Domácí zprávy

Václav Kraus už žádnou další povídku nenapíše

12. srpna 2014 v 10:56 | redakce
Včera v Ústřední vojenské nemocnici zemřel novinář Václav Kraus, dlouholetý člen redakční rady Židovských listů. Narodil se 22. srpna 1931 v česko-židovské rodině v Praze. Za války se úspěšně skrýval. Později působil jako novinář.

Jako redaktor deníku Práce obhajoval v roce 1968 reformní politiku Dubčekova vedení. V době normalizace byl označen za exponenta pravice. Po roce 1989 se stal členem organizace Hidden Child a příležitostně publikoval v českém tisku.

V loňském roce v ŽL 30 vyšla jeho povídka Maminka, v níž vzpomíná na období protektorátu.

Zemřel Franta Kraus

9. srpna 2014 v 20:29 | redakce, foto Památník Terezín
Ve středu 6. srpna zemřel v nemocnici na Bulovce František Kraus (88). Rozloučení s bývalým tajemníkem Rady židovských náboženských obcí proběhne v pondělí 11. srpna v 16:00 v obřadní síni Nového židovského hřbitova.

Odešel Olda Stránský a zůstává po něm prázdno

22. července 2014 v 9:03 | Věra D.
V pátek 18. července 2014 ve věku 93 let zemřel Oldřich Stránský. Na svět přišel 2. června 1921 v Mostě do česko- německé židovské rodiny. Měl ještě mladšího bratra Jiřího. Celá rodina ctila prvorepublikové ideály, prezidenta T. G. Masaryka, a tak se dětem dostalo vzdělání v českých školách. V půli dvacátých let se přestěhovali do Českého Brodu. Oba chlapci zde chodili do skautského oddílu, což zásadně ovlivnilo celý Oldřichův život. Nacistická okupace znamenala, tak jako pro ostatní české židy, katastrofu. Oldřichu bylo samozřejmě zakázáno dále studovat strojní průmyslovku a pracoval tedy jako pomocný dělník. Před 73 lety, 22.června 1941 lety byl deportován do prvního židovského tábora v Protektorátu Čechy a Morava, do Lípy u Havlíčkova Brodu. Od té doby již nikdy neviděl ani bratra ani rodiče. jeho nejbližší byli zavražděni ve vyhlazovacím táboře Majdanek.

Zítřejší shromáždění na podporu Izraele

16. července 2014 v 17:46 | TJ
Spolek Bnej Israel organizuje shromáždění na podporu Izraele a k uctění památky třech zavražděných izraelských studentů Naftali Frenkela, Gilada Šaara a Ejala Jifracha, které začne zítra v 18 hodin "u koně" na Václavském náměstí v Praze. Organizátoři vyzývají všechny, kterým není lhostejný osud Izraele, aby přišli vyjádřit podporu Státu Izrael v jeho snaze o dosažení míru.

Z Terezína doma - na svém kole

23. května 2014 v 14:40 | Věra D.
Předpověď počasí byla mizerná, nebe se již několik dní vyznačovalo temnými mraky, které nebyly žádným dobrým příslibem. A opravdu předpověděný déšť se objevil už v pátek, v sobotu přibral na intenzitě. Moje rozkolísaná nálada si po prvé za těch 14 let vyhrazovala právo na otázku jet či nejet ? Vidina nedělního lelkování ve vyhřátém bytě a s pěknou knížkou byla silná. Pak jsem si ale najednou představila, že v neděli nepojedu do Terezína, že se nezastavím na břehu řeky Ohře, nevzpomenu mrtvých a unavená po celodenní jízdě na kole si neřeknu zase doma z Terezína. A bylo rozhodnuto !

Prezident Gašparovič ocenil židovské účastníky SNP a dalších bojů za osvobození Slovenska

15. května 2014 v 12:45 | redakce
Židovští účastníci přímých bojů o osvobození Slovenska Magdaléna Rektorová, Mikuláš Bröder a Viktor Schwarz ve středu 14. května osobně z rukou Romana Rosiny ze slovenského velvyslanectví převzali osobní poděkování prezidenta Ivana Gašparoviče. Akce se konala v rámci mezinárodní konference Židé ve Slovenském národním povstání, kterou organizoval Spolek akademiků Židů ve spolupráci s Historickým ústavem AV a Muzeem SNP.

