Letošní Umělecká cena česko-německého porozumění patří literatuře

16. listopadu 2015 v 12:27 | BŠ |  Kultura
Ve středu 11. listopadu byla v Brně předána cena, která vyznamenává osobnosti, zasazující se o porozumění mezi Čechy a Němci, o zlepšování vzájemné spolupráce a o odbourávání předsudků.Tato cena se udílí každoročně od r. 1994, střídavě v Německu a v České republice. Oceněna je vždy dvojice osobností, jedna z České republiky a jedna z Německa. Letos se pořadatelé rozhodli udělit hlavní cenu literárnímu vědci Hansi Dieteru Zimmermannovi a překladatelce Aleně Bláhové.



Hans Dieter Zimmermann je výraznou osobností v oblasti česko-německých vztahů již více než 40 let. V letech 1970-1973 podporoval z pověření západoberlínské Akademie věd okruh disidentů kolem Pavla Kohouta, což mělo pro Zimmermanna za následek jedenáctiletý zákaz vstupu do ČSSR. O Československo a českou literaturu se zajímal i nadále. Nejdůležitějším projektem, který v této oblasti realizoval, je Česká knihovna (Tschechische Bibliothek, nakladatelství DVA), soubor 33 svazků, který v letech 1999-2007 přinesl v německých překladech průřez české literatury od Husa a Komenského přes Máchu, Němcovou, Haška, Poláčka, Karla Čapka až po Hrabala či Václava Havla. Ve své akademické dráze proslul Zimmermann především jako odborník na pražskou německou literaturu. I z tohoto důvodu přednesl laudatio David Stecher, ředitel Pražského literárního domu.
Alena Bláhová se prosadila jako překladatelka z němčiny a francouzštiny. V 70. letech pracovala ve Státním židovském muzeu a jako jazyková lektorka, jako překladatelka a publicistka na volné noze působí od r. 1990. Mezi "její" autory patří např. Martin Buber, Else Lasker-Schüler, Paul Leppin, Elie Wiesel a především R. M. Rilke. V letošním roce obdržela již Rakouskou státní cenu za literární překlad.
Umělecká cena není spojena s finančním obnosem, ale s uměleckým dílem. Autory jsou vždy jeden český a jeden německý umělec, kteří věnují jedno své dílo nositeli ceny z druhé země. Tvůrci letošních cen jsou Marie Filippovová z Brna a Verena Seibt a Clea Stracke z Mnichova. Vedle dvou hlavních laureátů jsou od r. 2011 oceňováni také dva čestní nositelé, kteří svým občanským nasazením a svou činností příkladným způsobem podporují česko-německé porozumění. Letos tyto čestné ceny obdrželi manželé Helga a Horst Löfflerovi ze Stuttgartu a Irena Nováková z Prahy. Manželé Löfflerovi přispěli k organizaci a plánování rozhovorů na téma soužití Čechů a Němců v Horní Plané (1977-2011). Od r. 2003 se podíleli na vzniku vzdělávacího centra Adalberta Stiftera v Horní Plané. Irena Nováková pochází z Jablonce n. Nisou, oba její rodiče byli Němci. Od r. 2007 působí Nováková jako předsedkyně Kulturního sdružení občanů německé národnosti v ČR, je členkou Výboru pro národnostní menšiny Hl. m. Prahy a pracovní skupiny Česko-německého diskusního föra.
Uměleckou cenu česko-německého porozumění udělují od r. 2010 společně Splek Adalberta Stiftera (Mnichov), Nadace Brücke/Most (Drážďany), Pražský literární dům autorů německého jazyka, Collegium Bohemicum (Ústí n. Labem), Mezinárodní kulturní sdružení Pro Arte Vivendi (Berlín) a Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí (Praha). Mezi jejími laureáty jsou např. Richard von Weizsäcker, Antje Vollmer, Jiří Díenstbíer st., Hans-Dietrich Genscher, František Černý, Ludvík Kundera, Jan Trefulka či Pavel Kohout.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Denny Denny | 16. listopadu 2015 v 22:09 | Reagovat

H.D.Zimmermann je také autorem knihy Kafka für Fortgeschrittene (Kafka pro pokročilé, v českém překladu vyšla pod názvem Jak porozumět Kafkovi. Tato kniha je významná tím, že se v ní neomílají známé pravdy či nepravdy o Kafkovi, ale přináší skutečně nový pohled na Kafku, jeho dílo a na pražskou německou literaturu.

2 iJew iJew | 17. listopadu 2015 v 10:50 | Reagovat

Akcim rozumim, ale jistemu deklarovanemu usmireni s Nemci ja az tak nerozumim. Mozna kdyby tu se mnou byli moji pribuzni, co zahynuli v KZ, vnimsl bych to jinak. Nepochopim do konce zivota, jak prislusnici tak vzdelaneho nemeckeho naroda mohli pres den v klidu na dusi vrazdit bezbranne lidi, vcetne nemluvnat, a vecer pak v klidu zasednout ke stolu k veceri s vlastni zenou a detmi. Jake usmireni? Prvni odstavec je opatrny a presto je jeho text pro mne poburujici. Jak rikal Lustig Arnošt: Nemci se budou muset 1000 let chovat slusne, protoze jen svine napadne bezbranneho a nemocneho, aby jim svet prominul, ze chovali jak svine." Proto bezte nekam s deklaracemi o usmireni ....

3 Karel Příbramský Jr. Karel Příbramský Jr. | 19. listopadu 2015 v 0:40 | Reagovat

Asi i to není moc dobrý nápad brát si, jako příklad nenávisti k Němcům Arnoštka Lustiga, protože to co píšete se moc nezákládá na věrohodnosti, naopak on byl jeden z těch, který se vždy chlubil tím, že mu v Německu vycházejí knihy, což bral jako velkou satisfakci a sám tam několikrát cestoval a osobně se účastnil n+mnoha prezentací svých knih a také diskusí a také si pamatuji jeho památnou větu, že ne Každý Němec byl nacista, což nám vždy připomínal tady ve Washingtonu a sám byl jednou z hybnou silou k vájemnému porozumnění.
Nejvíce mi zaujala vaše zmínka o sviních, ta citace se myslím hodí  k  , kde je možno použít  a najít názorný příklad, možná byste to mohl použít na pár kabrnáků i z obce, nemyslíte, nebo se mýlím?

4 Žibřid Žibřid | 20. listopadu 2015 v 16:08 | Reagovat

Chápu rozhořčení iJew, ale pravdu má Příbramský, všechny jeho komentáře jsou excelentní. Kvůli němu jsem začal sledovat sport, o který jsem se dříve moc nezajímal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama