Jaké jsou perspektivy pražských Židů?

28. dubna 2010 v 17:54 | TJ (ŽL 18) |  Úvahy a komentáře
radnice
V minulém čísle ŽL vyšly dva články, které se ohlížely za 20 lety rozvoje židovské komunity ve svobodné společnosti. Vyvolaly velkou odezvu u řady čtenářů a ukazují, že téma budoucnosti českých Židů trápí řadu z nás. Přitom hranice základního konfliktu jsou poměrně přesně určeny. Na jedné straně je osobní prožívání židovství každého jednotlivce, které je jeho intimní věcí. Na druhé straně je židovská obec, která svým chováním určuje, kdo vstoupí. A činí tak nejen svými pravidly o tzv. tatínkovcích, ale i obecně svou politikou.


V únoru proběhla diskuse o členství v pražské obci a bylo zde patrné, že u části mladé generace, která se považuje za Židy (třeba jde i o absolventy Lauderových škol), je citově velmi důležité být součástí židovské obce. Nejde jim o dotované obědy a další výhody, oni chtějí do Maiselovky patřit jako rovnocenní členové. To znovu otevírá otázku čím má židovská obec být. Má být náboženskou společností jednoho směru judaismu nebo institucí, která sjednocuje židovskou pospolitost?

Tři argumenty pro jednotu obce
Ke specifické situaci pražské obce je třeba připomenout několik věcí z nedávné historie. Dnešní obec v 90. letech ze svého názvu odstranila "náboženská" a ve stanovách se uvádí, že členy mohou být i lidé, kteří se hlásí vedle náboženství i k židovské národnosti, tradici a kultuře. Jinými slovy, členem může být i programový ateista, který má správný původ. Obec by tak měla integrovat všechny hlavní proudy židovské identity.

Jinou důležitou okolností je majetek, který Židovská obec v Praze získala po roce 1989. Většina nemovitostí, které generují příjmy, před válkou pražské obci vůbec nepatřila. Byly majetkem různých židovských spolků a organizací. Obec je dostala darem od státu či místní samosprávy, protože byla brána jako morální nástupce zničené židovské komunity. Dnešní obec je tak dědičkou majetku židovské komunity, která přesahuje jen náboženské vymezení.

Identita české židovské komunity je významně poznamenána zkušeností s holocaustem a o to více může být inspirující ptát se, jak na tuto zkušenost již reagovala pražská obec v poválečných letech. Dala tehdy přednost morálnímu postoji a hodnotě zachování jednoty. Do obce byli přijímání ti, kteří jako Židé trpěli, ale nebyli předválečnými členy. Tímto dědictvím tolerance jsou i někteří tatínkovci s datem narození před rokem 1945 v řadách dnešních řádných členů.

Kam nasměrovat tvůrčí sílu náboženství?
Otto Muneles v únoru roku 1947 napsal článek do Věstníku pražské obce "K židovskému problému". Hovoří o velké normalizaci židovstva po tragických událostech války. "Obě velká židovská hnutí z minulého století, asimilace a sionismus, směřují jen zdánlivě protichůdnými cestami k témuž cíli, který dnes poprvé nazýváme jeho pravým, ač nesympatickým jménem - normalizací," píše Muneles. Velmi zajímavě uvažuje i o roli náboženství, které udržovalo židovství. Hovoří o tom, že do normálního života národa patří také náboženství, proto se přimlouvá, aby nábožensky smýšlejícím bylo umožněno, aby dokázali svou tvůrčí sílu. "Tím však končí jejich nárok na ovlivňování osudu veškerého židovstva, aby se nestal ve smyslu normalizace destruktivním.

Zdá se mi, že role náboženství v podání pražského rabinátu má v mnohém destruktivní charakter pro obnovu židovské pospolitosti. Občas je slyšet názor, že pražská obec má zachovat v Česku ortodoxii, abychom na mezinárodní mapě židovského světa byli stále vidět v té první lize. Ostatní ať si v Praze své obce udělají mimo tu oficiální pražskou. To je však cesta k dalšímu štěpení (a oslabení) a hledání modelu, jak rozdělit výnosy z majetku. Kdo dostane více, protože je poslušný, a na koho zase nic nezbude. Což by asi v našich podmínkách vedlo k nedůstojným sporům, které by byly jen dalším pokračováním "občanské války na Židovském Městě".

Židovská obec v Praze má stále určitou šanci stát se sjednocujícím projektem pro většinu pražské židovské pospolitosti. Jsou dva základní modely, které již byly jednou velmi vážně prodiskutovány. Tím prvním je židovská obec, k jejímuž členství se otevírají brány prostřednictvím ortodoxního, konzervativního či reformního rabinátu. Obec, která nemá monopolní rabinát, ale politicky integruje tři hlavní dnešní náboženské podoby judaismu. Rabíni nemají být součástí politiky a v dnešním světě svobodné volby musí ukázat svou tvůrčí sílu pro židovstvo v soutěži. Ten druhý model vychází z pojetí, kdy členství se odvíjí od práva návratu. Jádrem obce pak může opět být několik synagog s různým přístupem k halaše.

Pražská židovská pospolitost si zaslouží normální existenci, jak o ní psal Muneles. Zatímco konflikt mezi asimilanty a sionisty byl již dávno prakticky rozřešen, tak nyní se na pražské obci řadu let přežvykuje otázka, zda má zůstat jednotná a sjednocující. Možná by si pražští Židé mohli vzít příklad od sionistů. Kdyby se sionisté ptali svých rabínů, tak by nikdy Izrael nevznikl.
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 k clanku TJ k clanku TJ | 28. dubna 2010 v 19:12 | Reagovat

Mně takové uspořádání připadá celkem rozumné, podobně postupují např. v Bratislavě, ale vidím jeden problém.

Kromě tatínkovců a dědečkovců (kterým skutečně legálně patří podíl na majetku; momentálně mohou být držiteli mimořádného statusu a/nebo členy ČUŽM)by v takovém uspořádání měli právo na přijetí do obce patrně i jedinci, kteří prodělali liberální či konzervativní giur (a nemají právo návratu). Z mnoha důvodů s tím nesouhlasím.
Takže tak.

2 TJ TJ | 28. dubna 2010 v 21:03 | Reagovat

[1]:Proč je třeba rozlišovat mezi typem konverze? Pokud si má obec uchovat náboženský charakter, pak náboženská konverze je legitimní formou vstupu do obce. Pražská obec je většinou členů sekulární. Proč by měla být ortodoxní konverze tou jedinou možnou?

3 k clanku TJ k clanku TJ | 28. dubna 2010 v 21:30 | Reagovat

Můj názor je, že pokud není někdo Žid aspoň podle zákona návratu, je divné, pokud ke konverzi volí jednodušší cestu. Některé hodně zvláštní lidi tohoto typu znám - jsou to spíš potížisté a v kongregaci by je nechtěl asi nikdo, bez ohledu na názorové rozdíly.

Je to komplikované: klidně by mohly být třeba 3 kongragace a v nich gerim i rodilí Židé. Ale návalem neortodoxních konvertitů do obce by rozhodně utrpěl obecní majetek, na který mají určitě právo i tatínkovci. Takže v tomhle podle mě je ten rozpor ve členství v obci a/nebo v synagoze, resp. v synagogách. Když už konverze Nežida, tak pořádně.

4 Věra Věra | 29. dubna 2010 v 0:01 | Reagovat

Co je to pořádně ? Copak reformní rabíni nejsou rabíni ??? Kdo ví, co je správné a nesprávné, která cesta je ta pravá. Proč tedy existují synagogy liberálních Židů ?
Žid buď jsi a nebo nejsi, původem nebo vírou a je jedno jakou. Neexistuje víra lepší a horší, správná a nesprávná, je jen víra, a kterou cestu si zvolíš je jen tvoje věc. Není ani lehčí ani těžší cesta. Copak je možné liberálně věřícímu člověku říci, že věří v Boha nesprávně ?

5 já | 29. dubna 2010 v 7:34 | Reagovat

Aby takové kongregace mohly existovat, musel by se dělit základní majetek obce. Zřejmě asi podle počtu ...koho...? Členů obce hlásících se k tomu či onomu směru? To snad by šlo, ale už jsme se o tom bavili mockrát, i s právníky:)  Obec by majetek nevydala, musel by  proběhnout soudní proces... A co ostatní obce?

6 gugi gugi | E-mail | 29. dubna 2010 v 14:12 | Reagovat

Pro Věru:
Je to trochu jinak. Víra je jedna, ale způsobů jejího praktikování je více: ortodoxní, konzervativní, reformní. Nelze říci: věříš nesprávně. Lze jen říci: nesprávně (resp. nedostatečně či nekvalifikovaně) to projevuješ.  
Bázeň před B"H, pokud v člověku existuje, je v podstatě konstantní. Jakým způsobem to ale tento člověk projevuje - to už je otázka různých denominací. [4]:

7 HOST HOST | 29. dubna 2010 v 14:24 | Reagovat

Takže, jak se mi zdá, jde až v první řadě o majetek. Kdyby majetek nebyl, ubylo by dohadů kdo jo a kdo ne a kdo víc a kdo míň. Šlo by o to být jen spolu a pánbíček sedí nahoře. Je to tak?