Pietní setkání v Letech

12. května 2014 v 16:12 | redakce
V sobotu 10. května se v památníku v Letech u Písku konalo pietní setkání na památku českých Romů a Sinthi, kteří se stali obětmi holokaustu. Akce se zúčastnilo asi 150 lidí, kteří za všudypřítomného zápachu z nedalekého vepřína vyslechli projevy politiků, diplomatů a romských představitelů. Mezi přítomnými byli premiér Bohuslav Sobotka, ministři Daniel Herman a Jiří Dienstbier, velvyslanci Norman Eisen, Jean-Pierre Asvazadourian a Gary Koren. Setkání organizoval Výbor pro odškodnění romského holokaustu.

V neděli bude v Třebíči vzpomínka na oběti holokaustu

12. května 2014 v 6:04 | redakce



V květnu 1942 byly z Třebíče vypraveny dva transporty do terezínského ghetta. V prvním transportu s označením Av odjelo 18. května 720 lidí, v druhém s označením Aw o čtyři dny později bylo 650 lidí. Osvobozených z nich bylo šedesát.

Restituční spor o Koh-i-noor v Česku definitivně končí. Ústavní soud se odmítl zabývat námitkami dědiců

2. května 2014 v 16:15 | redakce
Ústavní soud odmítl dne 15. dubna stížnost, kterou podali dědicové rodiny Waldesů. Soudní spory, které probíhají od roku 1995 tak v Česku končí. Původně židovský majetek byl arizován za nacitické okupace a po válce byl znárodněn. České soudy nejprve polovinu majetku dědicům přiznaly, ale v roce 2010 zasáhl v jejich neprospěch Ústavní soud v čele s Pavlem Rychetským.

Policie našla distributora výbušné knihy

26. dubna 2014 v 18:49 | redakce
V pátek 25. dubna odpoledne zasahovali detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) minimálně ve dvou objektech Islámské nadace v ulici Politických vězňů a na Černém Mostě v Praze, kde se scházeli muslimové k páteční pobožnosti. Podle mluvčího ÚOOZ Pavla Hantáka policie započala provádění úkonů trestního řízení, které je vedeno pro podezření z trestné činnosti konkrétní osoby, spočívající ve vydání a distribuci knihy, šířící svým obsahem rasismus, antisemitismus, xenofobii a násilí proti tzv. méněcenným rasám.

Jom ha šoa letos

25. dubna 2014 v 11:42 | red
Letošní Den vzpomíníní na oběti holokaustu se bude konat nejen v Praze, ale i v Brně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a Sušici.

ČP: Praha chce zpět vrácený židovský majetek

24. dubna 2014 v 9:48 | TJ, Česká pozice
Hlavní město se u soudu domáhá zrušení smlouvy, na jejímž základě darovalo v roce 1998 původně arizovaný dům synovi zesnulé majitelky.Zatímco média pravidelně informují o sporech kolem církevních restitucí, kdy především nároky katolické církve hýbou řadě levicových politiků a jejich voličů žlučí, pravicová Praha se uchází o neblahý unikát v historii navracení židovského soukromého majetku a mezinárodní ostudu.

Pochod dobré vůle bude v neděli 27. dubna

5. dubna 2014 v 21:09 | ICEJ
Česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) organizuje v neděli 27. dubna "Pochod dobré vůle" centrem Prahy a následující veřejné shromáždění v sídle Senátu ve Valdštejnské zahradě. Sraz účastníků Pochodu dobré vůle je před 14. hodinou na náměstí Franze Kafky (na rohu Staroměstského náměstí). Odtud projdou částí židovského města, zastaví se na Palachově náměstí před Rudolfinem a pochod zakončí ve Valdštejnské zahradě, kde se připojí k navazujícímu shromáždění. Cílem je vytvořit pokojným a kulturním chováním kontrast k agresivním vystoupením rasistů a společně deklarovat, že antisemitismus do slušné společnosti nepatří. Podobně jako v předchozích letech, kdy se pochodu zúčastnilo několik stovek lidí, bude i letos pochod ztvárněn umělecky, můžeme se těšit na tanec v ulicích i na čtení biblických textů.

Rozhovor s Elijahu Ribsem

4. dubna 2014 v 9:37 | redakce
V knihovně Václava Havla v Praze včera vzpomínal na události před 45 lety, kdy protestoval proti okupaci Československa podobným činem jako Jan Palach, izraelský matematik Elijahu Rips. Jako student v Rize na konci 60. let obdivoval Pražské jaro. Okupace v srpnu 1968 znamenala i pro něj konec nadějí na změny. Na počátku roku 1969 mu k uzavření studia chyběla jen diplomová práce. V té době k němu ale pronikla zpráva o sebeupálení Jana Palacha. Rozhodl se ho následovat. Přetiskujeme rozhovor, který s Elijahu Ribsem vyšel v ŽL17 v roce 2009.

Před 75 lety byla vypálena synagoga v Teplicíc

14. března 2014 v 14:12 | redakce
V noci ze 13. na 14. března 1939 nacisté vypálili synagogu v Teplicích. Jak bylo v té době zvykem, hasiči měli zakázáno zasahovat a celý objekt vyhořel. Následně německé vedení města trosky synagogy nechalo odstranit. Dnes se v Teplicích konalo vzpomínkové setkání.

Večer věnovaný Arturovi Radvanskému

12. března 2014 v 3:16 | redakce
Městská část Praha-Suchdol pořádá v neděli 16. března od 18 hodin v Alšově kabinetu na suchdolské radnici večer věnovaný vzpomínce na Artura Radvanského. Akce proběhne v rámci výstavy "Vedem-Cesta terezínských kluků stále pokračuje" a u příležitosti udělení čestného občanství in memoriam Zastupitelstvem městské části Praha-Suchdol.

Evropský den Spravedlivých v Italském kulturním institutu

9. března 2014 v 19:54 | IKI
Italský kulturní institut v Praze připravil na pondělí 10. března konferenci k představení projektu Gariwo-Zahrada spravedlivých. V jejím rámci budou představeny příběhy Karla Košvance a Karla Weiricha a dalších českých spravedlivých.
Akce se pořádá pod záštitou Velvyslanectví Italské republiky v Praze a Italského kulturního institutu. Jednacím jazykem je čeština.

Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi

8. března 2014 v 19:30 | redakce
V noci ve středu 8. března 1944 odvezly nákladní vozy obyvatele tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau do plynových komor. V noci z 8. na 9. března bylo nacisty zavražděno 3 792 vězňů původně deportovaných z Terezína. Jedná se pravděpodobně o největší hromadnou vraždu bývalých československých občanů v období let 1938-1945.

Evropský institut odkazu šoa vede Halyna Senyk

4. března 2014 v 18:04 | redakce
V rámci Terezínské deklarace, která byla přijata 46 státy v roce 2009, založilo MZV jako obecně prospěšnou společnost Evropský institut odkazu šoa (ESLI). Během své krátké existence prošla tato organizace již třetím výběrem na funkci výkonného ředitele. Po Lukáši Přibylovi a Jaroslavu Šonkovi vede ESLI od 1. února právnička Halyna Senyk, která pochází z Ukrajiny.

Před 10 lety vyšly první Obecní noviny pražské židovské obce

28. února 2014 v 16:06 | redakce
V únoru 2004 vydala Židovská obec v Praze (ŽOP) první číslo Obecních novin, které byly určeny pro lepší informovanost členů o záležitostech komunity. Za přípravou téměř celého prvního ročníku stál tým autorek z tehdejšího kulturního oddělení Jana Klimentová, Jana Dráská a Lída Sidejová.
 
 

Reklama