Bernard-Henri Lévy: Tři chyby Nicolase Sarkozyho aneb Odsun Romů pokračuje

25. srpna 2010 v 21:14 | D.T. podle zahr. zdrojů, foto Facebook |  Zahraniční zprávy
Bernard-Henri Lévy, foto Facebook
Od rozhodnutí vlády Nicolase Sarkozyho zrušit nelegální romská tábořiště na území Francie a hromadně odsunout jejich obyvatele do domovských zemí (Bulharska a Rumunska) v reakci na střety Romů s policisty ve dvou západofrancouzských městech uplynulo již několik týdnů. První dvě skupiny Romů čítající dohromady na 230 osob odletělo z letišť v Lyonu a Paříži během minulého týdne, další skupina je má následovat zítra. Do konce srpna má být odsunuto celkem 700 osob.

Jak známo, reakce rumunské strany na sebe nenechala dlouho čekat. Předsedkyně parlamentu Roberta Anastase si postěžovala, že kolektivní odsun je neregulérní a neevropský. Prezident Traian Basescu prohlásil, že Rumunsko má sice pochopení pro pozici Francie, trvá však na právu každého rumunského občana na volný pohyb v rámci EU. Sám Basescu přitom velkými sympatiemi k romské menšině nepřekypuje; před třemi roky způsobil značný rozruch, když jedné novinářce vynadal do "špinavé cikánky".


Předseda lidskoprávní organizace "Pro Demokratie" v Bukurešti Cristian Pirvulescu hodnotí situaci Romů v Rumunsku pesimisticky: skoro vůbec neprobíhá diskuse o tom, proč tolik Romů nevidí v zemi pro sebe a své děti žádnou budoucnost. Dokonce prý v Rumunsku panuje jakási "tradice rasismu", která se projevuje i v řadách rumunské pravoslavné církve, zatímco domácí politikové problémy marginalizují.
Ion Goracel, sociolog z regionálního střediska pro sociální integraci v Temešváru, se zase domnívá, že odsun Romů z Francie je jednoznačně v rozporu s "evropskou myšlenkou" a že EU redukuje svou největší menšinu (cca. 8 mil. lidí) na občany II. třídy.   

Ostrá slova za svůj rasantní přístup k "romskému problému" sklízí nadále francouzský prezident Sarkozy. K jeho domácím kritikům z řad lidskoprávních organizací, politické opozice i vlastních spolustraníků se přidal i vlivný filosof a obecně uznávaný "veřejný intelektuál" Bernard-Henri Lévy. Ve Francii je běžné, že se spisovatelé, filozofové a intelektuálové obecně veřejně vyjadřují k aktuálním politickým a společenským tématům. Lévy, syn sefardských rodičů, bývalý válečný zpravodaj, v současnosti publicista a univerzitní profesor je v médiích přítomen tak často, že ho novináři (nejspíš z praktických důvodů) označují už jen zkratkou B.H.L. Ostatně, i my jsme jej už citovali na stránkách tohoto blogu, a to v souvislosti s "humanitární flotilou pro Gazu".

Tedy, v deníku "Le Monde" Lévy vytýká Sarkozymu tři závažná pochybení: Prvním je jeho zacházení s Romy a "kočujícími lidmi" obecně, druhým jeho prohlášení, že Francouzům "cizího původu" bude odejmuta státní příslušnost pokud napadnou policisty, četníky nebo zástupce jiných státních institucí. A třetím je, že prezident mluví o "válce" ačkoliv má na mysli potírání zločinnosti.

Jinými slovy, Lévy obviňuje Sarkozyho ze záměrného zaměňování cizinců bez povolení k pobytu (včetně některých Romů) s "kočujícími lidmi", kteří z  95% francouzské občanství vlastní. Prezident tak za čin spáchaný jednotlivci trestá celou komunitu. A pokud by Sarkozy skutečně nařídil, aby osoby "cizího původu" byly v případě trestného činu zbaveny francouzského občanství, porušil by tím "posvátnou zásadu" vytesanou do mramoru tří ustanovujících textů "republikánského soužití", tj. do programu Rady národního odboje z roku 1944, Prohlášení o lidských právech z roku 1948 a francouzské ústavy z roku 1958. Všechny tři texty totiž zaručují rovnost všech Francouzů před zákonem bez ohledu na jejich původ.
Hovoří-li Sarkozy o "válce proti zločincům", reaguje na exces excesem, zvyšuje obecný pocit nejistoty ve společnosti a dopouští se cílené rétorické eskalace. Lévy radí Sarkozymu, aby vsadil na moudrost a odstup a nepodléhal pomstychtivosti a vášním. "Okolnosti vyžadují rozvážnost a míru - cnosti, které Sarkozy bohužel postrádá," konstatuje Lévy.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 gugi gugi | E-mail | 26. srpna 2010 v 11:59 | Reagovat

Phirduno dženo phirel bikhereskero....phandľiko džungales....

Baro raj B.H.L., Čhindžipen cirdel ko Róma...

2 eb. eb. | 26. srpna 2010 v 12:28 | Reagovat

Mám jako židovka a zvláště jako Židovka pocit sounáležitosti jak s napadenými, ale i s p. Sarkozim ai s moudrými slovy komentujícího p.Lévy. Složité.
Jsem vděčná paní D.T. za shrnující  ,informovaný a informující text.Pomáhá mi v tom, abych se vyznala ve svém postoji. Pomohl by mi  i spontánní pohled romských mluvčích. Jak těch vzdělaných, tak těch, kteří to vše vnímají celou duší a celým celoživotním pocitem ohrožení a neváží každé slovo s ohledem na následky.
Jsme na tom podobně a přitom někteří z nás se z pusté ctižádosti hrnou mezi nežidovské vládnoucí vrstvy v zemích kde žijeme, aniž by k tomu měli potřebný gebír.
Lidé kolem mne,normální židé, žijící v galutu s nedávnou příšernou zkušeností holocaustu ale i z dalších generací , mají z této situace, která nás vystavuje zbytečné pozornosti, důvodné obavy.
Například nedej B-že ombudsman-žid s neukončeným vysokoškolským vzděláním, který by těžil jen z pověsti skvělého, lidsky čistého, čestného odborníka a managera, p. Jana Fischera,nás všechny vystavuje každodennímu napadání spodiny.To jsou asociace, které nejsou jen moje, žel.Proto je sděluji s pocitem ohrožení dalším duším.

3 gugi gugi | E-mail | 26. srpna 2010 v 15:23 | Reagovat

Problematika integrace Romů je jistě složitá otázka, nikoliv však neřešitelná a pokládám ji za běh na dlouhou trať. Ústředním momentem je vlastní úsilí Romů o zvyšování svého vzdělání. Jinudy,než tudy, cesta nevede.

Že je za kandidáta na ombudsmana prezentován pan F.B., svědčí o vysokém mínění veřejnosti ohledně židovského smyslu pro spravedlnost. Na funkci ombudsmana není třeba akademického vzdělání na Sorbonně či jinde, nýbrž přirozeného intelektu a smyslu pro elementární spravedlnost. Obojí pan F.B. nepostrádá. Právní vzdělání bych paradoxně považoval spíše za určitou překážku než za přínos, neboť jak známo, právníci mají tendence řešit věci raději konformním způsobem. Místo zbytné právní erudice bude (jako každý našinec) vybaven zvýšenou citlivostí a senzitivitou pro všechno, co zavání diskriminací a šikanou.
Domnívám se, že v případě jeho inaugurace na tento post, by se mu mělo spíše pomáhat, nežli se podivovat, nebo se chytat za hlavu. Bylo by zapotřebí v takové situaci s ním kooperovat, poskytovat mu všemožný informační, odborný i organizační servis, podpírat ho, aby jako reprezentantovi našeho národa neselhal, aby mu to v úřadě neskřípalo a aby získal tentýž morální kredit jako pan J.F.

Zcela chápu obavy paní EB a jejích názorově rezonujících přátel. Je to samozřejmě velký risk, ale také zároveň velká výzva. Mne osobně to naplňuje jistou hrdostí a věřím, že řada lidí sdílí mé pocity.
Jediné obavy, které pociťuji, jsou ty, že různí patologičtí kverulanti,  obracející se na úřad ombudsmana s nereálnými stejně jako s přehnanými nadějemi, budou v případě nesplnění jejich očekávání ombudsmana napadat, stejně jako napadali jeho předchůdce – a v případě pana F.B. s intenzitou znásobenou antisemitismem.
Jsem přesvědčen, že pan F.B. si je plně vědom, co je v sázce. Může to být zrovna on, kdo přispěje k pozitivnímu posunu v mentalitě veřejnosti ohledně Romů. A opačným směrem – třeba dokáže zklidnit romské emoce vůči „gadžům“ a třeba dokáže (jako každý našinec akcentující vzdělání) posunout pojem vzdělání na vyšší pozici v žebříčku jejich hodnot.

HACLACHA!

4 eb eb | 26. srpna 2010 v 19:41 | Reagovat

Pan B. má ve Vás, jako vždy, výborného advokáta. To však napjatou situaci nemění.Píšete o něčem trochu jiném.
A jaké řešení pro Romy , prosím, máte, nežli se chopí své budoucnosti tak, jak to vidíte? Honit je ze země do země? Bydlení v ghettech? Likvidace nepřizpůsobivých? Vyzkoušené metody?
Mohl byste, prosím, přeložit, co jste napsal "jejich řečí"?

5 gugi gugi | E-mail | 27. srpna 2010 v 9:49 | Reagovat

Nejsem advokátem (díky za „kompliment“) a mezi mnou a panem F.B. neexistuje smlouva mandátní. Eo ipso, ho nezastupuji, protože (vzhledem k jeho IQ a celkovému „drive“) ani žádné zastupování nepotřebuje. Cítím se však jaksi morálně povinován mluvit ve prospěch člověka, se kterým si čas od času při různých příležitostech podávám ruku. Činit opak by mi připadalo podlé.

Celkově to shrnu tak, že už původním posunem  „jsme na tom podobně a přitom někteří z nás se z pusté ctižádosti hrnou…“ jste sklouzla k nesouměřitelným, nekonsekventním premisám. Myslet si, že někdo jen tak z bravury kandiduje na funkci ombudsmana z jakéhosi hochštaplerství, furiantství či žoviality, je nevírou a popřením podstaty židovství – neboť židovský duch se prezentoval vždy odpovědností za kolektiv, kolektivním způsobem myšlení, otázkou: - a co to bude znamenat pro nás všechny….  
A tady narážíme na podstatný rozdíl mezi mentalitou romskou a židovskou. Romové a my jsme na tom sice historicky zdánlivě stejně, avšak spíše od Roma a nikoliv od našince se lze nadít „pusté ctižádosti“, pohybující se výhradně v rozměrech singuláru, nikoliv plurálu. Rom, stejně jako nežidé, nemá sejchel. Má spoustu jiných, velmi užitečných vlastností, smysl pro hudbu, výtvarné umění, rozumí chovu koní jako nikdo jiný, … ale nemá sejchel a pintele jid.

Opakuji, že kandidatura člena naší komunity na takovou funkci je historickou příležitostí. Diasporní mentalita vždy (zcela oprávněně) velela k nenápadnosti. Z pohledu židovství, nezatíženého stíny minulosti, je to však obrovská šance. Může to být grandiózní fiasko a debakl – ale stejně tak i oslnivý úspěch.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nyní meritorně k Romům. Společný osud v éře Šoa Vás vede k domnění, že Romům rozumíte. Ne, nerozumíte. Stylizujete se do role člověka pronásledovaného stejně jako Romové, ačkoliv skutečnost je naprosto jiná. Pro nás byla realita vždy mnohem horší, než pro Romy. Rom, který asimiloval do té míry, že se zařadil do běžného společenského procesu, přestal být nenáviděn a opovrhován. Rom, který stojí ve frontě u píchaček, jakoby neexistoval. My, i přes různé asimilační tendence, jsme byli perzekuováni a diskriminováni permanentně. Stačilo jen říct: hele, to je žid/Žid. Navzdory kulturnímu, vědeckému i uměleckému přínosu okolnímu světu, nás historie vždy zastihla na útěku před něčím nebo někým. Neexistuje anti-romismus, zato antisemitismus ano.

Blížíme se k řešení. Romští oficiální mluvčí i spontánní se shodnou na komuniké, že to co praktikují francouzské úřady, je prasárna. To je tak všechno. Na dalším postupu se už však oficiální mluvčí a spontánní mluvčí mezi sebou nedohodnou.
Romům postačí, když začnou uvažovat nad regulérním zajištěním budoucnosti a nebudou žít jen přítomností z ruky do úst. Stačí, když si uvědomí, že trpělivé vzdělávání je vstupenkou mezi respektovanou entitu. I když v současnosti Romovi nevysvětlíte, proč má odkládat svůj blahobyt po dobu trvání svých studií, když ani neromští vysokoškoláci neseženou odpovídající uplatnění. Ani je samotné nebaví žít jen za "čhavengero love" (příplatky na děti).
Romové potřebují vnitřní národní obrození – externím veličinám nevěří. Tragedií je, že jakmile se někdo z nich vzdělanostně emancipuje – okamžitě z komunity uteče a nechce s ní mít nic společného. (Další – velmi odlišný rys od naší mentality. V našich poměrech je chochem mocným přínosem pro svoji komunitu ).
Romy nikdo nehoní ze země do země – oni sami mají neklidnou, stěhovavou povahu. Navíc jsou mezi sebou poměrně nesvorní –vlivem kmenové rozdílnosti. Není a nebylo nikdy řešení pro daný okamžik. Momentálně by stačilo, kdyby se okolí nechovalo k Romům jako k šupákům. (Druhá z množství mých bývalých manželek :-D si například kdysi bezděčně zajistila nehynoucí úctu místních Romů tím, že věnovala zánovní černý oblek nebožtíkovi jedné romské rodiny.)
Tím chci říci, že s Romy se musí jednat přirozeně: věcně bez sentimentu, spravedlivě a jako s každým druhým. Tak si získáte jejich respekt. Budete-li nad nimi slzet, vysmějí se Vám, budete-li se k nim chovat arogantně, vrátí Vám to po svém.
Řešení se dostaví, step by step….

KOČUJÍCÍ ČLOVĚK NEMÁ NIKDE DOMOV … SPROSTÍ POLICAJTI …. VZNEŠENÝ PÁN JE B.H.L., ŽIDOVSTVÍ TÍHNE K ROMŮM (CÍTÍ S ROMY). (citace anonymního obyvatele smíchovské komunity).

Gut šabes!
:-D

6 eb eb | 27. srpna 2010 v 13:15 | Reagovat

To, co píšete ve 2. odstavci, si domýšlíte a vymýšlíte o své vůli.
Také bych si nikdy nedovolila srovnávat Vaším stylem dva národy. To je povýšenecké v mých očích. Každý jsme holt jiný.
Rom, ať se zařadí kamkoli, když vypadá jako Rom, je vidět a je stále pozorován. Žid, který se zařadí kamkolivěk a ví se o jeho židovství je na tom stejně. A v téhle dimensi byl, prosímpěkně, můj první příspěvek. Vím, že je možno o tom povídat a psát do aleluja, ale podle mne urážíte Romy a toho se nezúčastním. Hodnotím je individuálně, tak, jako i židy atd.Více si nedovolím a budu vždy proti jakémukoli plošnému hodnocení vystupovat. S tím máme zkušenosti jenom a jenom špatné.

7 eb eb | 27. srpna 2010 v 13:23 | Reagovat

Promiňte, ještě něco: co je to "pohled židovství nezatížený minulostí", propána? To existuje, podle Vás? To by ještě byl, prosím, žid?Co by na něm bylo pak židovského?
Tolik frází....

8 gugi gugi | E-mail | 27. srpna 2010 v 15:00 | Reagovat

Úvodní článek se týkal výhradně romské problematiky. První, kdo do diskuse začal vnášet srovnávání romských a židovských poměrů byl podle Vás kdo?

ad 1. Pokud se budeme všímat pouze povrchních charakteristik, jsme na tom stejně (podle Vás)s jakýmkoliv etnikem na světě, které se octne v dominantní společnosti.

Eventuální konstatování, že (údajně) urážím Romy, přijmu výlučně od Romů - jako jedině kompetentních něco takového zhodnotit. Vzápětí bych jim vysvětlil, že se mýlí a nepochybujte, že by to akceptovali.
Je to tak, že Vy se cítíte být uražena za Romy, ačkoliv Romové sami by to tak ani zdaleka nevnímali.

ad 2. Byla, resp. žila jste někdy v Izraeli? Zkuste hádat, jak by se k otázce participace člena židovské komunity na kandidatuře na funkci ombudsmana vyjádřil "jeke" a jak "cabar".

Někteří „survivors“ žijící v Izraeli, před svými potomky absolutně zamlčeli, jakými hrůzami prošli, a to právě proto, aby další generace (cabarim) nebyly traumatizovány a oprostily se od diasporní mentality. Zčásti se to zdařilo.

Nevím jak Vy, ale rád bych si s Vámi někdy zašmúzoval u kafe…

…. a teď už opravdicky jdu relaxovat a užívat si šábes.
:-D
:-D

9 jara jara | 28. srpna 2010 v 10:33 | Reagovat

Je zajímavé sledovat myšlenkové pochody vás obou.Oba totiž máte pravdu.A to je právě problém romské komunity.Nikdy se pravděpodobně nedopídíme co je podstatou způsobu jejich životní filozofie.Oni ve větší míře svým a také podílem většinové společnosti se budou pohybovat volně a bez předsudků pouze ve své komunitě.Nesouhlasím Gugi a vámi ohledně pohledu většinové společnosti.Mnoho let jsem pracoval ve fabrice a nijak jsem se netajil s tím,že jsem žid.Vedle mne tam též pracovali romové.Vždy se na ně pohlíželo s opatrností i když mohu až na jeden případ říci,že byli dobří až výborní pracanti.Mohu to říci s pohledu jejich pracovně nadřízeného.Naproti tomu mého původu a původu mého syna si až na malé vyjímky nikdo nevšímal.Problém nastal pouze v mém předchozím bydlišti.Měli jsme za sousedy romy.Bohužel to byla ta horší skutečnost.A říkám naprosto bez obalu,že pokud vás ve 2 hod.v noci probudí opilecká hádka,rvačka a rozbíjení nábytku,tak si ulevím sprostou nadávkou na adresu cikánů.To ještě neznamená,že je člověk rasista.Zrovna tak bych se vyjádřil,kdyby to nebyli romové.Naproti tomu dnes v naší ulici bydlí velmi slušná a kultivovaná romská rodina a docela rádi si s nimi povídáme.On je taxikář a ona je doma.
Ten pohled na menšinovou komunitu bude vždy vycházet z osobního pohledu a zkušenosti s daným člověkem.A pokud někdo říká,že se chová jako cikán,ještě neznamená,že je rasista.Je stejné,jako když hlasatel ve sdělovacích médiích říká,že ten či onen sportovec je tmavé pleti.Potom by každý takový výrok byl rasistický.Teď je spíše otázkou,zda to co jsem napsal není přece jenom rasismus.Černý,hnědý,zelený a já nevím co ještě vybrat za barvu.Pro mne je důležité,zda to je či není slušný člověk.Jenomže otevřený či skrytý rasismus vždy byl a mám obavu,že vždy bude.

10 gugi gugi | E-mail | 30. srpna 2010 v 10:32 | Reagovat

Ad Jara: legitimní a střízlivé hodnocení reality.

Mimo soutěž skoro anekdotická příhoda jednoho našince v Nigerii (kde existuje jakýsi inverzní rasismus - černí perzekuují bílé): Myslel si, že jako žid bude považován za méně bílého - ale nakonec nevěděl na čem je - zdali jsou Nigerijci antisemité, nebo zda praktikují černý apartheid...

:-D

11 eb eb | 31. srpna 2010 v 14:31 | Reagovat

Mám dnes strašný fofr, ale vybudil jste mne k odpovědi, gugi.
Znám se s dost velkým počtem slušných lidí, mezi nimi jsou Romové.Někteří mne našli sami, jiné jsem oslovila já. Někteří z nich nám pomohli při prosazování kompenzací (dr. Holomek, p. Růžička). Nehodnoťte je jako skupinu, prosím.To Vás snad není hodno.
Okradlo mne v životě mnoho zlodějů. Někteří byli i Romové. Ale ti ostatní, kterých bylo mnohokrát více, nebyli Romové.

12 gugi gugi | E-mail | 1. září 2010 v 8:10 | Reagovat

[11]:... ale vždyť já s Vámi v zásadě souhlasím. Mohu doplnit, že ze všech lidí, kteří mne v životě okradli, nebyl ŽÁDNÝ Rom. Vtip spočívá v tom, že když se nechovám jako šupák k Romům, nebudou se chovat jako šupáci oni ke mně. Neboli učeně: zásada reciprocity.

Obávám se ale, že mezi námi chodí mnoho latentních pošuků se samopalem pod kabátem jako v Děvínské Nové Vsi...

Přeji zdar vašemu konání.
:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama