Historie

Vzpomínky na šestidenní válku

15. května 2012 v 12:47 | Jan Černý, psáno pro pořad Svět viděný internetem ČRo 6, foto Wikipedia
V květnu roku 1967 Egypt bez ohledu na předchozí příměří nařídil mírovým silám OSN, aby opustily Sinaj, poslal 120 tisíc vojáků na hranice Izraele a zablokoval přístav Ejlat, který byl jeho jediným jižním přístupem k oceánu. Kromě toho neočekávaně uzavřel vojenské spojenectví s Jordánskem a spolu se Sýrií se chystal k válce, která měla úplně zničit Izrael.

Vzpomínky na holocaust pohledem ze Slovenska

30. dubna 2012 v 7:33 | Jan Černý, psáno pro rubriku Svět viděný internetem ČRo 6, ilustr. foto Wikipedia
Na předminulou středu, 18. dubna, připadl letos Mezinárodní den památky šesti milionů obětí šoa a hrdinů boje proti nacismu (Jom ha-šo´a), stanovený v židovském kalendáři na 27. den měsíce nisan. O důvod víc k opětovnému ohlédnutí za tímto tématem - tentokrát pohledem ze Slovenska.


S diskusí o deportacích a holocaustu se nemusí čekat na výročí spojené s temnými událostmi našich dějin. Dopisovatel slovenského listu Týždeň má na mysli 70 let, které uplynuly od odvlečení prvních slovenských Židovek do koncentračního tábora v Osvětimi.
Generace lidí, kteří prožili deportace, koncentrační tábory, holocaust a druhou světovou válku, odchází. Kolik času zbývá poslednímu člověku, který bude schopen a ochoten podat osobní svědectví. Deset, patnáct let?


O formování českého židovstva s Hillelem Kievalem

25. dubna 2012 v 12:41 | TJ

ŽL pozvaly k rozhovoru autora nedávno vyšlé knihy Formování českého židovstva 1870 - 1918 (Paseka).

Vaše kniha původně vyšla v roce 1988. Prostudoval jste za doby normalizace obsáhlé množství dokumentů v tehdejších československých archivech. Jak jste tehdy získal povolení od komunistických úřadů?

Strávil jsem tehdy v Praze zimu v roce 1979 pod hlavičkou International Research and Exchanges Board. To byla v době studené války hlavní instituce pro studentskou výměnu mezi USA a zeměmi Varšavské smlouvy. Měl jsem tak oficiální povolení pro svůj výzkum, který jsem však ve své žádosti raději definoval spíše vágněji. Dostal jsem oficiální poradkyni z katedry československých dějin University Karlovy, ale ta osoba nevěděla vůbec nic o židovské historii, a tak jsem se ní vlastně nikdy skutečně nesešel. Bádal jsem v knihovně tehdy Státního židovského muzea, Klementinu a Památníku národního písemnictví na Strahově.

68. výročí likvidace rodinného tábora aneb "Polozapomenuté výročí"

8. března 2012 v 19:13 | D.T. podle ČT24, holocaust.cz, wikipedia.cz, foto Wikipedia
Dnešním dnem uplyne 68 let od největší hromadné vraždy československých občanů v době druhé světové války - likvidace téměř 3800 Židů z tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince v noci z 8. na 9. března 1944 a na 3500 vězňů v noci z 11. na 12. července 1944. Tito muži, ženy a děti byli do Osvětimi deportováni několika transporty z terezínského ghetta: v září 1943 ve dvou transportech 5007 osob převážně české národnosti, v dalších transportech v květnu 1944 na 7500 osob, z nichž zhruba polovina pocházela z Německa, Rakouska a Nizozemí.

Perec Révész: Zemi jsme si vybudovali pěknou

2. března 2012 v 6:21 | Martin Šmok, Daniel Putík


V předposlední den roku 2011 zemřel v Izraeli Perec (původně Ladislav) Révész (*1916 v Holíči), známý především jako poslední žijící pracovník sionistického Pomocného a záchranného výboru (Vaady) v době holocaustu maďarských Židů. Jako prostřední ze tří bratrů z dobře sitiované rodiny si zvolil studium medicícny na Universitě Komenského v Bratislavě, které musel po vyhlášení slovenské autonomie ukončit a ke kterému se nikdy nevrátil.


"Když mi bylo deset, byl jsem ve skautingu. To mi velmi pomohlo při práci v podzemí," vzpomínal Révész při rozhovoru v roce 2001. Angažoval se v sionistickém sociálně-demokratickém hnutí Makabi ha-cair, od roku 1941 patřil k jeho vedení. "V dvaačtyřicátém roce, únoru, v březnu, přišli první Poláci k nám. Uprchlíci. A řekli nám, co se tam děje. My jsme jim to věřili, od prvního okamžiku, pochopili jsme, že jdo o život. A tak jsme se rozhodli, že ta naše přeškolovací střediska uděláme u maďarských hranic, že když přijde k nejhoršímu, pošleme ty lidi do Maďarska."

Nález středověkých židovských svitků v Afghánistánu

22. února 2012 v 9:23 | Gita Zbavitelová, psáno pro rubriku Svět viděný internetem, foto Wikipedia
V severním Afghánistánu se našly staré židovské svitky, které dokládají způsob života středověkých židů ve střední Asii, píše agentura Reuters. Asi 150 dokumentů z 11. století bylo nalezeno v provincii Samangan. Pak byly zřejmě propašovány do zahraničí, což se v Afghánistánu stává památkám často. Na svitcích jsou napsány básně, obchodní záznamy a soudní dohody. Podle izraelského profesora Šaula Šakeda z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který materiály zběžně prohlédl, se vědělo, že na afghánském území žila ve středověku židovská komunita, ale její kultura a způsob života byly dosud záhadou. Nález je proto nesmírně vzrušující, řekl Šaked.

První vlaštovka aneb Vyšla kniha Heleny Petrův "Zákonné bezpráví. Židé v Protektorátu Čechy a Morava"

10. února 2012 v 8:47 | D.T. podle LN

Nakladatelství Auditorium vydalo koncem roku 2011 monografii JUDr. Heleny Petrův, asistentky na Ústavním soudu v Brně, pod názvem Zákonné bezpráví. Židé v Protektorátu Čechy a Moravy. Kniha doprovázená množstvím archivních fotografií a opatřená předmluvou soudce Ústavního soudu Pavla Holländera popisuje život Židů na území protektorátu, rozebírá dobové protižidovské předpisy a předkládá ukázky jejich aplikace v praxi, např. na majetkových otázkách, segregaci ve veřejném prostoru, vystěhovalectví, regulaci manželských vztahů atd. Především ale vrhá kritický pohled na tehdejší postoj české společnosti.

Lanzmannův film "Shoah" měl premiéru v islámském světě

28. ledna 2012 v 16:10 | D.T. podle zahr. zdrojů, foto Wikipedia
Minulý čtvrtek, v předvečer Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, uvedla turecká státní televize TRT první díl slavného filmového dokumentu francouzského režiséra Claude Lanzmanna "Shoah". O toto historicky první uvedení světoznámého snímku, považovaného ze jedno z nejlepších děl o holocaustu, se zasloužila mezinárodní nevládní organizace Projekt Aladin sídlící v Paříži, jejíž cílem je šíření porozumění, odbourávání předsudků, zlepšování vztahů a prohlubování mezikulturního dialogu zejména mezi Židy a Muslimy. Abe Radkin, výkonný ředitel organizace, sdělil, že filmová projekce je vyvrcholením několikaměsíčních diskusí mezi Projekem Aladin a tureckými orgány.


Nejdelší a nejstarší turistická stezka na světě?

18. ledna 2012 v 20:56 | Gita Zbavitelová, psáno pro rubriku Svět viděný internetem ČRo 6
Ambiciózní projekt chystá americká Harvardova univerzita na Blízkém východě. Připravuje turistickou trasu s názvem Abrahámova stezka, která má sledovat cestu biblického praotce před zhruba čtyřmi tisíci lety. S nápadem přišel harvardský profesor antropologie William Ury v roce 2004, který energicky pokračuje v jeho realizaci, píše izraelský deník Ha-arec.

Benjamin Frommer dnes na FF UK o ghettu bez zdí

13. prosince 2011 v 11:39 | red
Tématem dnešní přednášky profesora Benjamina Frommera "Ghetto bez zdí" bude podíl českých fašistů, úředníků a policistů na zavádění protižidovských opatření v Protektorátu Čechy a Morava. Amrický badatel bude prezentovat výsledky své práce na studii o pronásledování českých a moravských Židů a jejich vyloučení ze společnosti v době nacistické okupace. Profesor Frommer působí na Northwestern University v Chicagu a v loňském roce v Česku vyšla jeho knížka Národní očista, která se věnuje retribučnímu soudnictví v Československu. Přednáška začíná v 15:50 hod. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (Palachovo nám. 2, Praha 1), místnost č. 200.

Nový památník v Trhové Kamenici obětem holokaustu a zapomenutým příslušníkům RAF

26. listopadu 2011 v 21:34 | Filip Procházka
Pozapomenuté příslušníky Royal Air Force a oběti holokaustu z východočeské obce Trhová Kamenice připomene nový památník, který by měl být odhalen v září příštího roku. Doplní ten stávající, věnovaný obětem druhé světové války - padlým partyzánům a popraveným politickým vězňům.

Kdo byl Arnošt Neu?

24. listopadu 2011 v 15:19 | redakce

Readakce ŽL získala modlitební knížku, kterou dostal Ernst (Arnošt) Neu v květnu 1915 při své bar micvě v pražské Vysoké synagoze. Před 70 lety odešel Neu jedním z prvních transportů do Terezína a válku přežil. Pomůžete nám dozvědět se o něm více?

Sedmdesát let od českého-lodžského transportu

17. října 2011 v 16:09 | Richard Seemann (ŽL 23)

Když 17. října dorazil první transport českých občanů na Radegastské nádraží do Lodže, bylo jim dáno pouhých třicet minut na opuštění vagónů. Tato norma platila i pro ostatní vlaky, které dorazily do tzv. litzmannstadtského ghetta 22. a 27. 10. a 1 a 4. 11. l94l. Celkem tak z Protektorátu bylo posláno do tamního ghetta podle německých úředních statistik 5000 osob.

Osudy chlumeckých Židů během války

4. října 2011 v 18:15 | Jaroslav Tobiáš



Tento text navazuje na předchozí článek "Historie Židů v Chlumci nad Cidlinou" a poskytuje informace k osudům členů jednotlivých rodin.

Historie Židů v Chlumci nad Cidlinou

4. října 2011 v 18:12 | Jaroslav Tobiáš

V Chlumci nad Cidlinou (dále již jen Chlumec) žili Židé odedávna, jak dokládá privilegium Viléma Zuba z Landštýna, jež roku 1492 udělil řezníkům, kde se mimo jiné praví, že Žid Michal smí huntovati maso jakékoliv. Židé také mívali v pachtu vybírání mýta v branách, které však dle úředních záznamů často nesprávně odváděli, z čehož vznikaly spory s vrchností. Takto například Žid Schnirmacher, který měl pronajaté mýto v městě Chlumci, byl dlužen vrchnosti 734 kop míšeňských. Ale po jeho ponížené prosbě a slzavém pláči bylo mu z dluhu sleveno a umožněno mu jej splácet po 15 kopách měsíčně[i]. Židé byli z města vypovězeni v roce 1547.

70. výročí zahájení blokády Leningradu

8. září 2011 v 17:25 | redakce
Na dnešní den připadá 70. výročí zahájení blokády Leningradu, která trvala do 18. ledna 1944. Během ní zahynul přibližně jeden milion obyvatel. V jednom z příštích vydání ŽL přineseme povídku spisovatelky Inny Rottové, která pojednává o životě obleženého města.

Katrin Himmlerová: Historie naší rodiny je temná

14. srpna 2011 v 7:09 | Dle deníku El País ze dne 18.4. 2011 přeložil Karel Wichs

Jsou příjmení, která něco znamenají. Ale z málokterých vyzařuje tolik temnoty a hrůzy jako ze jména Heinricha Himmlera, zvláštního Hitlerova nohsleda, šéfa SS a Gestapa, organizátora vyvražďování Židů za existence III. Říše, abych jmenoval alespoň některé jeho zločiny. Říkám si, že je jistě těžké smířit se s takovým příjmením, když jdu v Berlíně s určitou úzkostí na schůzku s Katrin Himmlerovou.

Jad Vašem si připomněl výročí úmrtí Janusze Korczaka

9. srpna 2011 v 19:56 | D.T. podle EJP, Wikipedia, www.spisovatele.cz, foto Wikipedia

Izraelský památník šoa Jad Vašem v uplynulých dnech uctil vzpomínkovou akcí památku polského židovského pediatra, prozaika a pedagoga Januse Korczaka, jeho spolupracovnici Stefanii Wilczynskou a děti ze sirotčince varšavského ghetta, kteří byli před 69 lety společně deportováni a zavražděni ve vyhlazovacím táboře Treblinka.






Za Jelenou Bonnerovou (15.2.1923 - 18.6.2011)

11. července 2011 v 8:15 | D.T.
V sobotu 18. června zaznamenaly tiskové agentury smutnou zprávu. Ve věku 88 let zemřela Jelena Bonnerová, vdova po nositeli Nobelovy ceny míru, někdejší sovětská disidentka a významná bojovnice za lidská práva. Skonala po dlouhé nemoci v americkém Bostonu, kde strávila poslední roky svého života a kam se koncem sedmdesátých let 20. století vystěhovaly její dvě děti z prvního manželství. Snad ještě není příliš pozdě na to, abychom si i na stránkách blogu ŽL připomněli život této neobyčejně statečné ženy, která za cenu velkých osobních obětí prakticky po celý život bojovala za svobodu a lidská práva.

Petr Zídek píše o Stefanu Luxovi

5. července 2011 v 21:35 | redakce

Redaktor LN Petr Zídek připravil pro poslední vydání Orientace velmi zajímavý text "Proč zemřel Stefan Lux". Zapomenutý příběh člověka, který svou sebevraždou na zasedání Společnosti národů v roce 1936 chtěl vyburcovat světovou veřejnost proti nastupujícímu nacistickému zlu. Jak dnes víme, zcela marně.

Stefan Lux se narodil v roce 1888 v židovské rodině ve slovenských Malackách. Studoval práva v Pešti, ale pak působil u divadla a filmu ve Vídni a v Berlíně. Po nástupu Hitlery k moci uprchl s rodinou v roce 1933 do Prahy, kde spolupracoval s Prager Presse.
 
 

Reklama
Reklama