8 věra věra | 29. dubna 2010 v 15:28 | Reagovat

Ad Gugi. To je přeci jasné a známé. Já jsme tak otázky kladla naprosto záměrně, aby bylo zřejmé, že cesty k víře a jejímu praktikování jsou různé a že nikdo nemůže říci, že jen ta jedna je správná.

9 Věra Věra | 29. dubna 2010 v 15:29 | Reagovat

ad Host: A vás to překvapuje. Vždyť je to všude stejné, stačí se jen porozhlédnout.

10 jara jara | 29. dubna 2010 v 18:00 | Reagovat

Podstata není v konverzi,ale jak se chováme jeden k druhému.To tady však totálně selhalo.

11 Maor Chana Maor Chana | 29. dubna 2010 v 20:52 | Reagovat

Umenšovat podstatu židovské víry na to, jak se chováme jeden k druhému, je pustá bagatelizace.

Ale o peníze samozřejmě jde. Momentálně zřejmě není právní důvod, který by přiměl pražskou obec dál se dělit.

Samozřejmě, novou obec založit lze, ale to už se taky mnohokrát projednávalo. Byla by bez prostředků, mimo jiné i na sociální zabezpečení.

12 Egged Egged | 29. dubna 2010 v 21:47 | Reagovat

Pravo navratu je veci statu Eretz Israel a pravo byt clenem zidovske obce je vec jina, odlisna. Kdo neumi vytvorit pravidla, musi je opisovat. Tak to chodi i na ZOP. Bez ohledu na tech par besed, co se na obci konaji si musime priznat skutecny stav. Vazeni a drazi, prominte, ale vzhledem k tomu, ze prazska zidovska obec je po vsech strankach komunitou jiz davno mrtvou je i tento problem vyreseny a zidovska obec v Praze se bude muset otevrit. Ostatne stejne tomu bylo i v pripade prava navratu v Izraeli s obcany byvaleho SSSR.  Ty tri rodin, co obec od revoluce rici mnoho zajemcu o obec odradili a nekteri clenove z obce i vystoupili. Nevidim, ze by obec byla schopna pritahnout Zidy, kteri stoji mimo obec a nejsou clenove. Prognoza je jasna a diagnoza jiz dlouho take. Obec se zamerila na politikareni a na sva koryta stale stejnych osob, cimz odradila Zidy a zadne nove nepritahla. Jedine, co obci jde jsou meshuge konverze podivnych individui. Pak ale nevidim duvod, proc by prave tatinkovci nemeli byt plnohodnotnymi cleny - maji k judiaismu blize. Holt povysovani se vladne soucasnou obci prazskou.

13 Jarda Jarda | 29. dubna 2010 v 21:56 | Reagovat

Majetek, majetek a zase jen majetek! Ted je z ceho brat, diky restitucim, ale co budou delat generace dalsi, generace po soucasnych predstavitelich ZOP? Dobra zprava je ta, ze ZM postavi na kazdem rohu pamatniky a sochy. Pak uz to bude stejne jedno. Tatinkovci a dedeckovci maji byt plnohodnotnymi cleny ZOP a naopak konverzi ma byt minimalne.

14 Lukáš Lukáš | 29. dubna 2010 v 22:04 | Reagovat

V prve rade se nyni musi obce postarat o prezivsi. Vuci tem maji dluh a ne prezivsi vuci obci. Jenze hlasy starousku nejsou tak silne, aby je vubec nekdo na ZOP poslouchal. Proto by na obec meli "nastoupit" tatinkovci a dedeckovci. Soucasni predstavitele obce vi, proc jim brani, proc jim odepiraji pravo volit, ale ten vyvoj nejde zastavit. Vzdyt uz dnes je ZOP samy rozvod, ze ano.

15 Jarda Jarda | 29. dubna 2010 v 22:11 | Reagovat

Vznikla cela rada smisenych manzelstvi ze kterych vzeslo mnoho deti. Vischni tito dnes lide vetsinou stoji mimo obec a obec jen konvertuje (navic blazny) a vubec ji to nevadi. Proc by manzele ze smisenych manzelstvi a deti ze smisenych manzelstvi mely stat mimo obec? Komu to vyhovuje a proc? Ukazte mi nekdo kolik halachickych muzu ma moznost se seznamit s halachickou zenou a naopak? Pak se zeptejte, komu tento stav vyhovuje a co krome konverzi udelal vrchni prazsky a zemsky rabin pro to, aby pritahl partnery a deti ze smisenych manzelstvi? A mel na to kolik casu!

16 Lukáš Lukáš | 29. dubna 2010 v 22:14 | Reagovat

[15]:Je to tu přebraný, že? Tak udělej aliah, třeba si neco vybereš. Ostatně po rozvodu si zde ženy stejně berou muže mimo obec.

17 Maor Chana Maor Chana | 29. dubna 2010 v 22:15 | Reagovat

Uvidíme. Když se dívám na příspěvky, pro otevření obce pro tatínkovce a dědečkovce jsem, pro neortodoxní gerim ne. Některé reakce v této diskusi jsou ale dost trapné. Rozvody byly v rámci ŽOP 3, některé už jen formální (srovnejte s ostatní společností). Konverze jsou různé - i Židů s právem alija, kteří by nebyli plnoprávní ani v Izraeli.

A co se týče mrtvolnosti obce - no, já u některých pisatelů nevím, kdo se za přezdívkami skrývá, nevím, zda pisatelé na obec chodí, nakolik ji znají, v jaké jsou vůči ní situaci, atp. To se pak na útoky těžko jakkoli reaguje.

18 Jarda Jarda | 29. dubna 2010 v 22:17 | Reagovat

Ano, uz to padlo (od jara). Vse se odviji od situace na obcich. Ta je tragicka. Kdyby se k sobe lide chovali slusne, pak by obec sla vzorem a vse by bylo ruzovejsi.

19 Maor Chana Maor Chana | 29. dubna 2010 v 22:17 | Reagovat

...ale lze si vybrat, celkem dobře...:))

20 ad Jarda ad Jarda | 29. dubna 2010 v 22:19 | Reagovat

...cože padlo...?

21 Jarda Jarda | 29. dubna 2010 v 22:23 | Reagovat

Hm.... no porovnání statistiky rozvodovosti v ČR a porovnání rozvodovosti na ŽOP také pokulhává. A kolik bylo sňatků na ŽOP? Maor Chano, znáte komunitu ve Francii, tak asi dobře víte, že rozvíjející se a živá komunita vypadá jinak.

22 Egged Egged | 29. dubna 2010 v 22:42 | Reagovat

Jardo, jste vedle. Maor Chana nezna Francii:-) a ma i duvod rikat, ze na obci si je mozne vybrat....

23 Jarda Jarda | 29. dubna 2010 v 22:50 | Reagovat

[22]: Tim spise plati vse, co jsem napsal. Bylo napadne, proc ma vyhrady jen k necemu, co jsem napsal a proc zuri. Dekuji.

24 gugi gugi | E-mail | 30. dubna 2010 v 6:45 | Reagovat

Pro Věru:
Chtěl jsem tím říci, že různé denominace mají ambice stylizovat se do monopolního či alespoň dominantního postavení.A to více či méně oprávněně.I zde možná vyslovíte závěr, že to je přece známé a jasné. Jdu dál: myslíte si, že ortodoxní denominaci nepřísluší funkce oprávněně dominantního směru? Myslíte si, že by jidiškeit přežil tisíce let, kdyby své postuláty rozředil tendenčními praktikami, poplatnými té které době? Někdo řekne: Nemůžeme přece žít jako ve středověku. Ale právě ona "středověká" praktika zajistila trvání judaismu. Mluvím zajisté pouze v obecném rozměru, protože v podrobnostech by to bylo na disertačku... :-D  [8]:

Pro ostatní:
Nezasvěcený čtenář některých komentářů by soudil, že na pražské obci se rozhostil marasmus, chaos atd.
Neškodilo by trochu krotit se ve vyjadřování, nevíme co za lidi tohle čte... :-C

25 gugi gugi | E-mail | 30. dubna 2010 v 7:06 | Reagovat

Pro Egged:
Je jistě Vaší věcí, proč se Vám zalíbilo v izraelské autobusové firmě.
:-D
Z Vašich exposé vyzařuje tolik znechucení a určité hořkosti.  
Halacha je holt halacha. Ale někde je řečeno: Je lepší být ocasem lva, než hlavou lišky...
Důvodů, proč obec nepřitahuje židy, stojící mimo obec, může být mnoho - jedním z nich může být i strach ze zviditelnění v kontrastu s nežidovskou společností. Jedna paní, která přežila lágr, říkávala, když se jí ptali, proč nechce být členkou obce: "...mně už jedna registrace stačila..."  [12]:

26 Maor Chana Maor Chana | 30. dubna 2010 v 7:17 | Reagovat

Celkem nezuřím, každý má právo na svůj názor, tedy aspoň doufám. Jinak je vždy pěkné, když někdo píše pod svým jménem, jiný ne, a tak se anonymně pronášejí výpady a narážky. Já jsem myslela, že se tak chovají jen ti druzí, zlí...:)

27 gugi gugi | E-mail | 30. dubna 2010 v 10:00 | Reagovat

Jasně že má každý právo na názor. :)
Spousta lidí ale svobodu názoru zaměňuje za povinnost ostatních tento názor uznat jako správný - eo ipso, někdo vysloví názor a automaticky předpokládá, že mu přísluší privilegium uznání tohoto názoru za správný.:-))

Zdá se že halacha pohlíží na tatínkovce, dědečkovce i gerim stejnou měrou. Obávám se však, že když tatínkovec/dědečkovec absolvuje konzervativní/reformní giur v galutu a nějaký ger v galutu absolvuje ortodoxní giur, pak HaRabanut HaRašit uzná jen giur ortodoxní (bez ohledu na konexe s židovstvím tatínkovce/dědečkovce).

Byla zde nadhozena otázka vzniku nové konzervativní/liberální/reformní židovské obce pro tatínkovce/dědečkovce. Proč by do ní nemohli vstupovat gerim za stejných kritérií, za jakých do ní vstoupí tatínkovci/dědečkovci? Nebyl by v tom rozpor? Uplatňovat ortodoxní kritéria při vstupu do obce pro gerim, a konzervativní/liberální/reformní kriteria při vstupu pro tatínkovce/dědečkovce? :-))
שבת שלום
  [26]:

28 HOST HOST | 30. dubna 2010 v 12:48 | Reagovat

Ještě mě napadá - kdo nebo co je ta obec? Nejsou to náhodou lidi? A není každá obec taková jakou si ji lidi udělají? Takže peníze a lidi a nad tím vším ten pánbíček pro všechny?
Otázky na co si stěžujete a proč něco neděláte, nechávám stranou

29 Maor Chana Maor Chana | 30. dubna 2010 v 16:59 | Reagovat

ad Gugi: to jsi špatně pochopil,takové nové obce by samozřejmě mohl vstoupit každý, podle kritéria té obce.

Hezký šábes!

30 Lanny Rosický Lanny Rosický | 1. května 2010 v 19:44 | Reagovat

No, já nevím proč bych měl usilovat o vstup do "obce". Mně obec nic neříká, její majetek mě nezajímá (a rozhodně si na něj nedělám nárok).  Už jsem se zde jednou zmiňoval o tom, jak se asi deset indických Židů přistěhovalo do Toronta.. Na žádnou torontskou kongregaci se neobrátili o pomoc.  Neměli peníze na rabína, tak  ten nejučenější z nich předčítal.  Na několika jejich oslavách jsem byl. Takovou radost z židovství jsem v Praze nezaznamenal u nikoho.

31 Věra Věra | 3. května 2010 v 0:32 | Reagovat

Nejhezčí a hluboce pravdivý příspěvek od Lannyho. Díky :-)

32 Maor Chana Maor Chana | 3. května 2010 v 8:01 | Reagovat

Ano, opět je vidět, že každý má svůj názor.

33 gugi gugi | E-mail | 3. května 2010 v 13:21 | Reagovat

To Lanny:
Domnívám se, že Vás chápu. Ano, i začátek výhradně s vírou a "na zelené louce" je alternativou. Please don´t be me misunderstood, dovolím se pousmát se nad větou: "Takovou radost z židovství jsem v Praze nezaznamenal u nikoho."
Asi proto, že svoji radost ze židovství nemohou projevit v Torontu. Můžete mi věřit, že až budu pražským židem v Torontu, rovněž moje radost ze židovství se bude rovnat radosti onoho indického minjan. A o co větší, až budu zpět v Erecu.
[30]:

34 gugi gugi | E-mail | 3. května 2010 v 13:25 | Reagovat

Well, připouštím. Asi mne zmátl výraz "pro neortodoxní gerim ne".[29]:

35 en en | 4. května 2010 v 0:47 | Reagovat

To je zajímavá a dobrá diskuze, moc se mi líbí.Připojím se s tvrzením, že lidé z pražské obce by se většinou rádi všeho a plně zúčastnili, kdyby nebyli následně šikanováni i jen za vyslovení názoru. Strachu z perzekuce máme v zásobě vždycky dost, tak potom, co jsme dostali párkrát přes ústa už veřejně nekritizujeme na obci nic. Ani stanovy, které šikanu umožňují, ani funkcionáře , kteří si urvali místa podfuky při volbách. Ani nechodí na volební aj shromáždění.O peníze jde jen potud, pokud se jedná o sociální zázemí.Stát něco poskytuje a to by platilo i v  případě založení nové praýžské židovské obce. Ale i aparát, který takovou sociání službu nabídne a poskytne, je třena zorganizovat, platit...Nejkde pouze o péči o pamětníky holocaustu. Jde také o 2. a 3. generaci, která nám pro takovou péči dorostla. Za péči pražské obce se platí mlčením a poslušností.

36 kápé kápé | 4. května 2010 v 0:51 | Reagovat

Prosím, aby nebylo zapomínáno, že  ortodoxní rabín S. není jenom pražský a zemský rabín, ale také prezident všech českých rabínů a jenom jemu náleží bohoslužby ve Staronové synagoze.Fysicky sdi je spolu se svými nochsledíky vybojoval. Během jednoho šábesu.

37 Diskuze Diskuze | 4. května 2010 v 0:57 | Reagovat

AdGugi
Zcela chápu Vaše obavy z nežidovských čtenářů diskuze. Takové obavy se rodí žíďatům v duši asi už před narozením.Přesto se bavíme co nejsvobodněji to umíme.

38 Maor Chana Maor Chana | 4. května 2010 v 7:44 | Reagovat

ad Kápé: tohle je složitější. Já mám r. Manise velmi ráda (a potyčky skutečně do synagogy vůbec nepatří; měli jsme z toho tenkrát ostudu až snad k nebesům), ale: proč zrovna chabad místo KS? To je hodně v rozporu s ostatními názory v této diskusi.

39 gugi gugi | E-mail | 4. května 2010 v 9:22 | Reagovat

V zásadě s Vámi souhlasím.
Rav Manis Barash, šlita, je představitelem autentického, horoucího chasidut a hnutí Lubaviče rebeho. Chabad, jako takový má můj obdiv a velice mi imponuje, stejně jako rav Barash.

Avšak zdůrazňuji: pro hrozny nezapomínejme na švestky. Morenu HaRav Efraim Sidon, šlita, nadále zůstává (alespoň pro mne) autoritou a pojmem. Rebbe iz rebbe. To je prostě skutečnost. Nemáme jiného rabiho, který by měl zároveň konexe na Česko a zároveň na jidiškeit. Velký kus práce před rabi Sidonem učinil rabi Mayer (maje obdobné konexe) a byl jakýmsi jeho předznamenáním.

Kdo mne zná, ví, že jsem „pečený-vařený“ v Altneuschul. Ale zároveň se čas od času velice rád objevím v Ahavat Yosef v Pařížské. Jedni patří sem a druzí patří tam. Každá denominace má své místo. Je velmi traumatizující, když dochází k různým výkyvům z daného status quo.
Takže jak říkám: pro hrozny nezapomínejme na švestky a pro jedno nezavrhujme druhé. Akceptujme jidiškeit v celé jeho komplexitě. Což ovšem neznamená, že bychom upírali prioritu ortodoxní denominaci.
[38]:

40 Diskuze Diskuze | 4. května 2010 v 9:51 | Reagovat

Ale to mluvíme o dvou různých věcech, jedna je o směrech, způsobech přístupu k naplnění víry a druhá o způsobech získání převahy . Způsoby mohou být i slušné, nebo ne?Způsoby mají být slušné, způsobí musí být slušné. Jinak výsledek ztratí hodnotu,
To snad už je za námi, že "když se kácí les, lítají třísky" (J.V.Stalin).
Nějak se na to vše nedá a nesmí zapomenout. Nikdy se nikdo za to ponížení, které nám dal prožít,neomluvil

41 Mirjam Mirjam | 4. května 2010 v 10:52 | Reagovat

Také do dnes cítím ponížení. Slova lítala ze všech stran, ale fakt jak současný předseda usedl bez voleb do křesla a kdo mu k tomu pomohl a co všechno následovalo, způsobil, že obec stojí na falešných hliněných nohách lži a spousta dobrých lidí raději přivře oči, protože chce být součástí obce. Nebo obec ze sociálních nebo zdravovtních důvodů potřebuje. A tak zapadá prachem zapomnění podvod a brutalita vyhození TJ a všech okolo něj a dosazení současného předsedy ještě před volbami. Současný předseda byl skoro rok před shromážděním. A co my všichni, co jsme tenhle stav nepřijali? My, pro které je i dobrá věc avšak založená na lži nepřijatelná? Co my všichni kolem bran dobyté obce? My nejsme jidiškajt? Co ty pomluvy na veřejnosti i mezi souvěrci na spoustu lidí, které současné vedení pronásleduje soudně? A když to nevyšlo soudně, tak se vesele pomlouvá aspoń na obecním webu. Co s touhle zlobou? Co s tím  zlým jazykem? Kdo odčiní tu hanbu a bolest v duši těm, na které zlé jazyky dodnes kupí špínu a pravda je zatlačená do temných koutů?

42 Maor Chana Maor Chana | 4. května 2010 v 13:26 | Reagovat

Chápu. Ráda bych přispěla k tomu, aby se přání Mirjam jednou splnilo.

Co se týče pomluv, na obci bohužel poletují pořád nějaké (vůbec nemusejí souviset s lety 2003-). Většinou tento stav ani není k smíchu.

43 gugi gugi | E-mail | 4. května 2010 v 13:29 | Reagovat

Vůbec nejsem povolán ani kompetentní jakkoliv hodnotit či rekapitulovat události, které se přihodily v jistém velmi bolestném údobí historie pražské obce. Abych se přiznal, dodnes mi definitivně nedocvaklo, jak je možné, že mezi souvěrci může vypuknout taková flamewar…
Protože jsem úplně jednoduchý člověk, vždy jsem se domníval, že jidiškeit je jednotícím prvkem. Tím spíše v době narůstajícího antisemitismu v okolní dominantní nežidovské společnosti, kdy naše jednota je požadavkem dne. Prostě, aby se dalo říci: konfrontováni s antisemitismem  „united we stand“. Protože nejednota rovná se sebevražda.
Neustále věřím, že nastane jednou chvíle, kdy si obě strany řeknou: „co jsme si - to jsme si…“ a nastane fáze vytěsnění pocitů křivd, frustrací …
Na všech konfliktech je nejhorší to, že se vždycky snadno začínají, ale značně obtížně ukončují, protože nikdo nikdy už přesně nezjistí, kdo komu první dal facku (obrazně řečeno) …
Na obou stranách stojí tolik hodných, schopných, zdatných souvěrců. Všichni tvoříme jidiškeit a není třeba stylizovat se do rolí „vyvrženců za hradbami opevněného města“… Jidiškeit není golfový klub a ze židovství se dá těžko diskvalifikovat – buď jsi žid nebo nejsi.
Pokud na jidiškeit budeme nazírat výhradně religiozním prizmatem, musíme nutně dojít k závěru, že všechny konflikty jsou jen „žabomyšími válkami“.

Podotýkám, že nikoho nereprezentuji a mluvím jen sám za sebe. A proto slabým hláskem opakuji: Jednotu!

[41]:

44 kápé kápé | 11. května 2010 v 13:21 | Reagovat

Jednotu známe jen když jsme jednotně obětními beránky. Jinak-čtěte bibli, tam to všechno je.....Ale to není jen naše , židovská, nebo pražská výsada, abych nám neubližoval.
O co by přišli ti členové obce, kteří by vystoupili ze stávající komunity papírově? Právně o nic. Všechna sociální péče se na ně bude vztahovat dál ve stejné míře, kromě obědů v Maislovce. Mohou navštěvovat, cokoli si zamanou také dál, od školy až po Hagibor. Pokud se tak domluví, budou třeba členy jiných ŽO, anebo založí novou obec, 2. pražskou, atd....

45 HDP HDP | 11. května 2010 v 13:41 | Reagovat

44 Copak jde jenom o tohle, pane-paní kápé?Co halacha? Zase budou všude lidi s různým pohledem a dodržováním halachy.Co bohoslužby?Kde a kým vedené? Co učení?

[44]:

46 Ruda Ruda | 11. května 2010 v 13:48 | Reagovat

R.Sidon je skvělý rabín, výborně učí a vykládá Toru, posléze zvládá i složité vedení kultového oddělení, navštěvuje školu, seniory, jiné obce, našel další dobré rabíny, dodržuje halachu, jeho rodina je v pořádku, nyní se stěhuje do levnějšího bytu (Obecní noviny květen), má židovský pohled na politiku býval sionistou, ostatně každý o něm všechno tohle ví. určitě by se ujal i rabínské práce v nové komunitě.Každý rabín, tak jako i každý žid, je povinen pomáhat jiným v přístupu k Toře, s pomocí B=ží.

47 hihihi hihihi | 11. května 2010 v 13:49 | Reagovat
48 Maor Chana Maor Chana | 11. května 2010 v 18:15 | Reagovat

Ad KP:
...to není tak jednoduché, stanovy FŽO zakazují členství ve dvou obcích (stávající BS, BP, ŽLU, atd. jsou občanskými sdruženími). Právně se soc. pomoc, Hagibor, atd., vztahují jen na 1. generaci.

49 ad Ruda ad Ruda | 12. května 2010 v 9:20 | Reagovat

A je to tady! Mesiáš za dveřma!

50 Ruda Ruda | 1. června 2010 v 12:11 | Reagovat

No, jak pana rabi S. známe, určitě by inicioval nová pravidla hry o členství v nábož. obcích, kdyby mohl pásti své ovce i u nich. On je velice nápadně nápaditý v boji proti nepřátelům říše.

51 kápé kápé | 1. června 2010 v 12:22 | Reagovat

[50]:

Ano, když šlo v roce 2005-6 o rozhodnutí reprezentace židovské obce v Praze, jestli panu rabínovi S. má být změněna smlouva o práci, prosadil naprosto bezostyšně, že dokud on neurčí svého nástupce, bude vrchním pražským rabínem on a jenom on.Celá "židovská válka na pražské obci" byla postavena na argumentu, že jde o odvolání anebo neodvolání rabi S., tak jednoduše tehdy předstíral, že když mu nevyhoví, tak odejde (tím by pseudoargument bojovníků proti židům byl anulován), bylo mu nakonec vyhověno, i když váhavci tam byli.Však již z dějin reprezentace pak vymizeli.Tím získal takovou moc, jakou ještě nikdo na kehile Prag nikdy neměl. S čím nesouhlasí, to není. Je tam strašidelno.

[43]:

52 Ruda Ruda | 1. června 2010 v 12:30 | Reagovat

[43]:pane-paní gugi, vidí se , že jste naopak velice povolán. Jednota židů je iluze, pěstovaná antisemity, aby nám měli co závidět. V Toře je popsáno ledascos. Jednota jakástakás byla chvílemi pod pevnou rukou vůdce Mojžíše(kromě chvil, kdy se museli vraždit bratři mezi sebou) a potom? Před lety naše touha po jednotě našinců vytvořila na pražské obci dost přívětivé prostředí, přesto, že vždycky existovaly zlé jazyky. Je jisté, že judaismus je poselství lásky a laskavosti. Kdo z nás to důsledně umí, prosímvás?Jen B"h ví, jaké nás stvořil.Dá to fušku, být aspoň trochu Žid jaksepatří.

53 EBen EBen | 12. srpna 2010 v 21:13 | Reagovat

Přeživších už mnoho není a ubýváme stále rychleji.Většina už ubyla. Proč nemohou být alespoň v té první a druhé generaci všichni řádnými členy obce? Aniž by tím utrpěla ortodoxní halacha, to jaksi nechápu.Členství v pražské židovské obci se nekryje přece s halachickou definicí Žida. O co tady komu šlo a jde? Možná je odpověď v  definici jejich mimořádného členství, že nemohou volit a být voleni.Kdo to prosazuje a proč mu na tom tak záleží?

54 Kalaš Kalaš | 15. srpna 2010 v 18:01 | Reagovat

[28]:Drahý HOSTE,
lidi to mají předělat?Neděláte si z chudáků židů náhodou šoufky?
To zní jak ve vtipu, nebo vyprávěnce, jak si kdysi pan Štětina(emigrant z Československa), ve švýcarské společnosti stěžoval, že nás komunisté trápí, není toaletní papír, vypínají nám světlo, nepouštějí za hranice...a společnost vyjádřila podiv nad tím, proč potom ty komunisty  stále volíme.

55 kulata kulata | 25. srpna 2010 v 20:25 | Reagovat

Až bude ombudsmanem náš středoškolák, tak to dá všecinko do pořádku

56 David David | 27. ledna 2014 v 13:04 | Reagovat

Víte, nevíte...
Proč tolik kritizovat něco co se svým způsobem za nějakou dobu změní a bude jen na Vás mladých co s tím uděláte?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama