Před 100 lety se narodil malíř smutku Vavro Oravec

22. června 2015 v 15:38 | Denny |  Kultura
Dne 22.června 1915 se v Tvrdošíně na Oravě narodil Vavro Oravec jako nejmladší ze tří synů Žigmunda a Jolany Keményových. Rodina se z důvodu zaměstnání otce přestěhovala do Bratislavy. Vavro projevil malířský talent již v dětsví, avšak na přání rodičů studoval medicínu.

Z Hitlerovy milosti vzniklý "nezávislý" Slovenský štát po vzoru Norimberských zákonů přijal protižidovské zákony, Vavro nemohl vykonávat své povolání, židovské děti nemohly navštěvovat školy, Vavro se jich ujal a vyučoval je v budově bratislavské židovské obce. K jeho žákům patřil i pozdější redaktor satirického časopisu Roháč a spisovatel Pavel Taussig známý svou knihou Jedinečná svätá (68 Publishers, Toronto 1985).



Vavro Oravec stejně jako mnoho jiných Židů prošel koncentračními tábory, přežil Osvětim a po válce se usadil v Praze, kde dokončil studium zubního lékařství, ovšem jeho niterním zájmem bylo stále malířství, i když se profesionálním malířem nikdy nestal. Zdokonaloval se v kursech keramiky, sochařství a malířství. Soustavně se malbě věnoval od roku 1955. Byl členem skupiny Máj 57. Tato skupina v době povinného socialistického realismu usilovala o uměleckou svobodu. S touto skupinou vystavoval Oravec poprvé. Samostatně poprvé v divadle Rokoko v roce 1959. Pak již následovala řada dalších samostatných výstav v Československu i v zahraničí. Jeho velkým tématem byl především Franz Kafka a jeho dílo.

Po okupaci Československa sovětskou armádou v roce 1968 emigroval Oravec do Švýcarska, kde v Bernu pracoval jako zubní lékař a dále pokračoval v malování. Od roku 1969 měl řadu výstav v Německu, Švýcarsku. Kritiky byly vesměs pozitivní, např. v Neue Zürcher Zeitung i jiných německých a švýcarských listech.

Díky iniciativě Tomáše Jelínka a Davida Stechera se deset let po sametové revoluci podařilo uspořádat jeho průřezovou výstavu v Galerii Franze Kafky na Staroměstském náměstí. Alespoň symbolicky se tak Oravec znovu vrátil ke svému původnímu publiku.

Dílo Vavro Oravce bylo výrazně ovlivněno jeho židovstvím, proto na konci svého života daroval Židovskému muzeu v Praze (ŽM) 32 obrazů v naději, že se stanou součástí trvalé výstavy ve Smíchovské synagoze, což se nikdy nestalo. Těch 32 obrazů bylo vystaveno ve Španělské synagoze v roce 2001, a pak byly uloženy v depozitáři Smíchovské synagogy. Jen v roce 2005 byly nakrátko k vidění v pražské Galerii Milenium.

Je nepochopitelné, že 100. výročí narození Vavro Oravce přešlo ŽM mlčením. Není o něm zmínka v červnovém čísle Roš chodeš , v Kalendáři Židovské obce v Praze, ale ani v rozhlasovém pořadu Šalom alejchem, který osobně připravuje ředitel ŽM Leo Pavlát. Je to hanba.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Clenov Clenov | 22. června 2015 v 21:22 | Reagovat

Vavro byl skvělý malíř a zubar lidumil. Jeho tvorba bude doceněna, pokud se s ní lidé budou moct seznámit. Teď se opravují desítky synagog, kde by se jeho obrazy nechaly ukazovat.

2 Otik Otik | 23. června 2015 v 11:21 | Reagovat

Jsem kritikem Leo Pavláta, ale tentokrát se ho musím zastat. Doktor Pavlát se nemůže zabývat nějakým bezvýznamným Oravcem, on se totiž několik let od chanuky do chanuky připravuje na oslavu svých 65.narozenin, které bude slavit letos 9.října. Doufám, že říjnové číslo Obecních novin a také říjnové číslo Roš chodešu bude této události věnováno. Když "náš Korol Efraim Sidon oslavil neuvěřitelné sedmdesátiny", tak pan Petr Balajka na titulní stranu umístil velký portrét spisovatelky Ireny Douskové a malinký portrét Karolův. Letos v říjnu chci na titulní straně mít velikánský portrét Leo Pavláta.

3 Karel Příbramský Jr. Karel Příbramský Jr. | 23. června 2015 v 23:31 | Reagovat

Vavra jsem moc blízce neznal, ale Csaba Molnar
se s ním vídal někdy v zimě na Floridě,
kam si oba jezdili prohřívat kosti a hlavně si mohli pokecat madarsky, protože oproti mnoha jiným touto řečí vládl a tak měl možnost ho lépe poznat
a v posledních letech se za ním vydal i do Švýcar a před deseti lety na tu výstavu do Prahy k k jeho devadesátinám, na které
Židovské muzeum v čele s Leo Pavlátem také zapomnělo a pak dodatečně mu udělalo tu menší výstavu v Mileniu
a Csaba mi ted říkal, že si pamatuje,
že tam Vavrovi znova dal ředitel Pavlát a další velký obdivovatel Oravcova díla, nějaký Pařík slib, že bude mít stálou expozici v synagoze na Smíchově, ale jak je vidět, asi se pánům zase jenom prášilo od úst..., navíc se potvrzuje to, co se i tady za mořem říká, že ta instituce žije hlavně z mrtvol, je to ostuda, chovat se takhle
k souvěrci, umělci a památce člověka, který přežil Auschwitz,
Hanba jim, tohle se mezi slušnými lidmi nedělá a hlavně ty obrazy jsou pěkné a zaslouží si důstojné místo!

4 Denny Denny | 24. června 2015 v 10:46 | Reagovat

[1]: děkuji, jak hezky jste to oba napsali.

[3]: je pravda,že páni Pavlát a jeho sluha Pařík (vykonává jen Pavlátovy příkazy) slíbili Oravcovi stálou výstavu a nejsou ani ochotni obrazy zapůjčit, podrobněji se k této problematice vyjádřím v tištěných ŽL.

5 Leo Pavlát Leo Pavlát | E-mail | 29. června 2015 v 16:12 | Reagovat

Rodina Stecherova má k malíři Vavro Oravcovi rodinnou vazbu, a je proto pochopitelné, že má osobní vztah i k osudu jeho díla. Co pochopitelné, a navíc ani slušné není, je veřejně vystoupit s nepravdivými, nactiutrhačnými tvrzeními, jako to udělal pisatel pod značkou Denny (zřejmě pan Denny Stecher).

K jeho příspěvku a diskusnímu příspěvku uvádím:

1)    Není pravdou, že by Židovské muzeum v Praze (dále jen ŽMP) slíbilo kdy V. Oravcovi stálou výstavu.  Darovací smlouva na 34 děl Vavro Oravce (nikoliv 32, jak píše „Denny“), kterou s ŽMP uzavřel 13. 12. 2000,  neobsahuje žádná zvláštní ujednání stran trvalého vystavení Oravcova díla ve smíchovské synagoze či kdekoliv jinde.
2)    O daru muzeu nejednal s V. Oravcem ani dr. Pařík, tím méně já (byl jsem mu představen až při jeho výstavě v muzeu – viz dále), ale vedoucí Sbrírkového oddělení ŽMP dr. Eva Kosáková. Ta nyní na můj dotaz k dané záležitosti uvedla:  
„V roce 2000 mě oslovil malíř Vavro Oravec s tím, že by rád Židovskému muzeu v Praze věnoval sbírku svých obrazů. Znala jsem ho od dětství, kdy byl naším rodinným zubařem. Pracoval tehdy ve Stroupežnického ulici, kousek od Smíchovské synagogy. Často docházel k nám domů, s mým otcem /poznámka: malířem Mikulášem Medkem/ se radil o technice malby. Pak, po jeho emigraci jsem o něm léta neslyšela, až po revoluci se ozval Lídě Kybalové s níž a s jejím manželem se také v šedesátých letech přátelil. Když se pak L.Kybalová stala ředitelkou tehdy Státního židovského muzea, začaly úvahy o předání kolekce obrazů Vavra Oravce do muzea. Ke konkrétnímu jednání však došlo až v roce 2000, kdy jsem V.Oravce navštívila v Bernu, abych udělala předvýběr. Probírali jsme i možnosti vystavování obrazů. Vzhledem k tomu že Židovské muzeum nemá stálou expozici obrazů, počítal V.Oravec s tím, že jeho obrazy budou vystavovány pouze příležitostně, jak se to ostatně děje i s ostatními díly umělců ve sbírce vizuálního umění ŽMP. Věděl, že sbírka jeho obrazů bude uložena v depozitáři ve Smíchovské synagoze, kde však bohužel nezbylo místo pro výstavní síň.“
Dodávám, že dr. Pařík již po podpisu darovací smlouvy pouze obrazy od V. Oravce v Bernu přebíral k převozu do Prahy.
Tvrdit, jako to činí „Denny“, že „je pravda, že páni Pavlát a jeho sluha Pařík (vykonává jen Pavlátovy příkazy) slíbili Oravcovi stálou výstavu a nejsou ani ochotni obrazy zapůjčit,“ je proto nehorázné, a to hned dvojnásobně, právě s ohledem na údajnou neochotu muzea Oravcovy obrazy zapůjčovat.
3)    ŽMP uspořádalo z Oravcovy tvorby tři  výstavy (nikoliv dvě, jak píše „Denny“: v lednu 2001 v Klausové synagoze (tehdy jsem osobně V. Oravce viděl poprvé a naposledy) – viz http://www.jewishmuseum.cz/program-a-vzdelavani/vystavy/56/, poté v  roce 2005 v Galerii Millenium, kam bylo zapůjčeno všech 34 darovaných obrazů,  a konečně roku 2006 se konala výstava Oravcova díla v Památníku Terezín (zapůjčeno 33 děl, výstava byla prodloužena). Jednotlivé práce Vavra Oravce jsou přitom expozičně v ŽMP využívány, pokud tematicky zapadají do konceptu krátkodobých výstavy (např. na výstavě Mazal Tov v roce 2004 byl vystaven  Oravcův olej Svatba).
4)    ŽMP nabízí Oravcova díla k zapůjčení setrvale – například prostřednictvím webové stránky  Asociace evropských židovských muzeí – viz: http://www.aejm.org/django-files/cms/pool/6_Vavro_Oravec_-_A_Painter_of_Soul.pdf.
5)    Zájem o výpůjčku děl V. Oravce zatím nikdo neprojevil s jedinou výjimkou: v  říjnu 2009 se na ŽMP obrátilo Muzeum Janka Krála z Liptovského Mikuláše, které chtělo uspořádat výstavu z jeho děl.  Jak svědčí dochovaná korespondence, ŽMP bylo připraveno vyjít této žádosti vstříc za splnění standardních podmínek, s nimiž žadatele (výpůjční podmínky, smlouva o výpůjčce, dotazník týkající se výstavních prostor) seznámilo. Pojištění a dopravu děl přitom dle běžné muzejní praxe  hradí vždy vystavovatel a ani ŽMP nemohlo tyto náklady (nezakalkulované navíc do jakéhokoliv rozpočtu) vzít na sebe. Po tomto zjištění Muzeum Janka Krála z Liptovského Mikuláše od uvažovaného záměru ustoupilo.

Židovské listy opakovaně informují o Židovském muzeu způsobem, který ho  poškozuje. V daném případě navíc značka „Denny“ avizuje: „podrobněji se k této problematice vyjádřím v tištěných ŽL“. Žádám tímto redakci Židovských listů, které v textech svých přispěvatelů zjevně nectí elementární zásadu slušné publicistiky,  že tvrzení se předem ověřují,  aby v případě, že opětovně zveřejní nepravdivá vyjádření   „Dennyho“, tentokrát v tištěném vydání Židovských listů, připojila k nim současně mé vyjádření v bodech 1 – 5. Redakce si je současně jistě vědoma, k čemu ji zavazuje zákon.

Leo Pavlát
Ředitel Židovského muzea v Praze

6 Leo Pavlát Leo Pavlát | E-mail | 29. června 2015 v 17:58 | Reagovat

Opravuji přehlédnutí při konečném čtení textu: Výstava V. Oravce se v roce 2001 konala v zimní modlitebně Španělské synagogy, nikoliv v Klausové synagoze.

L.Pavlát

7 Karel Příbramský Jr. Karel Příbramský Jr. | 2. července 2015 v 1:35 | Reagovat

pane Dr.Pavláte, nechci se do toho moct plést
,ale musím zkonstatovat, že kdo manipuluje pravdou a překrucuje permanentně fakty, jste VY!
A to už jenom z jednoho prostého důvodu,
že máte takovou nehoráznou drzost tvrdit,
že jste Vavra Oravce viděl jen a pouze jednou v životě a to v roce 2OO1, jestli je to takto se vším, co vydávate za pravdu, tak je to více, než nehorázné!!!Stydte se, jestli vůbec víte, co to je!

Jak mi dnes potvrdil Csaba Molnar, Vavra Oravce jste viděl osobně i při výstavě v roce 2005, přesněji září 2005
a navíc jste pak ještě přijal pozvání rodiny Vavra Oravce a jeho přítele Zdenka(což dnes Csabovi potvrdila i jeho rodina ) abyste s nimi tehdy povečeřel, byla tam na té večeři i Vaše manželka,
to jenom prosím pro upřesnění. A na té večeři jste závazně slíbil, že se vynasnažíte, aby darované obrazy našly důstojné místo, nejlépe stálou expozici ve Smíchovské synagoze a pozor pane doktore Pavláte, na to je několik svědků, kteří na té večeři byli přítomni, Vaše slova slibů slyšeli a i když nejsou už nejmladší, tak rozum i mozek jim pořád dobře slouží.
Závěrem mi přijde nejen nehorázné, ale hlavně nedůstojné člověka vašeho postavení, že nejste ani schopen uznat to, že na narozeniny člověka, který přežil několik koncentračních táborů
a daroval instituci, která vám skoro patří(alespon se tak podle svých vyjádření a činů chováte)vzácné obrazy a který měl tři výstavy nejen ve "vašich" prostorách dodatečně přiznat, že k jeho nedožitým 100. narozeninám jste mu zapomněl dodatečně poblahopřát,vzpomenout si, ani nikdo z vaši instituxce se neobtěžoval napsat pár řádek do těch vašich plátků.
Perlička na závěr, pokud se s ním paní Kosáková tak dobře znala, jak je možné,
že nikde nemáte ve vaší instituci poznamenáno, ani zaznamenáno, kdy malíř smutku Vavro Oravec zemřel?!Neměl by se o to starat věhlasný ředitel?

8 Leo Pavlát Leo Pavlát | E-mail | 2. července 2015 v 21:58 | Reagovat

Pane  Příbramský Jr.,
nenapsal jsem, jak uvádíte, že jsem „Vavra Oravce viděl jen a pouze jednou v životě a to v roce 2001“.  Napsal jsem, že „jsem mu byl představen až při jeho výstavě v muzeu“. Tím se nijak nepopírá, že jsem se s V. Oravcem setkal i při příležitosti jeho další výstavy v roce 2005. Protože však tehdy byla Smíchovská synagoga již více než rok užívána Židovským muzeem v Praze jako archiv a depozitář obrazů, nemohla být V. Oravcovi nabízena jako prostor pro stálou expozici.
V obou případech, které komentujete s takovým mravním rozhořčením, se míjíte se skutečností.
Co se týče Židovského muzea v Praze, to již obrazy V. Oravce vystavilo v hlavním městě v poměrně nedávné minulosti dvakrát. Zopakovat stejnou výstavu, byť při příležitosti významného autorova  výročí, možné nebylo.
A konečně k médiím, alespoň co se mé osoby týče: Pokud „Denny“ (uvádím jen proto, abych Vám ušetřil další příspěvek) ve svém textu připomíná, že výročí V. Oravce (22.6.) nebylo připomenuto ani v rozhlasovém pořadu Šalom alejchem, který připravuji, potom to mělo svůj důvod. Pořad se vysílá jednou za dva týdny, ten nejbližší, který předcházel 22.6., připadl na 14.6. A do něj jsem zařadil vzpomínku na Přemysla Pittera, českého křesťanského humanistu a odpůrce nacismu, jehož život byl významně spjat i s pomocí židovským obětem války. Od jeho narození uplynulo 21. června 120 let.

9 Karel Příbramský Jr. Karel Příbramský Jr. | 2. července 2015 v 23:11 | Reagovat

A jakou to má souvislost s tím, že jste si na pana Oravce nevzpomněl, proč do toho zatahujete Přemysla Pittera?!?Jen tak na okraj, podle vámi neseriozního tisku ŽL vzpomínka na Přemysla Pittra proběhla ve čtvrtek 14.května a ještě jste použil výraz humanista, který vyšel v aktuálním čísle ŽL, na tom je vidět, že jste se trochu zase opozdil, že panové a dámy ze spolku akademiků židů, národního
pedagogického muzea, knihovny J.A. Komenského a Nadační fond Přemysla Pittra a Olgy Fierzové zorganizovaly ve čtvrtek 14. května 2015 slavnostní shromáždění. Jenom cituji z toho neseriozního plátku, jak ho nazýváte vy pane dr.Pavláte.Zajímavé je, že ten plátek tak kritizujete a permanentně ho nejpsíš čtete, včetně blogu, když už po tolikáte reagujete na tomto blogu,na tom je vidět kolik máte v té funkci času, že se můžete permanentně zabývat a sledovat co se o vás napíše i takovém braku, jaký podle vás ŽL jsou, to je myslím pro vydavatele a redakci ŽL jedna z největších odměn, že je čte tak vážený člověk, jako jste vy!
Ale abysme se vrátili k panu Oravcovi, podle vaší reakce jste nepopřel, že jste v září 2005 na pozvání rodiny Vavra Oravce byl pozván na večeři, které jste se zúčastnil se svojí manželkou a tam jste slíbil, co už jsem uvedl minule a znovu mohu jen zopakovat, že svědků na té večeři, kteří stále žijí je ještě dost.
To, že se snažíte odvést pozornost od toho merita věci, že jste prostě a jednoduše zapomněl na významné nedožité narozeniny člověka a umělce, který vaší instituci daroval více, než 30 obrazů je smutné, ale daleko smutnější nejen pro mne je,že jste
se opět nezachoval, jak muž a chlap na svém místě
a prostě a jednoduše jste chlapsky nepřiznal, že jste na to zapomněl a že to byla chyba, ale toho už asi nejste ve své neomylnosti, o které jste nejspíš přesvědčen, už schopen a to je pro mne to nejsmutnější zjištění!

10 Denny Stecher Denny Stecher | 3. července 2015 v 7:03 | Reagovat

Očekával jsem, že reakce ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta na můj článek „Před 100 lety se narodil malíř smutku Vavro Oravec“ bude okamžitá a že se dočtu, „Je pravda, že jsme na Oravce zapomněli a že v červnovém čísle Roš Chodeš jsme mu krátkou vzpomínku věnovat měli...“ Místo toho týden po uveřejnění mého článku k němu Leo Pavlát napsal komentáře čís. 5 a 6. Dokonce i čtenář, kterému jméno Oravec nic neříká, si udělá sám úsudek. Mně se nejvíce líbí argument, cituji: „např. na výstavě Mazal Tov v roce 2004 byl vystaven Oravcův olej Svatba.“ Leo Pavlát musel týden přemýšlet, co má napsat a nakonec nenapsal to, co napsat měl a to je smutné!

11 Leo Pavlát Leo Pavlát | E-mail | 3. července 2015 v 10:31 | Reagovat

Ad 9.
Je dobré, že jsme si s panem Karlem Příbramským Jr. vyměnili argumentaci k veřejnému posouzení věcnosti a fakticity vyjádření na obou stranách.

Ad. 10
Roš chodeš není tiskovinou Židovského muzea v Praze.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama