Duben 2011

D.O.S.T. dal Židovské obci v Praze ultimátum, aby odvolala závěry zprávy o antisemitismu

30. dubna 2011 v 20:10 | redakce |  Domácí zprávy
Výbor Akce D.O.S.T. se zabýval informacemi ČTK o "Zprávě o stavu antisemitismu v ČR za rok 2010", kterou na tiskové konferenci ICEJ zveřejnil dne 13. dubna předseda Židovské obce v Praze (ŽOP) František Bányai. Autoři zprávy kriticky hodnotí iniciativu D.O.S.T. "Doufáme, že Židovská obec alespoň ex post pochopí, že nemůže bez hodnověrných a srozumitelných důkazů připisovat veřejně neofašismus, šovinismus či xenofobii komu si zrovna zamane. Stejně jako je nepřípustné, aby Židovská obec bez důkazů veřejně šířila svou domněnku, že iniciativa D.O.S.T. je nebezpečná nejen pro Židy, nýbrž i pro celý demokratický vývoj v naší zemi a že je potřeba tento nenápadný proud šíření extremismu bedlivě sledovat," uvádějí ve svém veřejném prohlášení z 27. dubna členové výboru. Dále chtějí, aby ŽOP nejpozději do pátku 6. května své hodnocení veřejně odvolala.

Maroko vyšlo ze závětří

30. dubna 2011 v 19:59 | Jan Fingerland, Český rozhlas 6 |  Úvahy a komentáře
Maroko je sice velmi suchá země, ale přesto připomíná ze všeho nejvíce lesní tůňku se stojatou vodou a sotva pozorovatelnými změnami. Tento více než třicetimilionový národ žije stranou pozornosti většiny světa, a platilo to do značné míry i v posledních měsících, kdy se arabským světem už hnala vichřice demokratických protestů. Mělo to svou logiku - Maroko není krutou tyranií a nemá zásadní ekonomické problémy. Ani jemu se však nevyhnuly dvě choroby, které trápí arabský svět - zablokovaný politický systém, a také terorismus, v němž část lidí vidí východisko. A tak se na hladině lesní tůně objevily překvapivě velké vlny.

Jom HaŠoa na Míráku. Přijďte v pondělí číst jména obětí holokaustu

29. dubna 2011 v 16:19 | redakce |  Domácí zprávy
Na pražském náměstí Míru se v pondělí 2. května, v den Jom HaŠoa, pořádá tradiční veřejné čtení jmen protektorátních obětí holokaustu. Akce bude probíhat od 14 do 17 hodin a zúčastní se jí přeživší koncentračních táborů, představitelé židovských i romských organizací a všichni ti, kteří chtějí vzpomenout na své blízké či vyjádřit svůj postoj k občanské odpovědnosti.

Olomoucká radnice ocení Miloše Dobrého

28. dubna 2011 v 17:31 | redakce


Olomoucká radnice udělí ve čtvrtek 9. června v Moravském divadle ceny za celoživotní dílo či propagaci města. Dle rozhodnutí zastupitelstva ocenění získá hudebník Emil Viklický, bývalý předseda olomoucké židovské obce Miloš Dobrý, dlouholetý ředitel olomouckých kin Jan Joukal a patolog Rostislav Koďousek. Cena je udělována od roku 1998.

Košer bitva o stravování izraelského premiéra

27. dubna 2011 v 17:47 | redakce |  Náboženství

Historicky první návštěva izraelského premiéra v Praze se odehrávala ve dnech 7. a 8. dubna bez větších překvapení. Benjamin Netanjahu se sešel s premiérem Nečasem a prezidentem Klausem. Rovněž povečeřel s významnými hosty z řad diplomatů, politiků, umělců a představitelů židovské obce. Na to, že se jednalo o první návštěvu představitele státu, kterému Praha pomáhala v jeho těžkých začátcích, to v médiích vyznělo poměrně nevýrazně. Přece jen se zdá, že pro Izrael jsme malý hráč, a naši politici zase příliš nevědí, jak s Blízkým východem naložit. Nakonec se ukázalo, že největší vzrušení kolem návštěvy vyvolala otázka, kdo bude pro Netanjahuha vařit.

Co si myslíte o židech?

26. dubna 2011 v 12:13 | ze sbírek Jana Schneidra |  Židovské anekdoty
Starý žid s dvěma velkými kufry jde po nádražním perónu ve Francii. Zeptá se prvního Francouze, kterého potká: "Promiňte, co si myslíte o židech?" - "Óoo, miluji židovskou kulturu a miluji židovský národ…" Starý žid jde dál a ptá se po chvíli jiného Francouze: "Prosím Vás řekněte mi, máte rád židy?" - "Zajisté - jejich myšlení a talent mne vždy uchvacují…" Starý žid pokračuje v chůzi a potká dalšího Francouze, kterého se opět zeptá: "Máte rád židy?" - "Co?! Židy?! Ty teda rád nemám! Nenávidím celý židovský národ! Nenávidím je všechny!" - "Vidím, že se vám dá věřit," řekne starý žid "…a že jste přímý člověk. Prosím, prokázal byste mi tu službičku a počkal mi chvíli u těchhle kufrů, než si na chvíli odskočím na toaletu?"

Desítky Izraelských intelektuálů a umělců podporují vznik Palestinského státu

26. dubna 2011 v 7:57 | D.T. podle BBC a haaretz.com |  Zahraniční zprávy
Ve čtvrtek 21. dubna se v Tel Avivu, před budovou, v níž byl v květnu 1948 vyhlášen Stát Izrael, uskutečnilo shromáždění na podporu vzniku nezávislého Palestinského státu. Pořadateli akce byli izraelští intelektuálové a umělci včetně 21 laureátů nejvyššího izraelského státního vyznamenání - "The Israel Prize," např. lidskoprávní aktivistka a politička Šulamit Aloni, historik Jehuda Bauer, sochař Dani Karavan a herečka Hanna Maron, která při teroristickém útoku na letadlo El Al v roce 1970 přišla o nohu.

Romové v Maďarsku prchají před pravicovými radikály, v Itálii hledají útočiště v bazilice

25. dubna 2011 v 17:16 | D.T. podle welt-online |  Zahraniční zprávy

Pro Romy ze středomaďarské obce Gyöngyöspata byly letošní velikonoční dny všechno jen ne klidné. Museli totiž uprchnout před milicí pravicově radikální skupiny Vederö. Podle očitých svědků bylo bezmála 300 Romů, převážně žen a dětí, evakuováno z obce v šesti autobusech na bezpečné místo. Záchrannou akci zorganizoval Maďarský červený kříž, na nějž se zástupci místních Romů obrátili ze strachu před zmíněnou radikální skupinou.


Ve čtvrtek začínají v Mikulově Dny židovské kultury

25. dubna 2011 v 12:01 | redakce |  Kultura
V Mikulově, jednom kdysi z nejvýznamnějším židovských středisek na Moravě, začíná tento týden tradiční festival židovské kultury, jehož organizátoři zvou na hudební a taneční vystoupení, film o Wintonovi, ale i ochutnávku židovské kuchyně, degustace košer vín i slivovice.


Kočí jako případ ultraortodoxie v kulisách pražské židovské obce

23. dubna 2011 v 21:15 | redakce |  Náboženství
Minulé vydání Kavárny MF Dnes přineslo zajímavý rozhovor politologa Marka Čejky s mašgiachem Židovské obce v Praze Chaimem Kočím, který se hlásí k chasidismu. "Říkal jsem si, že když judaismus, tak nejlépe přímo od kořene, nikoliv z nějaké horní větve. Karlovy Vary, odkud pocházím, charedim často navštěvovali a dodnes navštěvují, přijížděl tam také rabi Ješaja Gross, současný Berbeš - Kerestir rebe. Takže jsem se připojil k nim a tím jsem nastartoval svoji cestu "ultraortodoxního" Žida," vysvětluje Kočí důvody, proč se stal z českého kluka chasid. Kočí působí na pražské obci od roku 2005 a dnes je aktivní i v prezentování judaismu široké veřejnosti. Například 12. května bude mít v Kolíně přednášku na téma "Rituály v judaismu I. - narození-dospívání".

Křesťanů na Blízkém východě stále ubývá

23. dubna 2011 v 9:10 | Gita Zbavitelová, psáno pro rubriku Svět viděný internetem ČRo 6 |  Zahraniční zprávy
Křesťané by si měli uvědomit, že osud nemuslimů na Blízkém východě je svázán s osudem Izraele, píše italský novinář pro izraelský deník Jediot Achronot. Letošní Velikonoce jsou nejsmutnější v dlouhém příběhu o křesťanství v arabských zemích - tato víra je v oblasti, kde vznikla, na samém pokraji vymření. Tolik opěvovaná různorodost Blízkého východu se scvrkne na plochou monotónnost jediného náboženství - islámu a hrstku jazyků. Egyptská revoluce v roce 1919 si přisvojila zelenou vlajku s půlměsícem a křížem - tehdejší nacionalistické revoluce proti britskému kolonialismu se zúčastnili jak muslimové, tak křesťané. A dnes chce podle Egyptské federace pro lidská práva z Egypta odjet 70 křesťanů týdně kvůli výhrůžkám islamistů.


Ota Heller o svém životě v Americkém centru

22. dubna 2011 v 14:53 | redakce |  Kultura

Knížku Dlouhá cesta domů, kterou o svém životě napsal Charles O. Heller, představí osobně autor ve čtvrtek 28. dubna v Americké centru na Malé Straně (18:30, Tržiště 13, Praha 1). Vydavatelství Mladá fronta dalo na obálku reklamní podtitul "Skutečný příběh člověka, který v devíti letech zastřelil nacistu". Příběh židovského chlapce, který se za války skrýval, je jen částí vyprávění. Ota Karel Heller emigroval v roce 1949 do USA, kde se stává Charlesem O. Hellerem. Na starém kontinentě však zanechává svou identitu, své vzpomínky i nezahojené jizvy. Ve svých pamětech se nyní vyrovnává se svou minulostí. Kdo byl tehdy oběť? Kniha vyšla nyní v češtině a měla by se ještě letos dočkat i anglického vydání.

V Bruselu se koná výstava fotografií Yuri Dojče: Pozůstatky židovského života na Slovensku

21. dubna 2011 v 16:37 | D.T. Brusel |  Kultura

Vše začalo v roce 1997, když Yuri Dojč přijel z Toronta, kde žije od roku 1969, na rodné Slovensko na pohřeb svého otce. Tam po mnoha letech opět potkal starou rodinnou známou, Růženu Vajnorskou. Patřila mezi tisícovku židovských děvčat, které byly v roce 1942 deportovány prvním transportem ze Slovenska do Osvětimi. Růžena Vajnorská, která v Osvětimi strávila tři roky a kromě bratra přišla o celou svou rodinu, vyprávěla Yuri Dojčovi o svých pravidelných návštěvách u přátel a známých, kteří přežili stejné peklo jako ona.

Ryby a koráby

20. dubna 2011 v 17:13 | ze sbírek Jana Schneidra |  Židovské anekdoty
Sešli se dva kupci, Lejzr Semjonovič Frankenburg a Mojše Jefimovič Kaminker. "Tak jakou, Mojše Jefimoviči, jakou? U moře jsi byl?" - "No, to se rozumí samo sebou, Lejzře Semjonoviči, alespoň padesátkrát jsem tam byl." - "A co ryby, Mojše Jefimoviči, mořské ryby tam byly?" - "Byly, báťuško, byly tam ryby jako náš dům." - "A co koráby, Mojše Jefimoviči, koráby jsi také viděl?" - "Převzácný Lejzře Semjonoviči, koráby jsem nejenom viděl, já jsem je i jedl!"

Jiří Svoboda proti podpoře EU pro palestinskou samosprávu

20. dubna 2011 v 17:01 | redakce |  Domácí zprávy
Filmový režisér Jiří Svoboda se na svém blogu na Aktuálně.cz kriticky vyjadřuje k požadavku palestinské samosprávy na finanční podporu z EU. Jeho text "Zastaví EU finanční podporu palestinských teroristů?" je na české poměry velmi razantní.

Mojmír Kallus: Zastáváme se Izraele kvůli pravdě

20. dubna 2011 v 16:54 | redakce |  Domácí zprávy
Čtenářům blogu Židovských listů nabízíme projev Mojmíra Kalluse, předsedy české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví v Jeruzalémě, jenž zazněl 17. dubna 2011 na setkání ve Valdštejnské zahradě.

Vážení přátelé,
jsem přesvědčen, že pro většinu z vás to, co zde slyšíte, není nové. Chtěl bych ale zdůraznit, proč naše počínání není zbytečné. George Orwell řekl, že někdy první povinností inteligentních lidí je stále znovu opakovat samozřejmosti. (Sometimes the first duty of intelligent men is the restatement of the obvious.)

Vyšla Golda od Elinor Burkettové

19. dubna 2011 v 17:12 | TJ |  Kultura


Vydavatelství EMET přichází v těchto dnech na trh s novým titulem "Golda" od americké spisovatelky a novinářky Elinor Burkettové. Po třech letech od anglického vydání se českému čtenáři dostává překlad životopisné knížky o izraelské premiérce Goldě Metrové, která jistě zaujme zájemce o mezinárodní politiku a historii.

Ohlédnutí za nedělním setkáním ICEJ ve Valdštejnské zahradě

18. dubna 2011 v 14:39 | D.T. |  Domácí zprávy

Jak je uvedeno v jednom z předchozích článků, "Pochod dobré vůle" organizovaný v neděli 17. dubna českou pobočkou Mezinárodního křesťanského velvyslanectví v Jeruzalémě (ICEJ) již tradičně včera odpoledne vyústil ve Valdštejnské zahradě. Tam akce pokračovala kulturním programem v duchu motta "K triumfu zla postačí, když slušní lidé nebudou dělat nic." Program sestával z mluveného slova a literárně-hudebního pásma, v rámci něhož vystoupil houslový virtuos Václav Hudeček, herec Jan Potměšil, který četl z knihy Viktora Fischla, Tomáš Topfer, jenž přiblížil příběh písně "Jeruzalém ze zlata" (která vzápětí zazněla), Lenka Lichtenberg se svou skvělou kapelou, a liberecký a brněnský kantor Michal Foršt.

Zpráva o antisemitismu za rok 2010

17. dubna 2011 v 19:04 | redakce |  Domácí zprávy
"Česká společnost i její političtí představitelé se i nadále projevují jako Židům poměrně příznivě nakloněni," uvádí se ve Zprávě o stavu antisemitismu v ČR za rok 2010, kterou vydala Židovská obec v Praze. Autoři textu tvrdí, že kladný vztah české veřejnosti k Židům potvrdila nejen obliba bývalého premiéra Jana Fischera, který se k židovství otevřeně přihlásil a jehož by si většina české společnosti přála za prezidenta, ale i sociologický výzkum společnosti STEM.