Před 140 lety se narodil Jindřich Kohn

8. března 2014 v 12:00 | TJ |  Historie
(7. 3. 1874 Příbram - 12. 3. 1935 Praha)

Jindřich Kohn patřil mezi nejvýraznější osobnosti česko-židovského hnutí počátku 20. století. Narodil se v Příbrami, kde vystudoval gymnázium. V roce 1896 absolvoval právnickou fakultu české univerzity v Praze a v roce 1901 zde získal titul JUDr. Jako koncipient působil nejprve v Praze a později v Plzni, kde se stal advokátem. V roce 1927 se vrací do hlavního města, kde zdědil advokátní kancelář.
Od dob studií, kdy na něj zapůsobila Hilsnerova aféra, se zapojil do židovského hnutí a patřil k jeho předním osobnostem. Působil v několika česko-židovských organizacích a stal se hlavním ideologem kulturní integrace, která nepopírala zachování židovské identity. V roce 1907 spoluzaložil s Viktorem Vohryzkem Svaz českých pokrokových židů.



Jako přesvědčený demokrat a humanista patřil k zakládajícím členům Realistické strany, byl členem Masarykovy sociologické společnosti, Mezinárodního sociologického institutu v Ženevě, předsedou čs. sekce Panevropské unie. Při různých příležitostech přednášel a - s K. Pelantem a K. Moudrým - vedl v Plzni časopis Směr, přispíval i do Času, Nové doby, Tribuny, Rozvoje aj., a to často i pod pseudonymy (J. K. Pravda, Junius, Verus aj.).
Vytvořil učení o proměnách a humanizaci lidstva v běhu dějin, které nazval "demosofie". Demosofii chápal jako laickou alternativu náboženského pojetí skutečnosti, přičemž zdůrazňoval především tvůrčí přínos každého jednotlivého člověka k vytváření dějin v dialektickém zápase mezi úpadkem a pokrokem. Poslední etapa historického vývoje, novověk, přejde podle jeho názoru v "třetí věk", v němž bude lidstvo uvědoměle tvořit své dějiny na základě demosofického pojetí společenského vědomí, tj. jako jednotu navzájem se oplodňujících a v míru žijících kultur. K tomu však může dojít jen tehdy, překoná-li lidstvo období po I. světové válce, které Kohn považoval za období krize a barbarizace. Již se nedožil toho, aby se namísto celospolečenského vzestupu stal svědkem ještě většího civilizačního propadu spojeného s II. světovou válkou. Zemřel krátce po svých 61. narozeninách dne 12.3. 1935.

O Kohnově rodinném životě není mnoho známo. Prof. Jiří Franěk dohledal, že byl ženatý. Jeho dcera Dr. Marta Friedmannová-Kohnová (23.3.1915 - 1.10.1944) byla zavražděna v Mauthausenu.

Bibliografie: Politika a právo, 1910; O časovosti humanistického realismu, 1912; Co jest a co není národnostní právo sebeurčení, 1919; Příroda a duch, 1925; K jubileu Spinozovu, 1933; Brdy v českém básnictví, 1935; Asimilace a věky I-II, 1936; Němcům, 1938. Sborníky: Kalendář česko-židovský - pravidelně od 1914; Hudebník - bohoslovec? Padesát let Z. Nejedlého, 1928; Masarykova škola moudrosti a židovství, Masaryk a židovství, 1931. Čas. přísp.: Sociologie vědění, Masaryk a demosofie, SR 1931.
Zdroj: YIVO, Filosofická fakulta Masarykovy university
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Věra Dvořáková Věra Dvořáková | 13. března 2014 v 23:45 | Reagovat

Njn, Viktor vohryzek - z jeho rodiny pocházím...táta měl kdysi v Maislovce v Centru moc hezkou přednášku...

2 Věra Dvořáková Věra Dvořáková | 13. března 2014 v 23:47 | Reagovat

než jsem stačila opravit velké V a doplnit o Jindřichu Khonovi měl přednášku, ostatně i o Vohryzkovi...klikla jsem na to a šup, už to bylo v komentáři :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama