Kontroverzní báseň Günthera Grasse

13. dubna 2012 v 17:32 | Gita Zbavitelová, psáno pro rubriku Svět viděný internetem ČRo 6, foto Wikipedia |  Zahraniční zprávy

V Německu a Izraeli vyvolal vášnivou a emocionální debatu 84letý německý spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Günther Grass. Zveřejnil báseň s názvem Co je třeba říci, která ostře kritizuje izraelskou politiku vůči Íránu. Podle Grasse chce Izrael "vyhladit íránský lid" a jako jaderná velmoc "ohrožuje světový mír, který je už tak dost křehký". Grass soudí, že "je třeba to říci, neboť zítra už může být pozdě, (...) i proto, že Němci nesou už tak dost velké břímě a mohli by se podílet na zločinu, jenž lze předvídat". Nacistická minulost Německa a holokaust nejsou výmluvou k mlčení o jaderných schopnostech Izraele, napsal autor Plechového bubínku.





V Izraeli báseň způsobila doslova bouři a Grass byl označen za antisemitu. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že "Grassovo ostudné morální rovnítko mezi Izraelem a Íránem, který popírá holokaust a vyhrožuje Izraeli zničením, vypovídá pramálo o Izraeli, ale zato hodně o Grassovi". Premiér také neopomněl připomenout Grassova vlastního kostlivce ve skříni: "Pan Grass šedesát let tajil, že byl členem Waffen-SS, takže jeho označení židovského státu za největší hrozbu světovému míru a popírání jeho práva na sebeobranu zase není tak překvapivé." Izraelské rozhořčení završilo ministerstvo vnitra, které Grasse prohlásilo za "personu non grata".

Na báseň se však snesla vlna kritiky i v Německu. Deník Welt označil Grasse za "věčného antisemitu": "Grass je prototypem vzdělaného antisemity, který to s Židy myslí dobře. Pronásleduje ho pocit viny a hanby, ale zároveň se chce s dějinami vypořádat po svém," soudí list. A připomíná, že Grass je pro mnoho Němců hlasem generace, která dospívala za Hitlerovy války a nese břemeno viny svých rodičů.

Další německý deník Bild napsal v úvodníku, že "Grass používá svůj šelestivý tón moralisty k tomu, aby šířil politicky korektní antisemitismus, a snaží se umenšit vinu Německa tím, že dělá z Židů pachatele". A německý ministr zahraničí Guido Westerwelle napsal v článku pro nedělní vydání téhož listu, že "stavět Izrael a Írán na stejnou morální není duchaplné, ale absurdní".

Prominentní redaktor Frankfurter Allgemeine Zeitung Frank Schirrmacher označil báseň za "dokument pomsty" a prohlásil, že Grass tvrdí, že "celý svět je obětí Izraele, jen proto, aby se smířil s vlastním životopisem".Do Grasse se v témže listu pustil i jeden z nejvýznamnějších německých literárních kritiků Marcel Reich-Ranicki. Podle něj je báseň "nechutná" a politicky i literárně bezcenná. "Írán chce Izrael zlikvidovat, což jeho prezident stále opakuje, ale Günter Grass tvrdí ve své básni pravý opak," zdůrazňuje Reich-Ranicki.

Izraelský Jerusalem Post cituje místopředsedkyni německé Strany zelených a členku Spolku německo-izraelského přátelství Marieluise Beckovou, podle které Grassova báseň "v plné šíři dává za pravdu větě, že ,Němci Židům nikdy neodpustí Osvětim'." Pronesl ji kdysi izraelský psychoanalytik Cvi Rex, když sarkasticky shrnul vývoj poválečného antisemitismu v Německu. Podle něj Němci trpí patologickým pocitem viny a hanby za holokaust, a proto dělají z Izraele fackovacího panáka, aby si odreagovali svůj komplex méněcennosti.

Grass se hájí, že báseň byla špatně pochopena a že nekritizoval Izrael, ale vládu premiéra Netanjahua. Prohlásil dokonce, že jeho báseň slouží jen jako záminka ke kampani proti němu s cílem ho zdiskreditovat a navždy pošpinit jeho pověst. Ale dočkal se i jedné pozitivní reakce - z Íránu. Tamější státní televize uvedla, že se "ještě nikdy v poválečné historii Německa nestalo, aby přední intelektuál tak statečně zaútočil na Izrael. Tento laureát Nobelovy ceny zasadil v metaforickém smyslu Izraeli smrtelně lyrický úder," cituje íránskou televizi německý Spiegel.

Grasse se zastal ještě Klaus Staeck, prezident berlínské Akademie umění, jejímiž členy kdysi byli i Johann Wolfgang Goethe nebo Bertold Brecht. Podle něj "je třeba mít právo vyjádřit jasně svůj názor, aniž by byl člověk označen za nepřítele Izraele".Spiegel upozorňuje, že Grassova báseň není moc dobrá, ani dobře formulovaná a Grass není dobrý politický analytik. Autor v ní píše nesmysly, jako že Izrael chce vyhladit íránský lid, což není pravda.

Izraelskýdeník Haarec soudí, že báseň je spíš žalostná než antisemitská. Připomíná, že Izrael nikdy žádnému státu nevyhrožoval "vymazáním z mapy", jako jemu Írán. Případný izraelský útok by měl za cíl výhradně íránská jaderná zařízení. Málokdo polemizuje s tvrzením, že na světě bude mnohem lépe bez íránské atomové bomby. "Grass se vyhřívá na slunci pokrytecké morálky a trápí se tím, že izraelské jaderné schopnosti neodsoudil dřív. Tuto cenu už ale získal izraelský atomový vědec Mordechaj Vanunu, který světu vyzradil detaily o izraelském jaderném programu v roce 1986. O atomovém arzenálu Izraele dnes existují tisíce internetových stránek. Báseň však dělá dojem, že ten, kdo to konečně řekl nahlas, je Grass," pokračuje list.

"Logika a rozum jsou k ničemu, když vysoce inteligentní člověk a navíc nositel Nobelovy ceny nechápe jednu věc: členství v organizaci, která plánovala a realizovala genocidu milionu Židů, ho diskvalifikuje z kritizování jejich potomků za to, že si jako nejzazší možnost obrany vyrobili zbraň, která je jejich pojistkou proti někomu, kdo chce dokonat dílo započaté Grassovou organizací. Němci samozřejmě mají právo říkat svůj názor a má ho i Grass, který rovněž může kritizovat Izrael, jak se mu zlíbí. Jsou však určité věci, které nepotřebují zákony a jsou věcí obyčejné lidské slušnosti. Nikdo nemůže vyčítat 16letému chlapci, že ho smetla vlastenecká horečka a on jako dobrovolník vstoupil do Waffen-SS. Udělal jen něco, co ho poznamenalo - a navždy," shrnuje izraelské mínění Haarec
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maor Chana Maor Chana | 14. dubna 2012 v 21:25 | Reagovat

....ale Grassova SS minulost je překážkou v každém případě,

2 EBen EBen | 15. dubna 2012 v 10:36 | Reagovat

Hňupové nemají překážky

3 filip filip | E-mail | 29. září 2012 v 2:21 | Reagovat

Naprosta klasika, jak nekdo si dovoli kritizovat Zidy, je okamzite odsouzen a oznacen nalepkou antisemity.. To se totiz nesmi, o Zidech mame povinnost mluvit jen a jen dobre, oni prece trpeli za druhe svetove, pouze oni a nikdo jiny ne, toto je nutne stale znovu a znovu opakovat do zblbnuti. Hlavne pak nepripominat, kolik jadernych a vodikovych bomb vlastni Izrael, jak agresivne vystupuje na mezinarodni scene, a konecne take nepripominat, ze Zide ovladaji media po celem svete, stejne tak bankovni sektor, burzy.. Vsechno. Tudiz Grassovi uvahy jsou zcela na miste, osobne se bojim vice vysinute mocenske zidovske elity, nez politiku v Iranu. Neexistuje jediny duvod, proc by mel Iran utocit na Izrael, navic kdyz ani nedisponuje jadernymi zbranemi. Vzdyt jaderna valka nema viteze, pouze porazene, mela by dopad na celou populaci na tehle planete.. Verim, ze by se nenasel nikdo z normalnich lidi Izraele ci Iranu, co by chteli valku..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama