„Evropští Židé chtějí slavit“ a nasazování psí hlavy Zemanovi

7. ledna 2015 v 12:55 | TJ |  Úvahy a komentáře
Hospodářské noviny se včera na třetí straně věnovaly mezinárodnímu fóru památky holokaustu (Международному Форуму Памяти Холокоста), který organizuje Evropský židovský kongres (EJC) ve dnech 26. - 27. ledna v Praze a Terezíně. Zatímco text zachycuje velký zmatek kolem příprav, protože doposud není příliš zřejmé, kdo dorazí, titulek "Evropští Židé chtějí slavit v Česku. Žije tu nejméně antisemitů" si zaslouží samostatnou pozornost. Je to taková zkratka, které shrnuje problémy této akce.



Jednak autor titulku mohl vědět, že v den obětí holokaustu se nic neslaví. Obdobně se neslaví vyhlazení Lidic. Mělo by jít o pietní akci, která připomíná miliony oběti. Pak je tu standardní problém s vnímáním Evropského židovského kongresu, který v ničem nereprezentuje evropskou židovskou komunitu jako celek. Je to zájmová organizace různých střechových židovských organizací jednotlivých evropských zemí. S Moše Kantorem, který je předsedou EJC, je to ještě absurdnější jako prohlásit, že předseda Svazu měst a obcí je nejvyšší představitel České republiky. Navíc vedle EJC existují i další evropské židovské organizace.

Zvlášť pikantní je tvrzení, že se tu má akce organizovat, protože tu "žije nejméně antisemitů". Někoho napadne, že až akce skončí, tak to již tak slavné nebude. Ostatně tato obava byla viditelná za vyjádřením Federace židovských obcí (FŽO), která prohlásila, že s organizací akce nemá nic společného a později se postavila proti pozvání ruského prezidenta. Na druhé straně nikde v Evropě dnes nežije tolik antisemitů, aby se tam pietní akce nemohla konat. Tento argument v titulku je absolutním nesmyslem. Na druhé straně je řada legitimních důvodů, aby se mezinárodní připomínka dne obětí holokaustu konala v Praze a Terezíně, protože např. genocida místní židovské a romské komunity patřila k těm nejrozsáhlejším. Přitom i nápad propojit tuto připomínku s debatou o problémech násilí z nenávisti v současné světě je relevantním odkazem událostí před sedmdesáti lety.

Za vše může Zeman?
Komentátoři v denících mají většinou nelehkou roli, protože během velmi krátké doby mají říct něco moudrého k tématu, o němž vědí jen velmi málo. Daniel Anýž předvedl, k jakým závěrům to může vést. Za myšlenkou pozvat do Prahy a Terezína různé prezidenty a premiéry nestojí Miloš Zeman. Je to skutečně nápad, který vzešla z EJC. Zeman dal v červnu "mezinárodnímu fóru Let my people live" pouze záštitu. Proto ani pozvání Putina nelze házet na Hrad a Zemanovi je nasazována psí hlava neprávem. Stejně EJC postupoval při pořádání předchozích fór.

Hlavní problém celé akce je neochota či neschopnost organizátorů mezinárodního fóra srozumitelně sdělit, co a proč se bude v Praze a Terezíně konat. A zde je chyba i na straně FŽO, která je členem EJC. Již před čtvrt rokem měly zúčastněné strany udělat tiskovou konferenci a spustit jednoduchou webovou stránku. Celá organizace je natolik špatná, že ani přeživší holokaust do dnešního dne nemají pozvánky na pietní setkání.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 prague prague | 7. ledna 2015 v 14:32 | Reagovat

Jsem zvědavý, kdo tam bude z členů FŽO, je to pouze pro přeživší, tak jestli tam budou i ti, kteří s holocaustem nemají nic společného. Hlavně ti konvertité kolem rabiho Sidona.

2 samik.a samik.a | 7. ledna 2015 v 19:32 | Reagovat

Tomasi, moc hezky clanek!!

3 Karel Příbramský Jr. Karel Příbramský Jr. | 7. ledna 2015 v 23:21 | Reagovat

Nelze, než souhlasit, už dlouho jsem nečetl něco tak dobrého a hlavně se konečně někdo relevantně zastal i prezidenta Zemana!
A ještě malý dovětek k pisálkovi z HN, velice dobře si ho tady pamatujeme, když tady pobýval před pár lety se svou manželkou,která zde působila na ambasádě a najednou se stylizoval   na odborníka na "Ameriku!", i když vlastně o tom skoro nic něvěděl a nejspíš ani ted  moc toho neví,jak je vidět a ještě daleko větším paradoxem je, že se opakovaně naváží nejen do prezidenta, ale i do Ministerstva zahraničí, .., zajímavé je, že tyto články se neodvažoval psát a napadat Českou zahraniční politiku, když zde pobýval,no ale co čekat od člověka, který napíše,že Židé budou 27. ledna slavit, prozatím i my tady za mořem víme, že 27. leden je Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinum proti lidskosti!
To svědčí o znalostech a rozhledu pana redaktora...Hanba takovým lidem!!!

4 Věra Věra | 8. ledna 2015 v 0:19 | Reagovat

Výborně a fundovaně napsáno !jen ještě jeden malý doušek. Neřekla bych, že jde o relevantní zastání Zemana, ale o jasnou informaci tedy vysvětlení situace. A tak to má v žurnalistice být.

5 Daniel Anýž Daniel Anýž | 17. února 2015 v 18:58 | Reagovat

Pane Příbramský,než budete příště o něčem psát, tak si to přečtěte. Níže přikládám svůj text (který jste ani neviděl, a přesto jste náramný rozumbrada), kde nic o "slavení" nenajdete. A ještě k vašemu divení se, že jsem z USA zahraniční politiku ČR nekritizoval. Možná vám to ušlo, ale tehdy jsem měli pravicové vlády, podařilo se vyjednat zrušení víz a jednalo se o radaru, což byl rozumný pokus, jak si v Česku pojistit americké zájmy. Pokud se vám to nelíbí, váš problém, vaše hloupé invektivy dále komentovat nebudu.

Přejme si důstojnou akci, raději nic více

Komentář k tématu

Dvě těžko splnitelná přání vložila místopředsedkyně Evropského židovského kongresu Raya Kalenová do svého popisu události, která se na konci ledna odehraje v Praze a Terezíně. „Dějiny zapomenou na všechny malé problémy, vítězství nad nacismem - jeden z hlavních milníků dějin 20. století - nespojujme s tím, co se odehrává dnes,“ uvedla Kalenová, když se v Praze rozhořela debata, kdo všechno by měl nebo neměl být pozván do Prahy k připomínce 70. výročí osvobození tábora v Osvětimi.
Marný je ale zaprvé předpoklad, že při vzpomínání na minulost se lze vyhnout současnosti. Je to naopak, historická výročí vybízejí k oslovení přítomnosti. Jak to před dvaceti lety u příležitosti padesáti let od konce druhé světové války učinil prezident Havel, když v únoru 1995 přednesl klíčový projev k česko-německým vztahům a v srpnu odhalil památník v Letech. Vedle památníku sice stále stojí vepřín (na nezájem českých premiérů, včetně Miloše Zemana, byl i Havel krátký), ale projev následně vedl až ke vzniku Fondu česko-německé budoucnosti a k zásadnímu ztišení problému, který půl století zatěžoval naše vztahy s Německem. Předpokladem úspěšného výsledku ovšem byla Havlova nezpochybnitelná mezinárodní autorita.
A to je ono druhé nejisté přání místopředsedkyně Kalenové, aby se Česko stalo dějištěm klidné pietní vzpomínky. Zatímco Praha a Terezín jsou pro to dobrým místem, o současném Pražském hradu už to jednoznačně říct nelze. Úspěchem bude, když akce proběhne důstojně, a nic jiného bychom si ani přát neměli. Miloš Zeman není tím, kdo by mohl cokoli jiného, například jím zprvu zamýšlené setkání PorošenkoPutin, úspěšně zaštítit. K tomu mu skutečná autorita a mezinárodní kredit zcela scházejí a ani případná přítomnost velkých jmen na tom nic nemění. Ostatně, kvůli Zemanovi v Praze budou až v poslední řadě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama