na společné výlety za město, i na záhadné, těžko uchopitelné stránky Kafkovy osobnosti. Na ne vždy duchaplné otázky moderátora odpovídal Brod s jemnou ironií, tak např. na otázku, zda blízký osobní vztah s Kafkou nestál v cestě nezaujatému pochopení Kafkova díla, odvětil: "Nemyslím si, že by to byla nějaká výhoda, neznat Franze Kafku." Ale v rámci večera přišel ke slovu i Brod jako hudební skladatel v podání pianisty Františka Kůdy a mezzosopranistky Kateřiny Kachlíkové.

Když Děti Maislovky veršují aneb trocha poezie nikoho nezabije ...

5. května 2014 v 17:24 | pw
Na okraji neveselých zpráv z a kolem Ukrajiny (květen 2014), v neposlední řádě s židovským prvkem, v kruhu nás děvčat a chlapců, co spolu mluvíme přes hranice, řeky, moře a oceány, tedy Dětí Maislovky, se objevilo čtyřverší izraelského básníka a spisovatele I. M. Gubermana, přesídlivšího do Erecu před lety - jak jinak, než z SSSR.

Ни вверх глядя, ни вперёд,
сижу с друзьями - разгильдяями,
и наплевать нам, чья берет
в борьбе мерзавцев с негодяями
(Gariky pro každý den, Jekatěrinburg, nakl. U-Faktorija, 2002)

Lukavec: Sidon jako beletrista zpochybňuje otázky, u kterých jako rabín drží „pevnou“ linii

24. dubna 2014 v 15:09 | red
Jan Lukavec na serveru iLiteratura.cz publikoval recenzi na Alschulovu metodu, jejíž autorem je rabín Karol Sidon. Text je dvousložkový. První částí je hodnocení knihy ještě v době, kdy se spekulovalo o tom, kdo je Chaim Cigan. Druhou poznámkou se Lukavec vrací k recenzi po přiznání autorství, kde upozorňuje na autobiografické prvky a rozdíly mezi beletristickou a rabínskou stolicí.

HN: Sidona unesli Marťani moc daleko

18. dubna 2014 v 11:27 | red
Aleš Palán (1965) v dnešním vydání Hospodářských novin píše o knize Karola Sidona Altschulova metoda, kterou v uplynulých letech napsal pod pseudonymem Chaim Cigan. Uvádí, že šíře myšlení, jež čtenáře fascinuje na knihách Umberta Eca či Orhana Pamuka, je vlastní také Karolu Sidonovi. Přesto se jeho román Altschulova metoda jako celek rozpadá a zdaleka nedosahuje kvalit jeho slavných "Snů". Sidon na pěti stech stranách prvního dílu tetralogie nazvané Kde lišky dávají dobrou noc sebevědomě míchá časové roviny, literární žánry a postavy reálné s těmi snovými či vzešlými z psychóz.Podle Palána se Sidonovou metodou stala mystifikace. Altschulova metoda má řadu literárně skvělých míst, ale není dobrou knihou.

František Černý na německých vlnách nejen o Pražském literárním domě

14. dubna 2014 v 16:57 | Denny
Bayern 2 je rozhlasová stanice náročného posluchače. Vysílá diskuze odborníků o ekonomice, umění, literatuře, čtení z knih významných i současných autorů, jazz a kromě jiného také hovory se zajímavými lidmi. Ve středu 9.dubna 2014 v pořadu Eins zu Eins (Jedna k jedné) to byl rozhovor s Františkem Černým, který byl v letech 1998 až 2001 českým velvyslancem v Německu.

Dnes je František Černý předsedou správní rady Pražského literárního domu autorů německého jazyka. Rozhovor s ním vedl redaktor Bavorské televize Norbert Joa. Tématem rozhovoru, ve kterém František Černý vypovídal o svém životě, byla snaha odpovědět na otázku jaký byl vztah Němců a Čechů před druhou světovou válkou, za války, po válce za vlády komunistů a dnes, kdy Německo i Česko jsou členy Evropské unie, tedy, kdy nic nebrání tomu poznávat blíže lidi na druhé straně hranic.

Před 100 lety zemřel velký lyrik Paul Heyse. První německý autor, který získal Nobelovu cenu za literaturu

7. dubna 2014 v 21:22 | Zlata Kufnerová
Dne 2. dubna uplynulo sto let od úmrtí prvního německého nositele Nobelovy ceny za literaturu. Byl to básník, prozaik, dramatik a překladatel Paul Heyse (15. 3. 1830 Berlín -2.4. 1914 Mnichov). Narodil se v intelektuální rodině, v níž otec byl profesorem klasické filologie a matka, spřízněná s rodinou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, se živě zajímala o hudbu a umění vůbec. Právě díky matce měl Heyse již jako gymnazista přístup do uměleckých berlínských salonů, kde vystupoval s vlastní básnickou tvorbou. Poté studoval klasickou filologii v Berlíně, kde se seznámil mj. s literáty Theodorem Fontanem a Theodorem Stormem. V roce 1848 uveřejnil první báseň Frühlingsanfang 1848 (Počátek jara), v níž vyjádřil nadšení z revoluce. Po dvouletém studiu klasické filologie přešel studovat dějiny umění a romanistiku do Bonnu.

Mistr šokujících příběhů Etgar Keret

2. dubna 2014 v 21:46 | ulpan, foto Wikipedia
Světově proslulý izraelský spisovatel Etgar Keret se proslavil především svou povídkovou tvorbou, je však také autorem filmových scénářů, komiksů či básní. Je jedním z nejvýraznějších představitelů střední generace a zároveň patří k nejkontroverznějším autorům. Jeho tvorba bývá přirovnávána ke Kafkovi či Vonnegutovi. Keretovy příběhy se hemží frázemi, známými symboly i množstvím klišé, které ironizuje svým typicky černým humorem. Propojuje snové a fantaskní představy s drsnou a často depresivní realitou Izraele. Motorem jeho humoru je současný každodenní izraelský kolotoč, kde se žije naplno za jakýchkoliv okolností. Pořad o jeho tvorbě se bude konat dne 9. dubna v 19 h v Langhans - Centrum Člověka v tísni, Vodičkova 37, Praha 1. O Etgaru Keretovi pohovoří jeho překladatelka do slovenštiny Silvia Singerová, chybět nebudou ani ukázky z Keretovy filmové i literární tvorby.

Židovské muzeum získalo v New Yorku synagogální oponu z Malé Vožice

24. března 2014 v 12:37 | redakce
Židovské muzeum v Praze (ŽMP) získalo zpět do svého depozitáře synagogální oponu z bývalé židovské obce v Mladé Vožici. Liturgická textilie z poloviny 19. století, která se do zahraničí dostala v 50. letech, se loni v dubnu objevila v nabídce newyorské pobočky aukčního domu Sotheby's. Její příběh chce ŽMP představit na středeční tiskové konferenci. Podle vyjádření mluvčí ŽMP Jany Havlíkové pro ČTK jde o první úspěšnou restituci dosud pohřešovaného židovského rituálního předmětu českého původu z USA a jeho návrat do České republiky. Dle informací ŽL se v USA nachází i manuskript z Mikulova, který se ŽMP rovněž snaží získat.

Jindřich Buxbaum vystavuje v Jeseníku

13. března 2014 v 7:04 | Victor Spielmann
Moravský fotograf Buxman vystavuje své fotografie z Izraele v Jeseníku v Divadle Petra Bezruče. Výstavu organizují Městská kulturní zařízení a těší se neobyčejnému zájmu, protože v lázeňském městě Jeseníku je to poprvé, kdy někdo vystavuje fotografie z Izraele. Výstava probíhá pod názvem Šalom. Vernisáž se konala 4. března za účasti většiny členů Jesenického fotoklubu, vedení Divadla Petra Bezruče a pozvaných kulturních pracovníků.

Koncert pro 3792 terezínských hvězd

16. února 2014 v 17:26 | redakce
V sobotu 8. března se v Rudolfinu uskuteční koncert Mezinárodního festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran, který připomene výročí tragických události v koncentračním táboře Osvětim-Birkenau. Během jedné noci z 8. na 9. března před 70 lety bylo zavražděno 3792 vězňů z tzv. Terezínského rodinného tábora. Jednalo se o největší hromadnou vraždu československých občanů během druhé světové války.

Majitelé klíčů od výtahu aneb ŽL žijí Kafkou

6. února 2014 v 17:05 | Denny
V knize vzpomínek na Franze Kafku, kterou sestavil Hans-Gerd Koch, který pro vydání v nakladeátelství S.Fischer připravil Kafkovy sebrané spisy ve 12 svazcích, je vtipný příspěvek Anny Lichtensteinové, která bydlela ve stejném domě jako tehdy ještě vůbec ne slavný spisovatel Franz Kafka. V domě byl výtah, ale ten byl na klíč, který od domovnice proti podpisu dostali pouze obyvatelé domu starší 14 let. Když Anně bylo 10 let, tak klíč nevlastnila a výtahem ji několikrát svezl Franz Kafka a pro ni to byl zážitek. Když jí bylo 13, tak již měla vlastní klíč od výtahu, domovnice v tomto případě dala přednost vyššímu "všimnému" před literou domovního řádu.

Vražedný pátek Benjamina Kurase v Řeznické

17. ledna 2014 v 14:29 | Eva G.
Divadlo v Řeznické uvedlo v září loňského roku premiéru inscenace "Vražedný pátek" českého spisovatele, dramatika a překladatele žijícího ve Velké Británii Benjamina Kurase. Pod názvem The Friday Murder byla hra poprvé uvedena na scéně londýnského divadla Soho Poly v roce 1977. Původně hrál hlavní roli Solomona Freitaga anglický herec s českými kořeny George Pravda, Kurasův přítel. Autor mu roli této postavy napsal na tělo a v Řeznické je hra uvedena v autorově vlastním překladu. Režisér Jakub Zindulka označil Vražedný pátek za kombinaci komedie, detektivky a psychologického dramatu. Svou roli v tom hraje i příběh o vině a odpuštění, stejně tak ztráta lidské paměti.

"Capův rok" od Budapešti po New York

30. prosince 2013 v 9:11 | Denny
Robert Capa se narodil jako Endre Ernő Friedmann před sto lety (22.10.1913) v Budapešti a podle francouzsko-německého kulturního televizního vysílače patří do šestice významných maďarských Židů (six juifs hongrois) 20. století. Dalšími jsou John von Neumann, Edward Teller, Michael Curtiz, Arthur Koestler a Imré Kertesz. Capa je jedním z nejlepších válečných fotoreportérů a fotografů vůbec. Své jméno si prý zvolil proto, že se čte stejně v angličtině jako ve francouzštině.

Významný spisovatel, antifašista, pátečník Karel Čapek zemřel před 75 lety

26. prosince 2013 v 19:08 | Denny
Narodil se v Malých Svatoňovicích u Trutnova 9.1.1890, zemřel 25.prosince1938 v Praze na plicní edém.
Neměli ho rádi nacisté ani komunisté, těm vadil jeho článek Proč nejsem komunistou, který v roce 1924 otiskla Peroutkova Přítomnost.
Karel Čapek byl navržen sedmkrát na Nobelovu cenu za literaturu, v letech 1932 až 1938. Udělena mu nebyla, neutrální Švédsko mělo dobré obchodní styky s Hitlerovým Německem a udělení ceny antifašistickému spisovateli by je mohlo poškodit.

V Třebíči si zítra budou povídat o Chanuce

7. prosince 2013 v 18:03 | redakce
V neděli 8. prosince je v Třebíči připraven kulturní program, který má přiblížit oslavy právě uplynulého židovského svátku Chanuka. V Zadní synagoze začne v 10 hodin pohádka pro nejmenší - Čertův mlýn v podání DS Ampulka Třebíč. Od 11 hodin se na děti bude těšit medvídek Ben, který si s nimi bude celý den hrát a vyrábět. O zvycích a historii svátku se návštěvníci dozvědí v průběhu prohlídek Zadní synagogy a Domu Seligmanna Bauera. Program slavnostního dne bude zakončen setkáním se Zuzanou Peterovou ze Židovské obce v Praze, která povypráví o tom, jak Chanuku slaví u ní doma.

Židovské muzeum ve Vídni má novou stálou expozici

26. listopadu 2013 v 14:21 | Magdalena Kordová
Vídeň má novou stálou expozici "Naše město. Židovská Vídeň do dneška." Dne 18. listopadu ji slavnostně otevřel rakouský prezident Heinz Fischer s primátorem města Michaelem Häuplem a ministryní školství a kultury Claudií Schmiedovou. Čestnými hosty byl prezident vídeňské židovské obce Oskar Deutsch a izraelský velvyslanec Zvi Heifetz. Muzeum takto oslavilo také 25 . výročí znovuzaložení a 20 let muzea v paláci Eskeles. V rámci bohatého doprovodnéhoprogramu proběhl i den otevřených dveří. Připraveno bylo čtení, setkání s umělci, filmové prezentace, ale i zažehnutí chanukových svící.Hlavním kurátorem stálé expozice je Werner Hanak-Lettner.

Tomáš Houška udělal Maturitu

23. listopadu 2013 v 20:46 | redakce

Ve čtvrtek 21. listopadu měl oficiální premiéru nový český film Maturita, jehož scénáristou i režisérem je bývalý ředitel Lauderových škol při Židovské obci v Praze Tomáš Houška. Pod titulkem "I kinematografie má šmejdy, nejnovější je Maturita" přineslo zdrcující hodnocení Houškova aktuálního tvůrčího počinu sobotní Právo. "Údajně komedie o tom, jak se maturanti pokoušejí ukrást maturitní otázky, není film, ale sled výjevů, v nichž se studenti, pedagogové a úředníci, vesměs za hranicí idiocie potácejí plátnem, mluví sprostě, občas (v představách) vraždí a ty ženského rodu se svlékají", napsala redaktorka Věra Míšková. Podle ní Maturita postrádá základní dovednosti stvořit výrobek zvaný film, děj je tupý, herci trapní. Možná však tento film stojí za zhlédnutí, třeba se v něm objeví některé zajímavé příhody učitelů a studentů z Lauderek.

Začíná výstava "Židovské komunity na Sušicku"

21. listopadu 2013 v 9:33 | redakce
Západočeské muzeum v Plzni připravilo putovní výstavu "Židovské komunity na Sušicku", která bude od 21. listpadu do 17. ledna k vidění v sušické Galerii Sirkus.Výstava přibližuje minulost více než 19ti židovských obcí a sídel v bývalém politickém okrese Sušice. Toto úzké geografické vymezení umožňuje podrobně představit život členů židovské komunity v prostředí venkova a menších měst, který v takovém detailu často bývá opomíjen. Návštěvníci mají příležitost seznámit se s doposud nepublikovanými historickými prameny a fotografiemi, které byly získány zejména díky terénní prací odborníků národopisného oddělení Západočeského muzea. Výstava přiblížuje nejen dějiny již neexistujících židovských obcí, ale také jednotlivých památek spojených s židovským osídlením.
 
 

Reklama