Historie

Osud Židů v Bulharsku v době holokaustu

17. listopadu 2015 v 16:32 | ZK
Pod tímto názvem uspořádalo Velvyslanectví Bulharské republiky a Národní knihovna ČR v prostorách Klementina pod záštitou ministra kultury ČR výstavu, na níž se prezentuje situace bulharských Židů během druhé světové války.
Nejdříve se však krátce podívejme do vzdálenější historie.

V Klementinu bude výstava o válečném osudu bulharských Židů

20. října 2015 v 11:46 | redakce
V pátek 23. října bude v pražském Klementinu zahájena výstava "Síla občanské společnosti: Osud Židů v Bulharsku", která seznámí návštěvníky se záchranou bulharských Židů za druhé světové války. Expozice je připravena Národní knihovnou a bulharským velvyslanectvím ve spolupráci s Bulharským kulturním institutem.

Židé ve Skřivanech aneb o rodu Hahnů

18. června 2015 v 16:26 | Josef Tobiáš
Historii židovské menšiny ve Skřivanech reprezentuje zejména rod Hahnů, který patřil k jedněm z nejvýznamnějších a nejbohatších rodů v této obci. Hahnové se zde objevují nejpozději od sklonku 18. století, když se zde roku 1794 Benediktovi Hahnovi narodil jeho prvorozený syn Jakub. To proč si Benedikt Hahn vybral ke svému pobytu právě Skřivany a jeho potomci zde poté zůstali a vedli prosperující podniky zřejmě souvisí s polohou obce poblíže Nového Bydžova někdejšího královského věnného města, kde se konali pravidelné trhy. Ve Skřivanech fungoval cukrovar, který se později přeměnil na rafinerii cukru. Rafinerie v kampani vyrobila 350 000 q cukru. Za první republiky v době kampaně zaměstnávala 650 mimo kampaň 230 dělníků. Údaje z roku 1902, ale uvádějí, že se zde vyrobilo 3500 q cukerného zboží denně a zaměstnáno tu bylo dokonce 1200 osob[i]. Podmínky tedy byly příznivé a obchody Hahnových prospívaly.

LN: Sedmnáctá spolková země

1. června 2015 v 9:35 | redakce
LN dnes přišly s ekonomickou přílohou INDEXLN a profilovým článkem Sedmnáctá Bundesland. V sobotu skončil serial LN k 70. výročí konce druhé světové války.




























Necháváme téma bez komentáře. Kniha Kurta Witta vyšla v období druhé republiky. Některé myšlenky nejsou příliš originální, ale někdy překvapí, kdo s nimi přichází.

Sůl nad zlato - O dni osvobození KZ Gusen

12. května 2015 v 17:36 | Petr Erben, Aškelon
Nešli jsme již dva dny do "štol" na práci na letadlech Messerschmitt Me 262, jelikož již nebyli vojáci, kteří by nás tam doprovázeli. Ti opustili své posty kolem tábora Gusen III a byli nahrazeni starci, kteří jen stěží drželi své zbraně v rukou. Správa tábor, kde byli mnozí vězni, nám ještě rozdávala nějakou stravu. Také jsme na prvního máje obdrželi balíčky od švýcarského červeného kříže, takže jsme úplně netrpěli hladem. Seděli jsme venku před naším blokem a diskutovali, zdali to je skutečně konec našeho věznění. Byla to divná atmosféra.

Žena, která dokázala být statečnou dívkou

15. dubna 2015 v 9:56 | Jindřich Beránek, mluvčí Klubu novinářů Pražského jara ´68.
V sobotu 11. dubna zemřela ve věku 91 let paní Libuše Friesová. Její nekrolog jsem mohl nazvat O lásce až za hrob, kdyby v něm nešlo především o tu statečnost. Ale nejdřív ze všeho tu byla přece jen ona love-story, která se zrodila na počátku okupace. Tehdy musel devatenáctiletý student Egon Fries nechat školu školou. Už jeho jméno signalizuje, proč. V práci, kam mladého židovského muže přijali, se do něho zamilovala dívka. Libuši Vávrové bylo o tři roky míň. Ale hned na sklonku roku 1941 měla ta láska skončit: Egon - obdobně jako jeho vrstevníci - byl odsunut na sever těsně před protektorátní hranicí; tam měli v někdejší tereziánské pevnosti vybudovat ubikace budoucího ghetta.
Neskončila. Ba nabrala obrátky, mohly hned na počátku skončit tragicky. Ačkoliv se teprve budovalo největší ghetto v okupovaném zbytku Čech a Moravy, přišly už první příkazy k transportu. Mezi těmi, kdo odmítli jít jako ovce na porážku, byla Erna, sestra Egona Friese. Libuše jí dala k dispozici svou občanku a Erna Friesová na ni odjela místo s transportem za tetou do Vídně, kde se chtěl skrýt. Byla však v hlavním městě Ostmarky zatčena a transport do ghetta a odtud do Osvětimi ji neminul. Libuši hrozil absolutní trest.

Prezentace knihy Tomáše Jelínka

24. března 2015 v 14:34 | PLD
Pražský literární dům, Spolek akademiků Židů a Nakladatelství Karolinum zvou na prezentaci knihy Tomáše Jelínka
"Pojišťovny ve službách hákového kříže - Prosazování německých zájmů v protektorátním pojišťovnictví, arizace pojistek a mezinárodní odškodňování. Setkání se koná ve středu 25. března v 18.00 hodin v Pražském literárním domě v Ječné 11. V rámci večera vystoupí autor knihy s krátkou přednáškou a jeho host Tomáš Sedláček, jenž je napsal předmluvu. Nakladatelství Karolinum poskytlo na tuto akci 20% slevu na prodej titulu.

Pojišťovny ve službách hákového kříže

28. února 2015 v 21:33 | redakce
Universitní Nakladatelství Karolinum vydalo knihu Tomáše Jelínka "Pojišťovny ve službách hákového kříže", která je unikátním pokusem o pohled na roli protektorátních pojišťoven při financování druhé světové války a podpoře německého válečného hospodářství. Lišil se nějak přístup českých a německých ústavů k židovským klientů? Jak probíhaly arizace životních pojistek? Jak Němci využívali zajišťovací obchod k ovládnutí evropského trhu? Byly české pojišťovny součástí odboje? Vyvíjela německá pojišťovna Viktoria aktivity proti předválečnému Československu? To jsou jen některé z otázek, na něž se bývalý český zástupce v Mezinárodní komisi pro pojistné nároky z období holokaustu snaží odpovědět. Právě jeho praktické zkušenosti z mezinárodních jednání odhalují nejednu překvapivou informaci ze zákulisí, a tak se čtenář může např. dozvědět o kampani pojišťovny Generali, která měla za cíl zabránit vstupu České republiky, Polska a Maďarska do NATO.

20 let Izraelsko-jordánské mírové smlouvy

26. října 2014 v 19:29 | Denny
Před 20 lety dne 26. 10.1994 byla podepsána mírová smlouva mezi Izraelem a Jordánskem. Podepsání předcházel dlouho trvající dialog mezi oběma stranami. Hnací silou mírového procesu byl vzájemný respekt mezi Jicchakem Rabinem, izraelským premiérem a jordánským králem Husajnem, navíc Rabin zaručil, že ne Palestinci a jejich OOP, ale Jordánsko, bude mít přednostní právo dohledu na svatá místa islámu v Jeruzalémě.

Knihovna VH organizuje večer k 75. výročí transportu do Niska

23. října 2014 v 15:16 | redakce

V pátek 24. října od 18 hodin bude v Knihovně Václava Havla přednáškový večer k 75. výročí prvního transportu evropských Židů. Se svými příspěvky vystoupí prof. Mečislav Borák ze Slezské univerzity v Opavě a Jan Dvořák s Adamem Hradilkem z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Českoslovenští Židé mezi oběťmi politických represí v SSSR

16. září 2014 v 16:42 | redakce
Spolek akademiků Židů pořádá ve čtvrtek od 17 hodin na pražské Židovské radnici seminář "Českoslovenští Židé mezi oběťmi politických represí v SSSR". S úvodní stejnojmennou přednáškou vystoupí Prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc. ze Slezské univerzity. Prof. Ing. Ludevít Végh, DrSc., zakládající předseda SAŽ, ve vystoupení "Útěk za svobodou končil smrtí v Gulagu" zavzpomíná mimo jiné na svého bratra Mikuláše. Tomuto příběhu bude věnována i přednáška badatelů Mgr. Jana Dvořáka a Bc. Adama Hradílka z ÚSTR "Mikuláš Végh jako oběť sovětského represivního režimu a osudy čs.Židů perzekvovaných v SSSR v období 2. světové války". Na závěr semináře Mgr. Jiřina Dvořáková přednese svůj příspěvek "Cesta do gulagu 21. století", v němž se věnuje problematice bádání s ruských archivech.

Před rokem nás opustil Pavel Preisler

14. srpna 2014 v 13:35 | D.P.
Před rokem, 14. srpna 2013, zemřel ve věku 85 let náš otec, manžel a dědeček Pavel Preisler. Táta se narodil do česko-židovské asymilované rodiny. Jeho otec Josef Preisler byl stavební inženýr a provozoval také obchod s perskými koberci, o kterém se zminíl v jedné ze svých povídek i Karel Čapek. Když bylo tátovi jedenáct let, otec mu oznámil, že je v bezprostředním ohrožení (jako žid i jako protinacisticky smýšlející sociální demokrat) a že musí opustit zemi. Nakonec se mu podařilo dostat jako zaměstnanec firmy Omnipol do tehdejší Persie, ve které vládla dynastie Pahlaví.

Itálie si připomněla svého "hrdinu na kole" Gina Bartaliho

13. srpna 2014 v 9:00 | D.T. podle zahr. zdrojů, foto Wikipedia
Osmnáctého července uplynulo sto let od narození Gina Bartaliho, legendárního italského šampiona v cyklistice, jenž vyhrál celkem tři etapové závody Giro d´Italia (1936, 1937 a 1946) a s odstupem deseti let dva závody Tour de France (1938 a 1948). V jeho rodné vesničce poblíž Florencie se na počest tohoto kulatého výročí konal speciální cyklistický průvod, slavnostní večeře a řada dalších akcí spojených s jeho jménem. Bartali se však proslavil nejen svými fenomenálními sportovními výkony, ale i ilegální činností v italském odboji za Druhé světové války, která na několik let přerušila jeho hvězdnou kariéru.

O uprchlících v Německém Brodě v letech 1914–1918 a jediném židovském tyfovém hřbitově v Čechách

10. srpna 2014 v 18:43 | redakce
V Německém Brodě, jenž se v roce 1945 stal Brodem Havlíčkovým, byla před bezmála stoletím vybudována rozlehlá baráková kolonie. V letech 1916-1918 v ní našli mj. útočiště i Židé z Haliče a Bukoviny, kteří byli evakuování před ruskou frontou.

"Kolonie byla provozována v určitém chráněném režimu, uprchlíci ji mohli opustit na propustky (obzvláště když si našli nějakou práci), ale na druhou stranu ani do kolonie nebyl vpuštěn každý. Uprchlíci dostávali podporu po týdnu či dvou, a to pouze v místech přikázaného pobytu. Ani vybudováním dezinfekčního střediska, jímž museli příchozí projít, což byl pro ně jistě traumatizující zážitek, se nepodařilo zabránit epidemii dětské spály, spalniček a skvrnitého tyfu.

Synagoga na pražské Letné má 115 let

6. července 2014 v 15:55 | TJ
Před 115 lety, udělil pražský magistrát Eduardu Fantovi z Prahy VII souhlas "počínaje dnem 3. září 1899 dáti užívati modlitebnu israelskou (...), ježto při kommissionální prohlídce bylo shledáno, že stavba provedena byla dle schválených plánů a daného povolení ze dne 31. května 1899 a že zdivo místností této dostatečně je vyschlé". Svátky Nového roku 5661, jejichž začátek připadl tehdy na 5. září, mohly být slaveny v novém templu.

„Kdy jsem začal být českým Židem?“

14. června 2014 v 22:23 | TJ, Židovské listy č. 32
Příběh Hynka Krause (1847 - 1909)

Týdeník Rozvoj přinesl na své titulní straně v pátek 25. června 1909 zprávu o úmrtí Hynka Krause. Poštmistr v Luštěnicích zemřel o tři dny dříve ve věku 62 let a dle židovského zvyku byl již ve čtvrtek pochován na mladoboleslavském hřbitově, kam se s ním přišlo rozloučit bezpočet významných osobností.

"Dobrý Žid, poctivý český člověk"
Jeho jméno našim čtenářům asi dnes již nic neříká, ale jeho životní příběh je cenným svědectvím růstu českožidovské myšlenky koncem 19. století, jíž jsme mnozí implicitními dědici. "V Hynku Krausovi odešel dobrý, věřící žid, poctivý český člověk," napsal autor nekrologu. Kraus stál u kolébky českožidovského hnutí. Byl mezi prvními členy Spolku českých akademiků Židů a v Rozvoji bylo na něj vzpomínáno jako na neumdlévajícího nadšence, který v dobách, kdy spolek neměl dostatek členů, přihlašoval do něj své příbuzné, za něž také platil příspěvky. V Kalendáři česko-židovském pro rok 1909/1910 připomněl jeho úmrtí Viktor Teytz. "Žil život, který se nezapisuje do monografie, ale vrývá se hluboko do srdcí lidských," zakončil svůj příspěvek. Tragické události holokaustu přervaly přirozené toky naší kolektivní paměti, proto se ŽL pokusily jeho životní osudy alespoň touto drobnou črtou oživit.

Před 140 lety se narodil Jindřich Kohn

8. března 2014 v 12:00 | TJ
(7. 3. 1874 Příbram - 12. 3. 1935 Praha)

Jindřich Kohn patřil mezi nejvýraznější osobnosti česko-židovského hnutí počátku 20. století. Narodil se v Příbrami, kde vystudoval gymnázium. V roce 1896 absolvoval právnickou fakultu české univerzity v Praze a v roce 1901 zde získal titul JUDr. Jako koncipient působil nejprve v Praze a později v Plzni, kde se stal advokátem. V roce 1927 se vrací do hlavního města, kde zdědil advokátní kancelář.
Od dob studií, kdy na něj zapůsobila Hilsnerova aféra, se zapojil do židovského hnutí a patřil k jeho předním osobnostem. Působil v několika česko-židovských organizacích a stal se hlavním ideologem kulturní integrace, která nepopírala zachování židovské identity. V roce 1907 spoluzaložil s Viktorem Vohryzkem Svaz českých pokrokových židů.

Před 40 lety zemřel David Ben-Gurion - muž, který stál u zrodu státu Izrael

1. prosince 2013 v 11:38 | Denny

Narodil se jako David Grün 16.10.1886 v Plonsku. V roce 1906 se vystěhoval do Palestiny, změnil si jméno na Ben-Gurion. V první světové válce chtěl vytvořit židovský batalion v rámci osmanské říše, to ovšem vsadil na špatného koně, Turci ho kvůli jeho politické činnosti z Palestiny deportovali. Odešel do USA, kde v New Yorku poznal svou budoucí ženu Pavlu Munweis. V roce 1918 vstoupil do židovské legie britské armády. Po ukončení 1.světové války se vrátil do Palestiny, kterou Společnost národů prohlásila dne 14.7.1922 britským mandátním územím. Britové se v Palestině ujímají vlády dne 29.9.1923.

Válečníci v klotových rukávech

10. listopadu 2013 v 13:49 | redakce
Dnes odvysílaný 165. díl pořadu novináře Stanislava Motla Stopy, fakta, tajemství se věnoval roli pojišťoven za 2. světové války a arizaci židovských pojistek. Na příběhu Jiřího Krause, který se před lety snažil získat plnění z pojistných smluv za své předky u německé pojišťovny Viktorie, popisuje metody konfiskace majetku v období Protektorátu. Zmiňuje se i o roli českých Němců Josefa Růžičky a Roberta Rosenkranze, kteří pracovali v předválečném pojišťovnictví na prosazovaní nacistického vlivu v předválečném Československu.

Opakování pořadu uslyšíte v pondělí 18:05 na Dvojce.

Židovský hřbitov ve Všeradicích

28. října 2013 v 17:50 | Eva G.
Židovské osídlení ve Všeradicích (okres Beroun) je doloženo od prvé poloviny 18. století. Nejpočetnější bylo na přelomu 18. a 19. století. Tehdy v obci žilo cca 30 rodin. Ve 20. letech 20. století tu už bylo jen 10 Židů. Dřevěná synagoga, pravděpodobně druhá v pořadí, byla na místě dnešní synagogy postavena na počátku 19. století, v období největšího rozmachu židovského osídlení. Dnešní zděná budova byla postavena v klasicistním slohu v roce 1829. Židovským bohoslužbám sloužila do 20. let 20. století. Budovu koupila v roce 1938 Československá církev husitská, která si ji upravila pro své účely. Jako evangelická modlitebna slouží dodnes. Synagoga stojí u potoka, cca 100 m od kostela. Proti ní stojí hostinec, na kterém je pamětní deska Magdaleny Dobromily Rettigové, která se ve Všeradicích narodila


 
 

Reklama