Benedikt XVI. a trosky mezináboženského dialogu

20. dubna 2010 v 0:48 | D.T. podle Die Welt z 16.04.2010, foto wikipedie |  Zahraniční zprávy
Benedikt XVI.

V těchto dnech uplyne již pět let od zvolení Josepha Ratzingera do čela katolické církve. Tato skutečnost přiměla historika a jednoho z předních židovských intelektuálů v Německu Michaela Wolffsohna ke kritické bilanci jeho pětiletého pontifikátu na stránkách deníku Die Welt, a to především z hlediska papežova vztahu k židovství a islámu.


Wolffsohn se domnívá, že Benedikt XVI. svého nesporně velkého intelektuálního a zejména teologického potenciálu nevyužil. Jako žádný jiný měl a musel tento německý papež stavět mosty k židovství a islámu, místo toho však jen navršil hromadu "mezináboženských" střepů.

Poprvé hluboce ranil židovské cítění v květnu 2006 při návštěvě koncentračního tábora Osvětim. Tam Benedikt XVI. prohlásil, že německý národ byl nacisty sveden na scestí a zaslepen. Tím podle kritiků udělal z pachatelů oběti. Wolffsohn připouští, že tato kritika může být přehnaná, protože v minulosti se Ratzinger nejednou osvědčil jako zprostředkovatel mezi židovstvím a křesťanstvím. Možná to tak nemyslel, možná chtěl říct, že bezbožnost - a nacisté byli bezbožní - vede k násilí a pohrdání člověka a tudíž k masové vraždě. Bohabojnost naopak znamená úctu před lidským životem.

Ratzingerův problém tkví podle Wolffsohna mimo v jeho způsobu vyjadřování, v tom, že se stále musíme ptát: Co vlastně chtěl říct? Jeho analýzám a výpovědím chybí přesnost, příklady, jež uvádí, dokládají často opak míněného, a svými zmatenými formulacemi vyvolává nedorozumění.
V Osvětimi mohl například říct to, co ví už i každý student teologického semináře: Kdo zabije jediného člověka, poruší přikázání společné Židům i křesťanům: "Nezabiješ". Mohl také poukázat na to, že židovská a křesťanská etika jsou do značné míry identické. Místo toho nabídl světu nepřehlednou teologii a pochybnou interpretaci dějin.

Minimálně stejně nesrozumitelný až absurdní byl podle Wolffsohna projev papeže  12. září 2006 v Řeznu. V souvislosti s rolí násilí při šíření náboženství citoval byzantského, tedy křesťanského císaře, jehož sotva někdo zná. Přitom právě byzantští císaři ztělesňovali nenásilí ještě méně než katolická církev.

Stalo se, co se stát muselo: Většina islámského světa byla pobouřena, i když to možná opět tak nemyslel. Papež Ratzingerova teologického kalibru mohl v souvislosti s "násilím v islámu" provést porovnání pojmu "svaté války" z hlediska židovského, křesťanského a islámského a upozornit na to, že sebevražedné atentáty otřásají samotnými základy islámu a že Židé a křesťané podle Koránu neplatí za "bezvěrce" ale mají požívat ochrany. Mohl se zeptat, zda je džihád skutečně válkou anebo, jak to uvádějí apologeti islámu, "velkým duchovním úsilím". Mohl vyzvat ke společnému řešení s tím, že i křesťané jsou svolní k sebekritickému zpytování, zda jejich církev vždy dodržovala křesťanské mírové poselství obsažené v kázání Ježíše Krista na hoře.

Po projevu v Řeznu následovala koncem roku 2006 cesta "pokání" do Istanbulu a na jaře 2008 prohlášení vydané společně s íránskými šíitskými duchovními: "Víra a rozum jsou ze své podstaty nenásilné". Tato výpověď je ale nepravdivá jak z hlediska dějin církve, tak z hlediska Koránu a Hadithu, tj. sbírky slov a činů proroka Mohameda. "A vůbec - odkdy je zrovna šíitský íránský islám nenásilný?" ptá se Wolffsohn.

Poté opět následovala přímá provokace na adresu Židů: Začátkem roku Benedikt XVI. osobně upravil formulaci přímluvy za Židy ve velkopáteční liturgii: "Bůh má osvítit srdce Židů, aby poznali Ježíše Krista jako spasitele celého lidstva." Tato část se navíc pronáší v latině, protože církve se v národních jazycích od ní distancovali.

Znovu se vzedmula kritika a papež se znovu cítil nepochopen: vždyť to myslel dobře, tradiční text dokonce zmírnil - zmizela z něj zmínka o "slepotě židovského národa", "vyvedení z temnoty" a "odstranění překážky v jejich srdcích". Ale provokací není jen text jako takový, provokací je samotné téma, tvrdí Wolffsohn. "Musí papež, musí se katolíci modlit za Židy jen proto, že nevěří v Ježíše Krista? Tohle si Židé opravdu mohou vyprosit, chce-li papež s nimi jednat jako rovný s rovnými."

Otázkou však je, jestli opravdu chce: V roce 2009 znovu začlenil do církve popěrače holocaustu Williamsona a podal ruku Bratrstvu sv. Pia, jehož členové neustále vzývají prastarou legendu o Židech coby vrazích boha a činí je za to na věky odpovědnými. Ani tyto své kroky papež prý nemyslel tak, jak jsou vnímány, a o nenávisti zmíněných kruhů vůči Židům prý nic nevěděl. Ale ani tohle ospravedlnění neobstojí, protože Ratzinger ještě jako kardinál vedl se zástupci Piova bratrstva jednání a osobně je dobře znal.

V roce 2009 následovala návštěva Izraele. Benedikt XVI. se domníval, že postačí, když označí holocaust za největší zločin dějin jednou, hned po příjezdu, a dalším opakováním tohoto odsudku se vyhne. Nezmínil jej dokonce ani během návštěvy Památníku Jad Vašem. Opět se octl na politickém pranýři, z něhož vyvázl jen díky velkorysosti izraelského prezidenta Perese a vrchního aškenázského rabína Metzgera. Oba interpretovali jeho chování vlídně a velkoryse, čímž uvolnili napětí.

"Ve vztahu k Židům tento papež své šance jednoznačně promrhal, islámské fundamentalisty mimoděk posílil a v tomto smyslu svůj pontifikát zpackal", uzavírá Wolffsohn lapidárně.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jael Jael | 20. dubna 2010 v 12:42 | Reagovat

Pan papež má ještě další šance jak k packání, tak mrhání atd. Vždyť svou misi teprve nedávno započal

2 Eb Eb | 20. dubna 2010 v 14:40 | Reagovat

Zde nejde přece o "názor" na židy, na holocaust. Jde o zjevně a vědomě lživá tvzení, která popírají zjevnou skutečnost. Tvrzení, vedená osobními problémy s rasovou nenávistí, s "obranou" německého národa , s "obranou" katolické církve, která se ještě nezbavila ani části svého másla na hlavě jak z doby středověku, tak z doby nedávné, kdy v osobě papeže Pia IX. žehnala Hitlerovi a jeho pomocníkům ve zlu.Pokud byly a jsou mezi příslušníky této církve  světlé výjimky, hluboce se jim klaním. Byla jsem přítomna několikrát při omluvě se strany příslušníků katolické hiearchie a následně slyšíme a vidíme to, co se děje díky papežovi, díky biskupovi.Slušní katolíci se nejspíše stydí, myslící katolíci se diví. No, je to škoda, Jan XXIII byl člověk s pamětí a rozmazlil nás.

3 Maor Chana Maor Chana | 20. dubna 2010 v 18:13 | Reagovat

Souhlasím se EB.

4 Lanny Lanny | 22. dubna 2010 v 12:37 | Reagovat

Papež ze sebe nevinného naivku neudělá.  Vliv čehokoliv co řekne je pečlivě apriori vážen a měl by být vždy analyzován z pohledu jeho prospěšnosti katolické církvi. Ne křesťanství, ne Judaismu, ne Islámu, ale katolické církvi.

5 Bernard Gui Bernard Gui | E-mail | 23. dubna 2010 v 0:10 | Reagovat

Vidim jak hluboko je v ceskem  zidovstvu zakoren marxisticky vyklad dejin. treba to zehnani zbranim - vzdyt to je smesne a nema to s realitou co delat.

6 jayef jayef | E-mail | Web | 5. února 2011 v 0:17 | Reagovat

To je ale pošetilost! Jakýsi Michael Wolffsohn rozvíjí úvahy o tom, nakolik by římskokatolický papež měl přehodnotit některé věci v liturgii a že by se prý dokonce měly škrtnout velkopáteční přímluvy. Jakožto katolík bych tomuto člověku chtěl velice poděkovat za ukázkový příklad "tolerance". Předpokládám, že kdybych tady začal rozdávat imrpovizované rady o tom, jak si upravit synagogální modlitby, a dokonce považoval za reálné, že se tím mým zlepšovákem budete řídit, že byste mě za blázna nepovažovali.
Jinak je vskutku smutné (či humorné?), jak sleduje zásadu "kdo chce psa bít, hůl si vždy najde." Nevím, co je špatného na tvrzení, že německý národ byl nacisty zaslepen. A takových příkladů je víc. Ach jo! Přijde mi to jako blokování "židovsko-křesťanského dialogu".

7 jayef jayef | E-mail | Web | 5. února 2011 v 11:03 | Reagovat

Jo, a když se tady s takovou oblibou navážíte do našeho papeže, kterému nesaháte ani po kotníky, a tím ukazujete svou pýchu, poznamenal bych:

"Tam kde strmí Církve skála
jak od časů Petra stála,
v přepamátném věčném Římě,
celý svět se spojil v hymně:
Svatého nám Otce, Bože,
v Církvi chraň a zachovej!

Všechny sbory nebešťanů,
proste s námi za ochranu,
pro kněze, jenž k spáse lidí,
Kristův koráb moudře řídí.
Svatého nám Otce, Bože,
v Církvi chraň a zachovej!"

Krásnou sobotu!

8 Slavomír Slavomír | E-mail | Web | 19. června 2012 v 14:57 | Reagovat

Moc hezký článek =).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama