Peres na návštěvě v Bulharsku a Rumunsku

13. srpna 2010 v 18:00 | D.T. podle zahr. zdrojů, foto Wikipedia |  Zahraniční zprávy
Velká synagoga v Bukurešti, foto Wikipedia
Izraelský prezident Šimon Peres navštívil tento týden dva nejmladší členy Evropské unie - Bulharsko a Rumunsku. V rámci oficiálního jednání se svým bulharským protějškem Georgiem Parvanovem v Sofii Peres navrhl, aby se Bulharsko stalo hostitelem příštích izraelsko-palestinských mírových jednání. "Vhodnější místo než Bulharsko neexistuje," dodal. Zhruba před měsícem navštívil Sofii i palestinský prezident Mahmud Abbas a již tehdy se roznesla neoficiální zpráva, že by Bulharsko mohlo sehrát roli zprostředkovatele v blízkovýchodním konfliktu. Peres se nyní nechal slyšet, že obě návštěvy, tj. jeho a Abbasova, nebyly náhodné.


Vztahy mezi Izraelem a Bulharskem jsou historicky velmi těsné a přátelské. Jak známo, během druhé světové války dokázala bulharská vláda s podporou široké veřejnosti zabránit deportacím Židů ze svého území. Velkou zásluhu na tom měl tehdejší místopředseda parlamentu, nestraník Dimitar Pešev, stejně tak jako metropolita bulharské pravoslavné církve Štěpán, jenž se na rozdíl od papeže Pia XII. Židů veřejně zastal a apeloval na krále Borise III. (otce posledního krále Simeona, jenž v letech 2001-2005 zastával funkci bulharského premiéra), aby deportace nedopustil. Ten bulharské Židy nevydal ani poté, co jej Hitler povolal do Berlína "na koberec". I díky značné pomoci ze strany bulharského nežidovského obyvatelstva a faktu, že válka pro Bulharsko skončila již v roce 1944, přežilo holocaust 50.000 bulharských Židů. Renomovaný historik holocaustu Martin Gilbert napsal, že Bulharsko bylo jediným evropským státem, jehož židovská komunita byla po druhé světové válce početnější než před ní.

Ze Sofie se Peres přesunul do rumunské metropole Bukurešti. Jedná se o historicky první oficiální návštěvu izraelské hlavy státu od roku 1948 v zemi, která je na rozdíl od Bulharska svým antisemitismem nechvalně známá. Z početné židovské komunity čítající před druhou světovou válkou na 750.000 osob, zahynulo na území dnešního Rumunska v pogromech, masakrech, pochodech smrti a koncentračních táborech v Transylvánii na 400.000 Židů. Mnozí přeživší se po válce vystěhovali do Izraele a Ameriky, přičemž izraelská vláda i židovské organizace musely rumunskému státu uhradit za každého židovského emigranta kompenzaci za náklady na vzdělání. V roce 1990 zůstalo v Rumunsku pouze 20.000 Židů, ale otevřený antisemitismus, který se mimo jiné projevoval v odmítavém postoji k navracení židovského majetku a naprosté tabuizaci zločinů spáchaných na rumunských Židech za druhé světové války, ve společnosti přetrvával. Stejně tak pokračovaly další vlny emigrace a dle odhadů žije dnes v Rumunsku na 8.000 - 9.000 Židů. Teprve v roce 2004 nechal prezident Iliescu v podstatě na nátlak západu a ve snaze o přijetí do EU ustavit komisi historiků v čele s Elie Wieselem (narozeným v severorumunském Sigetu). Ta ve své závěrečné zprávě konstatuje, že za druhé světové války došlo k tzv. "rumunskému holocaustu".

Ale vraťme se do současnosti: Šimon Peres se ve čtvrtek sešel s prezidentem Traianem Basescem, jenž izraelského hosta i novináře ujistil, že se jeho země v případě konfliktu s Íránem zachová jako loajální partner Izraele a NATO. Prezident Peres se také zúčastnil smuteční ceremonie v bukurešťské synagoze na památku šesti izraelských a jednoho rumunského vojáka, kteří zahynuli před měsícem při havárii vrtulníku během společného izraelsko-rumunského vojenského cvičení v hornatém rumunském terénu. Dnes Peres navštívil památník holocaustu v Bukurešti zbudovaný v řijnu 2009.


 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 13. srpna 2010 v 22:53 | Reagovat

Moc zajímavý text, i když ambice Bulharska jsou asi trochu nadnesené.

2 EBen EBen | 15. srpna 2010 v 11:16 | Reagovat

[1]:Sohlasím s panem K. Od mých židovských přátel, kteří byli v době 2. sv. války v Bulharsku, vím, že Židé i tam byli označeni hvězdou, vyhazování ze zaměstnání,z domovů, byl jim zabaven majetek,byli  vypovídáni do zemí, okupovaných Německem, posléze internováni v pracovních táborech a přitom byly rodiny násilně rozděleny. Židé, kteří se v hojném počtu účastnili odboje,se raději o  svém židovském původu nezmiňovali. Staří lidé dopláceli na těžké pracovní nasazení. A mnohé židovské děti, které se po válce, nebo během ní narodily, byly počaty při násilném styku v internaci.
To jsou jen střípky ze svědectví.
Je ale pravda, že bulharští intelektuálové v obrovském několikatisícovém počtu veřejně v Sofii demonstrovali nesouhlas s vydáním židů do Německa a tím společně s vládou a carem zabránili větší likvidaci židovské populace.

3 Ruda Ruda | 15. srpna 2010 v 16:17 | Reagovat

Znovu a znovu budeme dělat po pár letech, jakože se tu i tamhle prachnic nestalo, že je "historie" laskavá. Chceme přece žít, safrapráce.....

4 D.T. D.T. | 18. srpna 2010 v 19:12 | Reagovat

Bylo by zajímavé vědět, ve které části Bulharska se přátelé EBen. za 2. světové války nacházeli. V řadě hist. zdrojů (např. Stéphane Bruchfeld a Paul A. Levine "Tell your children", Iride Schwarz "The Jews of the Diaspora" nebo publikace památníku Yad Vashem "Der Holocaust") se uvádí, že bulharské úřady vydaly nacistům pouze "cizí" Židy anebo ty, kteří žili na území Makedonie a Trákie. Tato území Bulharsko anektovalo od Jugoslávie a Řecka, fakticky ale podléhala přímé německé nadvládě. Bylo odtud deportováno cca. 11.000 Židů, převážně do Treblinky. Ve stejné době se začaly připravovat první deportace bulharských Židů z Plovdivu a Kjustendilu. Proti těmto plánům se však spojila skupina členů parlamentu, hlavní představitelé církve a další veřejní činitelé a vyvinuli tlak na krále a jeho vládu, aby deportace zastavila. Došlo rovněž k lidové revoltě proti deportacím a 24. května 1943 byl plán deportovat 48.000 Židů z Bulharska zrušen. Bulharsko patřilo k mocnostem "Osy" a jako takové bylo dokonce spojencem Německa, válku Rusku však nevyhlásilo.

5 EBen EBen | 18. srpna 2010 v 19:40 | Reagovat

Oba mí přátelé-známí podali svědectví pro nadaci Shoa (k vidění v Centru Malach) a budete-li mít zájem, ráda Vás s nimi seznámím osobně. Každý z nich popisuje tu dobu jinak, ale je mezi nimi generační rozdíl. Partyzán a ukrývané a vězněné dítě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama