„Kdy jsem začal být českým Židem?“

14. června 2014 v 22:23 | TJ, Židovské listy č. 32 |  Historie
Příběh Hynka Krause (1847 - 1909)

Týdeník Rozvoj přinesl na své titulní straně v pátek 25. června 1909 zprávu o úmrtí Hynka Krause. Poštmistr v Luštěnicích zemřel o tři dny dříve ve věku 62 let a dle židovského zvyku byl již ve čtvrtek pochován na mladoboleslavském hřbitově, kam se s ním přišlo rozloučit bezpočet významných osobností.

"Dobrý Žid, poctivý český člověk"
Jeho jméno našim čtenářům asi dnes již nic neříká, ale jeho životní příběh je cenným svědectvím růstu českožidovské myšlenky koncem 19. století, jíž jsme mnozí implicitními dědici. "V Hynku Krausovi odešel dobrý, věřící žid, poctivý český člověk," napsal autor nekrologu. Kraus stál u kolébky českožidovského hnutí. Byl mezi prvními členy Spolku českých akademiků Židů a v Rozvoji bylo na něj vzpomínáno jako na neumdlévajícího nadšence, který v dobách, kdy spolek neměl dostatek členů, přihlašoval do něj své příbuzné, za něž také platil příspěvky. V Kalendáři česko-židovském pro rok 1909/1910 připomněl jeho úmrtí Viktor Teytz. "Žil život, který se nezapisuje do monografie, ale vrývá se hluboko do srdcí lidských," zakončil svůj příspěvek. Tragické události holokaustu přervaly přirozené toky naší kolektivní paměti, proto se ŽL pokusily jeho životní osudy alespoň touto drobnou črtou oživit.


V posledních letech svého života sepsal Hynek Kraus nedatované vzpomínky, v nichž se ohlíží za svým příklonem k češství. "Kdy jsem se stal českým Židem? Tu otázku si kladu sám a vzpomínám si, že 10 roků věku svého," zapsal si Kraus. Tehdy se v Luštěnicích připravoval na studium reálky v Mladé Boleslavi a pořádně ani neznal německy. Napadlo ho, že by jejich obchod měl mít český název. Na reálku jej přijali a na byt a stravu byl u příbuzného Lazara Kohna, který měl "knihpůjčovnu". Tam se poprvé dozvěděl o knížkách Sigfrieda Kappera, které byly psány i česky. Došlo mu, že Židé umějí také česky psát a "patrně i v sobotu česky mluvit". Pokoušel se jako chlapec překládat si modlitby do češtiny a byl za to potrestán. Později zjistil, že Kapper, který byl strýcem jeho přítele Julia Winterbergera, měl přijet do Mladé Boleslavi na návštěvu. Připravili pro něj malé hudební představení, kde zahráli i Kde domov můj. Kapper byl dle Krausových vzpomínek dojat a natrvalo se stal pro Krause důležitou autoritou. Jeho tažení za český jazyk se nakonec projevilo i v rodinném obchodě, když o jedněch prázdninách naplnil sen desetiletého kluka a napsal český nápis na vývěsný štít "Prodej lihovin ve velkém i v malém".

Vlast milující poštmistr a jeho razítko
Láska k českému jazyku se projevila i jeho překladem česko-hebrejského Siduru z němčiny, který uspořádal již v roce 1864, ale tiskem vyšel až o deset let později (chybně bývá v literatuře tato první modlitební knížka v češtině datována roku 1847 - např. Hillel J. Kieval - Formování českého židovstva). V roce 1870 se Hynek Kraus oženil a koncem téhož roku se stal i poštmistrem v Luštěnicích a mimo erárního německého razítka si nechal udělat česko-německé, které mu však bylo po několika letech zakázáno používat. Dostal pak erární německo-české. K velkému překvapení souvěrců pojmenoval v únoru 1871 svého prvorozeného syna Vlastimil a na počest Kappera ještě i Sigfried. "Když může na universitě pražské přednášet židovský docent Dr. Zuker česky, mohu mít syna Vlastimila," zapsal si po letech svou repliku rabínovi Elbogenovi, který pravděpodobně s velkými rozpaky dělal zápis do matriky. I přes rodinné povinnosti pokračuje ve své překladatelské činnosti a v roce 1881 vycházejí v Mladé Boleslavi jeho české Motlitby pro dcery israelské.

Rabín má mluvit česky
Jako představitel českožidovského hnutí Kraus působil i v zastupitelstvu židovské obce v Mladé Boleslavi, kde prosadil střídavé kázání v češtině a němčině. Na jeho podnět obec rozvázala pracovní poměr s rabínem Klotzem, který se dle Krause ani česky učit nechtěl, a na jeho místo byl přijat česky mluvící duchovní. Kraus se v rámci svých možností účastnil i aktivit Svazu pokrokových Židů a pomáhal se zrušením místní německé židovské školy. Českožidovský kroužek v Mladé Boleslavi si jej asi v roce 1907 zvolil za svého protektora.

Angažoval se i při zakládání místních nežidovských spolků. V roce 1892 byl u zrodu dobrovolných hasičů v Luštěnicích a stal se jejich prvním jednatelem. Byl činný i v čtenářském ochotnickém spolku. I když ve svých vzpomínkách píše, že jej od českožidovského hnutí neodradila ani Hilsnerova aféra, přiznává, že v té době jej mrzelo chování členů obou místních spolků, kteří nepřišli na pohřeb jeho druhé manželky. Podpory se mu v této těžké době dostalo jen od přátel z mládí. Následně musel ve své práci pro českožidovské hnutí polevit, protože řešil především existenční problémy rodiny.

Kraus je příkladem českého Žida, jehož česká identita vyrůstá z přirozeného soužití s českou společností. Jako by byl hrdinou z poetických příběhů Vojtěcha Rakouse. Při svém českém vlastenectví však nerezignoval na své náboženství, právě naopak. Jeho nejdůležitější autorské příspěvky k českožidovskému hnutí jsou překlady modliteb a své syny poslal na rabínská studia.

Neměl však jednoduchý život. Byl třikrát ženatý a z prvních dvou manželství se narodilo pět dětí: Vlastimil (1871), Hedvika, Olga, Otakar (1878) a Zdenka. Oba synové získali doktorát a stali se rabíny. Není bez zajímavosti, že asi počátkem 20. století opustili českožidovské hnutí a přiklonili se k sionistické myšlence. Působili po sobě v letech 1895-1924 jako učitelé židovského náboženství na benešovském gymnáziu. Vlastimil se přestěhoval asi v roce 1903 do Plzně, kde pokračoval jako středoškolský profesor. Otakar po něm výuku převzal a byl řadu let rabínem židovské obce v Benešově, působil také v české modlitebně Or Tomid na Vinohradech. Po přestěhování do Prahy v roce 1924 se stal rabínem židovské obce v Libni a později k tomu převzal i funkci rabína v Michli. Vyučoval náboženství na libeňském gymnáziu. Zahynul v Osvětimi v roce 1944. Vlastimil věznění v Terezíně přežil, ale zemřel pár měsíců po návratu do Plzně. Z Krausových dcer se nástupu Hitlera dožila jen Zdenka, která byla zavražděna v Osvětimi v roce 1944. V Praze i na dalších místech ve světě žije jen několik málo desítek jeho potomků.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 samik.a samik.a | 16. června 2014 v 10:51 | Reagovat

Velice krasny a poucny clanek... Dekujeme TJ

2 TJ TJ | 16. června 2014 v 20:24 | Reagovat

Autor děkuje informačnímu centru v Mladé Boleslavi za fotografii hrobu Hynka Krause. Jsem rád, že se o této zajímavé osobnosti českožidovského hnutí dozvědí i zájemci o místní historii.

3 Karel Příbramský Jr. Karel Příbramský Jr. | 16. června 2014 v 23:55 | Reagovat

Moc hezký článek ,
něco takového přinese Roš Chodeš zřídka kdy, ted už skoro vůbec, přijde nám tady za mořem, že pánům a dámám tam nějak ujel vlak a nějak nestačí tempu doby, stylu a zajímavostmi oproti redakci ŽL,
tak jen tak dál pane ing. Jelínku,pozdravujte celou redakci a hlavně nezpychněte, jelikož jistě víte, že pýchá předchází pád a protože nestačí jen držet potřebnou správnou  rychlost na tepu doby a umět vstřebávat novinky nejen na mediální a informační scéně!!!
My se tady jdeme za chvíli dívat na zápas Mistrovství světa USA - Ghana,
škoda, že se tam neprobojoval z kvalifikace Izrael, určitě by nezahrál hůře, než Portugalsko...

4 Martin Dostál Martin Dostál | E-mail | 4. prosince 2018 v 0:20 | Reagovat

S dovolením jsem si vypůjčil fotografii hrobu pro web geni.com a pokusil se sestavit částečně rodokmen Hynka Krause.

https://www.geni.com/people/Hynek-Kraus/6000000084484443853

1. Hynek Ignaz Kraus b. 15. července 1846; d. 22. června 1909, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia
└ +Julie Kraus (Fischer) b. 1844, Pyšely, Benešov District, Central Bohemian Region, Czechia; m. 30. března 1870, Pyšely, Benešov District, Central Bohemian Region, Czechia
2. Prof. Dr. Vlastimil Vítězslav Kraus b. 2. února 1871, Luštěnice 63, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czech Republic; d. 5. června 1946, Prague, Hlavní město Praha, Hlavní město Praha, Czech Republic
└ +Irma Kraus (Schorsch) b. 18. července 1879, Semily, Semily District, Liberec Region, Czechia; d. 5. prosinec 1942, Terezín, Litoměřice District, Ústí nad Labem Region, Czechia
3. Julie Kraus b. 26. srpna 1907, Pilsen, Plzeň-City District, Plzeň Region, Czechia; d. přibližně 1944, Oswiecim, Oświęcim County, Lesser Poland Voivodeship, Poland
2. Julius Kraus b. 2. února 1872, Luštěnice 63, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia; d. přibližně 1872
└ +Anna Kraus b. 1850, Kostelec nad Černými lesy, Prague-East District, Central Bohemian Region, Czechia; m. 1. dubna 1873, Prague, Hlavní město Praha, Prague, Czechia
2. Olga Kraus b. 10. dubna 1874, Luštěnice 63, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia
2. Arnold Kraus b. 20. dubna 1876, Luštěnice 63, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia
2. Phil. Dr. Rabbi Otokar Kraus b. 9. dubna 1878, Luštěnice 63, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia; d. 28. října 1944, Death Camp, Oswiecim, Oświęcim County, Lesser Poland Voivodeship, Poland
└ +Paula Kraus (Pollak) b. 11. května 1880; d. 1944, Oswiecim, Oświęcim County, Lesser Poland Voivodeship, Poland
3. Zdeňka Sommer (Kraus) b. 30. května 1906, House No. 39, Benešov, Bohemia, Czech Republic; d. 1944, Auschwitz- Concentration Camp, Osvětim, Malopolské vojvodství, Polsko
└ +Hans Sommer
4. Eva Ruth Sommer b. 8. listopadu 1934; d. 1944, Oswiecim, Oświęcim County, Lesser Poland Voivodeship, Poland
4. Otto Sommer b. 22. srpna 1937; d. 1944, Oswiecim, Oświęcim County, Lesser Poland Voivodeship, Poland
3. Arnošt Kraus b. 21. června 1908, Benesov, Benešov, Central Bohemian Region, Czech Republic
2. Zdenka Budlovsky (Kraus) b. 10. října 1879, Luštěnice 63, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia; d. 1944, Oswiecim, Oświęcim County, Lesser Poland Voivodeship, Poland
└ +Ing. Karel Budlovsky d. 18. prosinec 1929, Prague, Hlavní město Praha, Prague, Czechia; m. 8. června 1903, Prague, Hlavní město Praha, Prague, Czechia
2. Hedvika Frank (Kraus) b. 8. července 1888, Luštěnice 63, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia
└ +Richard Frank b. 1. června 1877; m. 5. února 1911, Benesov, Benešov District, Central Bohemian Region, Czech Republic
3. Ruzena Frank b. 11. listopadu 1911, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia; d. červenec 1942, Maly Trostinec (Малы Трасцянец), Belarus (Беларусь)
3. Zdeněk Frank b. 5. června 1914, Luštěnice, Mladá Boleslav District, Central Bohemian Region, Czechia; d. 21. června 1999, Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou District, Liberec Region, Czechia

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama